Raketa, která nese družici Mangalján, byla vypuštěna ve 14:38 místního času (10:08 SEČ) z kosmodromu, který se nachází na ostrůvku Šríharikota v Bengálském zálivu. Start pozorovaly na místě stovky lidí a další miliony ho sledovaly prostřednictvím přímého přenosu indické televize.
Satelit o hmotnosti 1350 kilogramů má do konce listopadu setrvat na oběžné dráze kolem Země a poté se vydat na desetiměsíční, 780 milionů kilometrů dlouhou pouť kosmickým prostorem. Podle plánů se 24. září příštího roku sonda sama navede na eliptickou oběžnou dráhu kolem Marsu.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Nejtěžším úkolem bude přesně navést kosmické plavidlo k Marsu. Zda jsme u této zkoušky uspěli, se dozvíme 24. září 2014," prohlásil v úterý šéf Indické organizace pro výzkum vesmíru (ISRO) K. Rádhakrišnan.
Dalších nejméně šest měsíců bude sonda vybavená pěti přístroji studovat atmosféru Marsu, jakož i jeho topografii a nerostné složení. Především má hledat důkazy o výskytu metanu, jehož přítomnost může naznačovat, že na nejbližším sousedovi planety Země jsou vhodné podmínky pro život.
Technologie vs. kritika
Cílem indické mise k Marsu je ukázat technologické schopnosti Indie. Pro Dillí je prestižní hlavně v jeho vesmírném soutěžení s Čínou, jejíž pokus vyslat kosmickou loď Jing-chuo 1 k rudé planetě ztroskotal v roce 2011 na technických problémech.
Indie se pyšní tím, že její marsovská mise, která vyšla v přepočtu na 1,38 miliardy korun, je ve srovnání s podobnými projekty ostatních zemí velmi levná. Přesto příprava cesty vyvolala v Indii značnou kritiku, podle níž je projekt přílišným luxusem v zemi, kde miliony lidí stále ještě žijí v hluboké chudobě. Indická vláda ale dlouhodobě poukazuje na to, že technické novinky vyvinuté ve vesmírném programu mají praktické uplatnění v každodenním životě.
