Několik let pustá budova tvořící dolní hranu Zelného trhu se dočkala nového využití. Po bance, sídle gestapa a dále dvou fakultách Masarykovy univerzity se celý objekt přebudoval na hotel, v jehož přízemí se kromě cukrárny otevřela i nová restaurace. Ta má určitě větší ambice než být pouze další neviditelnou hotelovou restaurací, kde se zastavil čas a kam (bohužel) chodí na praxi studenti místních hotelových škol, aby se v té "vyšší" gastronomii náležitě vzdělali.
Cíle restaurace Il Mercato zcela jistě nejsou menší než cíle nynějších podniků v Lucqueho portofoliu. Jeho Aromi i La Finestra jsou pražské stálice nabízející jistotu perfektního servisu a italské gastronomie bez kompromisů. Il Mercato tedy může počítat se zázemím v lidech, kteří své práci rozumí. Navíc má jednu velikou výhodu, která se projevuje už od začátku – svoji polohu. Místní, ale zejména turisté ji nemusí složitě hledat, naopak na restauraci sami při prohlídce města narazí a díky nedávno zprovozněné zahrádce asi i bez rozpaků vyzkouší. Zavítají sem jistě i diváci obou divadel, která na Zelném trhu sídlí.
Tohle je Itálie
První, co mě v restauraci zaujalo, byl impozantní interiér a otevřená kuchyně. Ještě předtím mě ale potěšilo, že mě pozdravili všichni tři číšníci, kteří zrovna spěchali s talíři na zahrádku. Vysoký strop a do prostoru zářící kuchyni si nejlépe prohlédnete od stolů na vyvýšeném pódiu, škoda však, že tam jsou stoly jen pro větší společnost. Jako vizuální útěcha pro dvojice usazené umenších stolků, od kterých do kuchyně není vidět, může sloužit výhled na stoly plné italských delikates, ze kterých si můžete nechat nakrájet a ochutnat třeba zajímavé sýry nebo masné výrobky.
Delikatesám by měl ale patřit závěr nebo samostatná ochutnávka. My jsme se při večeři vydali poctivě od předkrmů až k dezertům. Budeteli mít hlad, začněte piadinou se sušenou šunkou a rukolou. Za 175 korun dostanete vydatnou porci přehnuté chlebové placky – doplněna polévkou poslouží i jako oběd. Jako lehčí předkrm můžete zvolit dokřupava smažený telecí brzlík a chřest v těstíčku s domácí majonézou (195 korun). "Fastfoodový" servis na pečicím papíře delikátní, vzácně dostupné surovině nijak neublížil a dochucení hrubou mořskou solí bylo to jediné potřebné.
Piadina s prosciuttem a rukolou.
Ovšem předkrm, který si musíte dát bez ohledu na svou aktuální sytost, je telecí jazyk s úžasnou omáčkou bagna cuda. Za 215 korun dostanete jemné maso a výraznou omáčku, jejími hlavními surovinami jsou ančovičky a česnek. Nebude to naposledy, co se v tomto podniku vyplatí důvěra v italskou tradici nekomplikovaných receptů založených na kvalitních surovinách. Vyzkoušejte také, jak má vypadat a chutnat risotto. Jeho hutná varianta, naštěstí dostupná i v menší porci za 205 korun, má krásnou barvu po šafránu a díky hovězímu morku i jedinečnou chuť.
Poloviční porci (za 35 korun) můžete zvolit i u polévky, třeba u chřestového krému s kousky mozzarelly. Dorazí v nahřátém talíři a k dochucení bude nabídnut čerstvě mletý pepř přímo z mlýnku.
Na ochutnání stačí polední menu
Kromě exkurze do bezchybné italské kuchyně se návštěva Il Mercato vyplatí také jako podívaná na skvělý servis. Již zmíněným pozdravením začíná intenzivní péče o hosta, která pokračuje třeba představením čerstvých ryb a vyzrálého masa přímo u stolu. Pokud se rozhodnete ochutnat například telecí t-bone steak, připravte se na dvě zásadní věci: nebude to levné a bude se vám velmi brzo stýskat. Výhodou je, že si s tímto steakem vystačí dva, možná i tři hosté.
Když nafilírované maso dorazí na stůl na velkém, horkém talíři, možná se vám jako mně rozzáří oči jako dítěti, které dostalo zmrzlinový pohár velikosti umyvadla. Cena 1500 korun za kilo pochopitelně vymezuje takové jídlo spíš pro slavností okamžiky, ale až si do masa zakrojíte, namažete je konfitovaným česnekem a ochutnáte, pak přesně takový slavnostní okamžik zažijete.
Telecí t-bone a kotleta cinta senese.
Hnát účet vždy do čtyřciferných částek určitě není nutné. K testovací návštěvě může posloužit i polední menu: tři chody za 195 korun. Měl jsem fenyklový krém, vykostěné kuřecí stehno s listovým salátem a meruňkový táč, které jsem zapil citronádou s ledem. Nejenže jsem si pochutnal, ale všechno se to stihlo do třiceti minut čistého času, což je při pracovní polední pauze zásadní fakt.
Samostatnou kapitolou, pro kterou stojí Lucqueho restauraci navštívit, jsou dezerty. Nejenže tu působí hned dva cukráři, ale dobře tady vědí, že na Zelném trhu právě začíná sezona nejpestřejší nabídky ovoce. Tu okamžitě mění v nepřeslazené sorbety. Ochutnat můžete i klasické tiramisu, které se nabízí hned ve třech variantách, případně efektní čokoládový pomeranč dotvořený horkou čokoládou přímo u stolu.
Otevření Il Mercato je pro Brno zásadní událost. Kromě oživení spodní části Zelného trhu přišla do Brna kvalitní a jednoznačně zaměřená gastronomie, která hostům za nijak nadsazené ceny nabízí zážitek bez kompromisů.
