Šíitská vláda obvinila Hášimího z podílu na 150 bombových atentátech, vraždách odpůrců a dalších násilnostech v období let 2005 až 2011. Ty prý páchaly eskadry smrti, které Hášimí údajně financoval prostřednictvím svého zetě. Ten byl rovněž odsouzen k smrti. Hášimí, který uprchl do Turecka přes irácký Kurdistán, od začátku proces označoval za politický.
Čtěte také: |
Před novináři v Ankaře zopakoval, že je nevinný a prohlásil, že irácký soudce postupoval podle Málikího diktátu. "V Málikího věznicích sedí desetitisíce nevinných," prohlásil. Jak řekl, chce i po svém odsouzení zůstat v Turecku. Dodal ale, že mu nechce "být na obtíž".
Sektářské násilí
Případ zostřil beztak už napjaté vztahy iráckých šíitů k menšinovým sunnitům a Kurdům, ale také vztahy Bagdádu s okolními sunnitskými arabskými zeměmi. Iráčtí sunnité v poslední době obviňovali vládu Málikího, v níž dominují většinoví šíité, ze snah odstavit sunnity ze státních institucí.
Soužití šíitů, kteří tvoří asi 60 procent iráckého obyvatelstva, se sunnitskou dvacetiprocentní menšinou je velmi komplikované a provázejí ho vzájemné násilnosti a krvavé atentáty radikálních skupin. Nejnovější vlnu násilí zažil Irák v neděli, kdy si útoky v 11 městech na severu a jihu země a v Bagdádu vyžádaly přes 100 mrtvých a 250 zraněných.
Irácký viceprezident Tárik Hášimí
Násilí pokračovalo i v noci na dnešek. V Bagdádu vybuchla další nálož v automobilu, která podle svědků zabila deset lidí a 15 zranila. Exploze se odehrála před čajovnou v převážně šíitské čtvrti Sadr City.
Na kontrolním stanovišti v Dudžailu zastřelili nad ránem neznámí ozbrojenci tři členy sunnitské domobrany, takzvaných oddílů Sahva. Ty založili sunnité v roce 2006, aby pomohli Američanům chránit své vesnice před Al-Káidou. Reagovali tak na krvavé atentáty této organizace, při nichž umíralo mnoho civilistů. Další dva příslušníci hlídky byli podle iráckých úřadů zraněni.
