17. října 2016 10:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Ilustrovat Dceřinu kletbu z Kytice?
Nejdříve mě to vyděsilo, říká Bažantová

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Komiksová Kytice | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Komiksová Kytice | foto: Komiksová Kytice
Podílela se na tvorbě unikátního komiksového zpracování Erbenovy Kytice, dostala ceny za ilustrace i kresby. „Podle mě je pro vztah k těmto básním důležitý věk, ve kterém se k nim poprvé dostanete. Já se s nimi asi jako většina z nás setkala už v dětství, kdy se nám teprve tvoří pohled na svět a ještě nemáme na tyhle temné moralistní apely alergii,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz Kateřina Bažantová.

Lidovky.cz: Žijete v Paříži, přesto se často vracíte do České republiky či spojujete síly s českými ilustrátory, jako tomu je v případě Komiksové Kytice na motivy Karla Jaromíra Erbena. Jak k této spolupráci došlo?
K této spolupráci jsem byla na jaře oslovena Vladimírem Strejčkem ze studia Drawetc., které tento projekt dostalo na starost a ujalo se i výběru ilustrátorů. Byla jsem moc zvědavá, která báseň na mě vyjde. Zadání dorazilo někdy na začátku léta a měli jsme potom zhruba dva měsíce na jeho zrealizování.

Kateřina Bažantová

Kateřina Bažantová aka Ktaiwanita je ilustrátorka, která se narodila v Praze, kde také vystudovala UMPRUM. Je autorkou komiksů, plakátů, vizuálů k hudebním albům, ale také knižních obálek. Je držitelkou sošky Muriel za nejlepší kresbu Komiksfestu za rok 2013. V roce 2016 vyhrála cenu za nejlepší ilustraci obálky knihy Řeky Londýna na veletrhu Svět knihy. V loňském roce představila v pražském Rock Café expozici Pater Poster. Společně s 11- ti dalšími mladými ilustrátory se podílela na tvorbě unikátního komiksového zpracování nejslavnějšího díla K. J. Erbena, Kytice. Vydání Komiksové Kytice je nyní možné podpořit v crowdfundingové sbírce na Hithitu. V současné době žije a tvoří v Paříži.

Kateřina Bažantová

Lidovky.cz: Co pro vás konkrétně znamená odkaz Karla Jaromíra Erbena?
Podle mě je pro vztah k těmto básním důležitý věk, ve kterém se k nim poprvé dostanete. Já se s nimi asi jako většina z nás setkala už v dětství, kdy se nám teprve tvoří pohled na svět a ještě nemáme na tyhle temné moralistní apely alergii. Tohle podle mě u Kytice malým dětem nevadí. Pomáhá jim to uvědomit si například docela tíživou problematiku viny a trestu, které se Kytice věnuje nejvíce. Můj osobni favorit z dětství z Kytice je Poklad, který nám často recitovala naše babička Věra, která uměla díky staré škole nazpaměť velký výběr českých a německých básní, patřících tehdy ke správnému vzděláni. My jsme to milovali. Už tedy jenom to, že balady umí nazpaměť a recituje nám je třeba v lese při sběru hub. A potom samozřejmě Polednici. Čím byly básně divnější, tím více jsme je měli rádi. Některé totožné lidové příběhy z Kytice sepsala také (ještě před Erbenem) Božena Němcová a efekt spokojené hrůzy byl stejný. Dodnes si pamatuju ilustrace Karla Svolinského k téhle knížce, kde jsme se zájmem i husí kůží zároveň poulili oči na stylizované deformované akvarely uřezaných rukou a nohou nebohé hodné sestry. Děti tyhle věci vnímají úplně jinak, asi nějak přirozeně si z krutých moralistních příběhů vyberou to podstatné. Připraví je to možná nějak podprahově na eventuální možnost nelítostné reality a také na tu dost bezútěšnou fatalistní rovinu, že někdy se nedá s realitou nic dělat a svého osudu nejsme pánem. To mě tedy děsí na těch příbězích asi nejvíce a v dětství se mi to nelíbilo, ale také mě to možná líp připravilo na fakt, že takové kruté okolnosti mohou nastat.

Lidovky.cz: Čím je komiksová verze Erbenova díla unikátní?
Finální komiksy všech ilustrátorů jsem neviděla, ale z toho, co jsem měla možnost vidět, bych řekla, že je unikátní, jak se scénárista Delarock pokusil básně zasadit do různých historických epoch. Dal tak ilustrátorům možnost se výrazněji vizuálně rozmáchnout a snad i dodat poselstvím důraznost. Kniha není pro menší děti, je určena do škol, takže komiksy jsou (alespoň podle ukázek) docela divoké. Sama se ráda výsledkem nechám překvapit.

