Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

I hodné děti berou drogy, léčil jsem i šestiletého chlapce, varuje primář

Česko

  19:00
PRAHA - V Česku existují jen dvě ambulantní pracoviště, která by se věnovala závislým dětem. A obě jsou navíc ve Středočeském kraji. Jinde děti závislé na drogách spadnou mezi dospělé odvykače. „Pořád jsme měli pocit, že mladí jen experimentují a že z toho nevzniká závislost. Tak tomu ale není,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz Marian Koranda.
Balení marihuanové cigarety – ilustrační foto

Balení marihuanové cigarety – ilustrační foto foto: Shutterstock

„Závislých dětí, které potřebují zdravotní péči, neustále přibývá. Ve spotřebě alkoholu u dětí do 15 let zaujímá Česká republika přední místa v Evropské unii i ve světě. A to rozhodně není výsledek, na který bychom měli být pyšní,“ uvedla místopředsedkyně Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Soňa Marková.

Jedním z mála specialistů, kteří se u nás dětské adiktologii věnují, je Marian Koranda. Primář Detoxikačního centra z Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského (bývalá pražská Nemocnice pod Petřínem) poskytl serveru Lidovky.cz rozhovor.

Lidovky.cz: Liší se nějak dětská adiktologie od té pro dospělé?
Samozřejmě, všechno se to odvíjí od zrání mozku. Mozek dítěte teprve dozrává a je labilní už při samotném styku s drogou. Zároveň dítě ještě nemá uspořádaný emoční život. Jeho léčba tedy musí být odlišná.

Lidovky.cz: Jsou i ve skupině dětí nějaké rozdíly?
Ano, situaci u dětí nemůžeme zobecnit. Odlišnou péči potřebují děti do 14 let, jinak zacházíme s šestnáctiletými a zase jinak s těmi kolem osmnáctého roku věku.

Dětské adiktologické ambulance v Česku

V současné době v Česku fungují pouze dvě adiktologické ambulance, které se věnují práci se závislými dětmi. První ambulance dětské a dorostové adiktologie byla otevřena v roce 2014 na Klinice adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze. V minulém roce pak odstartovala činnost Adiktologická dorostová ambulance v Kladně.

Ministerstvo zdravotnictví se snaží na tuto situaci reagovat a zahrnuje ji do svých priorit. „V rámci dotačních programů připravujeme vyhlášení druhého kola dotačního řízení pro program „Protidrogová politika MZ“, kde bude jednou z priorit i podpora adiktologických ambulancí pro děti a dospívající,“ sdělila náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová.

Lidovky.cz: V jaké skupině je nejvíce pacientů?
V posledních letech se paradoxně dostáváme do skupiny nižšího věku. Dnes je průměr 15 let.

Lidovky.cz: Jaký byl nejmladší pacient, kterého jste léčil?
Nejmladším pacientem byl šestiletý chlapec, kterému jeho sourozenci aplikovali heroin intravenózně, tedy do žíly. Ale to byla spíš taková náhoda a opravdu je to absolutní výjimka.

Lidovky.cz: Co je největší rodičovská chyba?
Špatné je, když si někteří rodiče myslí, že zrovna jim se to nikdy nemůže stát. Opravdu se to může dotknout každého! I hodné děti z jinak neproblémových rodin se mohou dostat k drogám.

Lidovky.cz: Jaké jsou tedy varovné signály, kterých by si měli rodiče všímat?
Zřetelné je samozřejmě to, když rodiče doma najdou lahve od alkoholu, pytlíčky s trávou, pervitin a podobně. To už je poměrně jasný signál.

Lidovky.cz: Dítě ale často umí podobné věci ukrýt. Na co jiného si tedy mají dát rodiče pozor?
Varovnými signály jsou i změny, které se projevují v chování dítěte. To například začne být předrážděné, nebo naopak velmi laxní a absolutně všechno je mu jedno.

