Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Inicátor babického mordu nebyl estébák, spíš blázen. Historik přináší nová zjištění

Historie

  14:51
PRAHA/JIHLAVA - Páter Jan Bula byl farářem na Vysočině. Po roce 1948 se aktivně stavěl proti nastupující komunistické diktatuře. V únoru 1951 se u něj zastavil „ilegál“ Ladislav Malý, iniciátor zabití tří komunistických funkcionářů v Babicích na Třebíčsku, které se událo přesně před 65 lety.

Babické vraždy sepsané Michalem Stehlíkem foto: ACADEMIAReprofoto

I za tento kontakt a údajnou pomoc „teroristům“ byl Bula odsouzen k trestu smrti. Podobně dopadli i další dva faráři, kteří Malého skupině, jež nesouhlasila s kolektivizací venkova, poskytli chvilkový úkryt: páteři Václav Drbola z Babic a František Pařil z Horního Újezda. Oba byli po rychlém procesu odsouzeni a již 3. srpna 1951 ráno v Jihlavě popraveni.

Role „kapitána“ Malého byla zahalena tajemstvím. Byl snad provokatérem Státní bezpečnosti (StB), která chtěla uštědřit úder kulakům a katolické církvi?

Zbraně z babického případu

Historik Michal Stehlík v nové knize Babické vraždy 1951 tvrdí, že nikoliv. „V kraji se udržovala jakási dojmologie... Podle mých zjištění Malý nebyl estébák, ale spíše blázen. Výklad jeho role byl jednou z přežívajících legend,“ řekl LN Stehlík, který přípravě knihy věnoval čtyři roky. Přináší v ní nejen nové poznatky, ale řadu obrazových dokumentů – z Archivu bezpečnostních složek anebo z rodinných fondů. Stehlíkův pradědeček byl totiž jedním ze 107 odsouzených v navazujících procesech.

Datum: 2. červenec 1951. Zastřelení: tři úředníci místního národního výboru na chodbě školy v Babicích na Třebíčsku. Dopady: dva zabití „bandité“ na útěku v poli, jedenáct poprav a 107 odsouzených ve zinscenovaných komunistických procesech, které hledaly viníky, cizí agenty a údajné spolupachatele.

Událost patří k tajemným příběhům 50. let, kdy se krutě mísily osudy perzekvovaných sedláků neboli kulaků, udavačů, katolíků, komunistů i domnělých odbojářů.

Zabití funkcionáři v babické škole

Co se stalo? Až do noci řešili funkcionáři MNV Tomáš Kuchtík, Josef Roupec a Bohumír Netolička – ještě s jedním kolegou – dodávky obilí ze žní. Krátce před půlnocí se k nim blížila čtveřice mužů z nedalekých Bolíkovic, kteří se vzpouzeli kolektivizaci.

Do školy vstoupili dva z nich: záhadný hybatel celého dění Ladislav Malý a sedlák Antonín Mityska, venku hlídkovali bratři Plichtové. Útočníci uvnitř namířili na úředníky samopal a pistoli. Chtěli prý vědět, kdo z nich udal místního faráře. Výpovědi přeživšího funkcionáře i Mitysky se v archivech Státní bezpečnosti (StB) mírně rozcházejí; ve chvíli, kdy Kuchtík odpověděl na dotaz, že právě on je předsedou výboru a místní buňky KSČ, byl ihned zastřelen. A nato byli zabiti i další dva úředníci, postřelen byl rovněž čtvrtý z nich, který ale přežil.

Malý provokatérem? Dojmy

Historické události, od nichž právě dnes uplynulo 65 let, představuje nová kniha historika Michala Stehlíka. Nese dvojsmyslný název Babické vraždy 1951. „Jsou tím míněny jednak zavraždění v babické škole, ale vlastně i reakce režimu, který nechal popravit mnoho nevinných,“ řekl LN Stehlík, bývalý děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Ke složitému příběhu se nedostal náhodou: jeho pradědeček Ludvík byl v represích odsouzen a sepsal své vzpomínky na pohnuté dění. V něčem se ale mýlil: tragická postava Malého, jenž sloužil v protektorátní armádě a sblížil se i s americkou kontrašpionážní službou CIC, nebyla spjata se Státní bezpečností, jak se traduje.