Lidovky.cz: Pro Komiksovou Kytici jste vytvořila její obálku, ale také vizualizaci balady Dceřina kletba. Do jaké doby je komiksová balada zasazena a jak dlouho trvala její ilustrace?
V poště mi na začátku léta od Drawců nakonec přistála Dceřina kletba, což mě nejdříve hodně vyděsilo. Tu jsem neznala. Je hodně krátká, celkem bez pointy a temně beznadějná. Ale když jsem se pustila do skicování, ocenila jsem, jak dobrou práci scénárista Delarock odvedl. Scénu zasadil do současné Prahy, situoval ji někam na oprýskaný dolní Žižkov k mostu u Bulhara, z dcery udělal tragicky těhotnou smažku a z matky vyžilou alkoholičku. Emblém básně tvoří krabička cigaret s portrétem K. J. Erbena a přetékající popelník. Takhle už se báseň vyrýsovala docela komiksově. Našla jsem si pro ni takovou temnou havraní polohu a to depresivní kresleni jsem si nakonec užila.

Lidovky.cz: Myslíte, že by mohlo nové atraktivní zpracování Erbenova nejslavnějšího díla přitáhnout školáky ke čtení klasických děl české literatury a umožnit jim jejich lepší pochopení?
Myslím, že jestli se záměr povede, mohl by tou netradiční polohou snad více zaujmout současné roztěkané mladé lidi. Každé komiksové zpracování balad má jiný styl, je zasazeno do jiného dobového kontextu, který je předpokládám i scénáristicky vybraný k lepšímu pochopení lidového poselství.

Lidovky.cz: V České republice jste známá nejen jako autorka komiksů, plakátů, ale také jako ilustrátorka knižních obálek. Jak probíhá jejich vizualizace? Čtete vždy celou knihu nebo pouze synopse?
Celou knihu se vždy snažím přečíst, abych si k ní udělala vztah, ale vždycky to samozřejmě nejde. Například když je velmi krátká lhůta k odevzdání a zároveň ještě není hotový překlad. Tehdy si hodně nechávám poradit od redaktorů a překladatelů. Nejčastěji tvořím obálky pro nakladatelství Argo a tam mám to štěstí, že to jsou vesměs opravdu zajímavé tituly, takže v případě, že není moc času na to si knihu přečíst, toho vyloženě lituju. Jsem pak vždycky pobavená tím, jak během čtení už vydaného výtisku poznávám zpětně ty indicie ze synopse, které mi v nakladatelství pečlivě sepsali, a mohu si oddychnout, když to dobře sedí.

V poště mi na začátku léta od Drawců nakonec přistála Dceřina kletba, což mě nejdříve hodně vyděsilo. Tu jsem neznala. Je hodně krátká, celkem bez pointy a temně beznadějná.
Myslím, že jestli se záměr povede, mohl by tou netradiční polohou snad více zaujmout současné roztěkané mladé lidi. Každé komiksové zpracování balad má jiný styl, je zasazeno do jiného dobového kontextu, který je předpokládám i scénáristicky vybraný k lepšímu pochopení lidového poselství.

Lidovky.cz: Na čem aktuálně pracujete?
Jako správný ilustrátor na volné noze na 100+1 věcech dohromady najednou. Je totiž třeba pracovat na věcech, které nám zaplatí nájem, ale současně si to nenechat přerůst přes hlavu a najit si čas i na všechny srdcové záležitosti, které mě neuživí, ale zase hodně posunou. Mam rozdělané dva projekty s francouzskými scénáristy - jednu dětskou knížku a jednu artovou obrazovou knihu pro dospělé. Do toho kreslím obálky pro knížky, ilustrace do časopisů a taky tady kreslím ilustrace pro jeden módní server o aktuálních módních tendencích. To rozpětí mě udržuje v tom, abych nezajela do nějaké až moc vykreslené machy. S každým novým projektem objevuju nové možnosti, jak ho pojmout a někam své kresleni posunout. Pořád je toho hodně, co se mohu učit. Taky jsem teď pracovně tady v Paříži zakotvila ve skvělém prostoru asociace Fontaine O Livres. Společně zde vedle sebe tvoří „knižní profesionálové“ - rozpětí tvoří editoři, nakladatelství, redaktoři, překladatelé a knižní grafici. Chodím sem každý den pracovat ke svému stolu a tady se učím opravdu hodně.

Lidovky.cz: V loňském roce jste v pražském Rock Café představila expozici Pater Poster, kdy jste na ilustracích propůjčila zvířatům lidskou podobu. Chystáte se s větší výstavou v dohledné době vrátit do České republiky nebo se nyní soustředíte spíše na Francii?
Já jsem na tyhle věci spíš fatalistka. Pořád věci nestíhám, takže plánování není moje silná stránka. Mé výstavy se vždycky konají díky tomu, že mě někdo konkrétní osloví a zároveň jsem uklidněna tím, že to je až za dlouho, takže na to kývnu. Pak už není zbytí a musím ji v danem termínu zrealizovat a zpětně jsem za to vděčná. Letos jsme promeškali výstavu k 15. výročí naší výtvarně skupiny Hura Collective, takže myslím, že minimálně příští rok pořádnou výstavu uspořádáme společně. Buď budeme tvrdit, že to teprve bude těch 15 let, nebo si najdeme jiný dobrý důvod.

  • 0Diskuse
Alena Pecháčková

Autor

Alena Pecháčkováalena.pechackova@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.