Lidovky.cz: To ale často bývají známky obyčejné puberty...
Ano, to je právě ten problém. Leckdo to může zaměnit za příznaky puberty. Okolí to často akcentuje jako běžné změny osobnosti a starší členové rodiny si říkají, že taky byli takoví.

Lidovky.cz: Jak to tedy odlišit?
Změny v chování, které způsobují drogy, jsou opravdu radikální a často velmi náhlé. V první fázi děti často mění kamarády. Dále v noci nespí a přes den jsou naopak velmi unavené. Mají zkrátka přehozený biorytmus. K tomu se přidávají červené oči a podobně.

Lidovky.cz: Ještě něco bývá na chování dětí zvláštní?
Docela často se setkávám s tím, že děti začnou hodně číst. Předtím se knihám úplně vyhýbaly a nyní se jim objeví na stole tituly jako My děti ze stanice ZOO nebo Feťák. Zkrátka literatura, která souvisí s drogovým tématem.

Lidovky.cz: Co se na začátku odehrává v mysli těch dětí?
Jakmile se začne dítě kontaktovat s drogou, tak má tendenci to samo sobě vysvětlovat a nalhávat si, že se vlastně nic neděje. Vždyť přece drogy berou i slavní lidé, herci, zpěváci, spisovatelé. Obhajování drogového světa je vlastně dalším signálem toho, že dítě už něco vyzkoušelo. Přitom ale drtivá většina z nich si uvědomuje, že to není v pořádku.

Lidovky.cz: Co má v takovém případě dělat okolí?
Je důležité, aby se okolí, hlavně tedy rodiče, dokázali vcítit do svých dětí.

Lidovky.cz: To je ale poměrně těžké. Jak to mají podle vás udělat?
Často rodičům říkám, aby si představili jídlo, které mají skutečně rádi. Může to být třeba čokoláda. Ať si představí, že mají plný pokoj té nejlepší čokolády a kdykoli si můžou kousek vzít. Pak ale přijdu já a vypláchnu jim pusu dezinfekcí, aby úplně zapomněli její chuť. A nadto jim ještě řeknu, že už nikdy v životě nesmí pozřít ani kousíček.

Lidovky.cz Takhle se cítí drogově závislé děti?
Ne, ještě si ten pocit vynásobte tisíckrát a teprve pak jste na chuti, kterou mají závislí na drogy. Zkrátka ty děti si nemohou jen tak říct, že přestanou. Když už dítě skončí a drogy dál nebere, tak je opravdu hodno obdivu.

Lidovky.cz: Dejme tomu, že už se dítě léčí. Co byste pak radil rodičům?
Komunikovat! Celé se to odvíjí od toho, jestli jsou rodiče ochotní si všímat niterného života dítěte. Připustit si, že dítě má svůj vlastní svět. Jenže většina dětí se rodičům odcizí a přestanou spolu úplně úplně komunikovat. Rodiče by tedy měli spadnout z toho svého piedestalu.

Lidovky.cz: Jak to myslíte?
Často se setkávám s tím, že rodiče mají pocit, že oni jsou neomylní a vlastně jsou v tom nevinně. Pak je ale téměř jisté, že dítě s nimi až do konce léčby nenaváže vztah. A možná spolu nebudou komunikovat ani po ní.

Všude chybí specializovaná pracoviště

MuDr. Marián Koranda, primář Detoxikačního centra z Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze

Dětské a dorostové detoxikační centrum je specializované oddělení pro akutní léčbu dětí a mladistvých se zkušeností a závislostí na psychotropních látkách. Pracoviště je ojedinělé svého druhu v Praze i v Česku. Poskytuje lůžkovou i ambulantní péči.

„V našem centru je ročně hospitalizováno kolem tří stovek dětí, které mají problémy s návykovými látkami. Dětských pacientů, kteří by si zasloužili odbornou péči a případnou hospitalizaci, je však daleko více,“ říká Koranda.

Lidovky.cz: Jak vypadá situace s ambulancemi v České republice?
Je zde skutečně velmi nedostatečná síť adiktologických ambulancí.