„V kraji se udržovala jakási dojmologie, relevantních věcí bylo jen málo. Mou hlavní ambicí bylo napsat, jak se to nejspíš událo. Realistickou práci. Podle mých zjištění Malý nebyl estébák, ale spíše blázen. Výklad jeho role byl jednou z přežívajících legend: jak s ním to schéma vražd StB navlíkla,“ tvrdí docent Stehlík.

Na knize pracoval čtyři roky, ležel v archivních svazcích a objevil i balistickou expertizu. „Díky tomu se dá – v konfrontaci s výpověďmi aktérů – říci, kdo pravděpodobně ve škole střílel,“ říká Stehlík. Kromě písemných pramenů hovořil také s několika žijícími pamětníky.

Útok na představitele moci, po němž bylo nalezeno osmnáct nábojnic většinou německé výroby, se stal záminkou k rychlé odvetě.

Obratem se do akce zapojilo na 500 mužů z řad příslušníků bezpečnosti, estébáků a milicionářů. Čtveřice „teroristů“ odešla v noci do Cidliny, stavila se u Stehlíků, aby se pak ukryla v bolíkovickém žitném poli. Z výšky je však druhého dne odhalila pátrací hlídka v letounu K-65 Čáp (německý Fi-156 Storch), která místo označila a povolala ozbrojence. Došlo k prudké přestřelce. Malý a jeden z Plichtů byl zastřelen. Mityska se vzdal, druhý z Plichtů upadl kvůli zraněním do bezvědomí. Protiakce s krycím názvem Teror tedy skončila, ale další – již rudý – teror měl záhy pokračovat.

Jedenáct trestů smrti

V rychlých politických procesech byli odsouzeni oba aktéři, ale i další lidé údajně s nimi spjatí. Celkem bylo popraveno jedenáct osob, včetně tří kněží (paterů Václava Drboly, Františka Pařila a Jana Buly; dva z nich mají být mimochodem blahořečeni). Případ se navíc v pozdějších letech stal nástrojem propagandy v pokrouceném podání. V televizním seriálu Třicet případů majora Zemana měl dokonce dvě epizody: Štvanice a Vrah se skrývá v poli.

Nová knížka detailně rekonstruuje dění, jež tragédii předcházelo (vyvlastňování kulaků, nástup komunistů či důvody existence zásob zbraní na Vysočině), ale i následky oné krvavé noci 2. července 1951 – justiční vraždy. StB a prokurátoři totiž pracovali extrémně rychle; šmahem byla zamítnuta i prosba o milost, kterou matka jednoho odsouzeného kněze adresovala Klementu Gottwaldovi.

„Stehlík, ač příbuzný několika osob postižených komunistickou represí, přistupuje k tématu bez emocí. Střízlivá věcnost je hlavní devízou jeho knihy. Autor ukazuje, že teorie, podle níž byl Malý ve spojení s StB, stojí jen na domněnkách. Sám Malého považuje za ‚dobrodruha‘ a ,nebezpečného psychopata‘. Poměrně obtížně se mu však daří vysvětlit, proč tolik lidí Malému uvěřilo,“ recenzoval Petr Zídek v sobotní příloze LN, když knize vyčetl „prostou rekonstrukci“ a nezařazení „vražd“ do kontextu debat o třetím odboji.

Kniha je prvním počinem v nové sérii 1938–1953 nakladatelství Academia. Jaké budou následovat? „Chceme připomínat známé i méně známé události a osobnosti, které do tohoto, pro české a československé dějiny jak heroického, tak tragického období zasáhly. V nejbližší době vyjde kniha Jiřího Pernese Zprávy z Prahy 1953 a do konce roku práce Zdenko Maršálka o národnostním složení čs. zahraničního odboje,“ řekl LN ředitel Jiří Padevět. Na Stehlíkově knize oceňuje celistvé zpracování: „Výsledek je tak komplexní, že se k tématu Babic bude těžko hledat něco nového.“

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!