Lidovky.cz: A jaká je situace ve světě?
Celkově není o moc lepší. Málokde si lidé uvědomují, že je skutečně nutné tento problém začít řešit.

Lidovky.cz: Pokud je to takový problém, proč se to neřešilo už dříve?
Odborníci měli dlouhá léta pocit, že děti s drogami jen experimentují a že z toho nevzniká závislost. Teď se ale ukazuje, že tomu tak není. Konkrétně naše pracoviště například předběhlo dobu. Vzniklo už v roce 2003, kdy se teprve adiktologie jako taková dostávala do všeobecného povědomí.

Lidovky.cz: Proč jsou dětské adiktologické ambulance tak důležité?
Ze dvou věcí. Za prvé fungují jako dodavatelé pacientů. Někdo nepřijde hned k nám do Detoxikačního centra, ale může se dostavit do ambulance a ty nám ho doporučí. Mnohem důležitější je ale druhá věc. Totiž to, že my máme po skončení léčby kam zařadit pacienty. Ambulance tedy poskytují i následnou péči.

Lidovky.cz: A nemohou jít děti někam jinam?
To je právě problém. Většinou je nikdo nechce přijímat. Normálně by patřily do psychiatrických léčeben, psychiatři je ale nechtějí terapeuticky zařadit.

Lidovky.cz: Z jakých důvodů?
Tyto děti nevyjadřují velkou ochotu se léčit.

Lidovky.cz: Kam se tedy dnes dostávají?
Většinou do ústavů. Podle mě ale není dobré je tam umisťovat, protože kolikrát ani nemají problém s chováním. Ony bojují s drogou, a to je něco jiného. Proto se zasazuji za vznik speciálních pracovišť.

Léčba drogově závislých dětí

Ldovky.cz: Přejděme k samotné léčbě ve vašem ústavu. Přicházejí k vám děti dobrovolně?
Většina dětí, a to skutečně 99 procent procent, nepřichází dobrovolně. U nás sice ihned podepisují souhlas, ale primárně k nám nechtějí. Aby dítě samo přišlo a řeklo, že se chce léčit, se stane třeba jednou do roka.

Lidovky.cz: Jak se k vám tedy dostanou?
Většinou je přivedou rodiče, třeba na popud doktora. Děti pak většinou mají na výběr. Buď mohou jít k nám na detoxikaci, nebo rovnou skončí v diagnostickém ústavu. Pro ně tedy bývá volba poměrně jasná.

Lidovky.cz: Jak si máme představit samotnou léčbu?
Léčba je vlastně dvojí. Skládá se z detoxikace a detoxifikace. Detoxikace, tedy očista organismu, nebývá tak složitá. Horší je to s detoxifikací. Ta má v sobě zahrnutou i terapeutickou péči. U nás je to na bázi takzvané motivační terapie. Chceme děti motivovat, aby si vytvářely nějakou budoucnost. Bohužel v krátké době, po kterou u nás dítě je, nemáme možnost zvládnout něco náročnějšího.

Lidovky.cz: Jak dlouho u vás děti pobývají?
Dvanáct, maximálně 14 dnů.

Lidovky.cz: Proto se tedy mají otevřít ambulance?
Ano, i proto. Děti by do nich pak mohly chodit a pokračovat v dalším léčení.

Lidovky.cz: Jak častá je u dětí recidiva?
Recidiva je součást života toxikomana, dospělého jako dětského. K drogám se po tom, co opustí naše zařízení, vracejí téměř všechny děti. Většinou se jak detox, tak i další formy léčby opakují několikrát.

Lidovky.cz: Mohou se takové děti ještě někdy vrátit do normálního života?
Ano a je to satisfakce pro naši těžkou práci. Po letech k nám přicházejí pacienti a vyprávějí, že třeba studují vysokou školu. Nebo ženy chodí a ukazují nám miminka. Ten restart života tedy je možný a i ze závislých dětí mohou vyrůst dospělí, kteří žijí plnohodnotný život.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...