Ebadíová, která od roku 2009 žije v exilu ve Velké Británii, poskytla během návštěvy New Yorku rozhovor agentuře Reuters. V New Yorku se má setkat s představiteli OSN a diplomaty. Své představy o tom, jak by měl svět přistupovat k režimu v Teheránu, vyložila dva dny před druhým kolem jednání šestice mocností se zástupci Teheránu o jeho kontroverzním jaderném programu. Jednání se uskuteční ve čtvrtek a v pátek v Ženevě.
Sankce ochromují prosté Íránce
Ebadíová kritizovala hospodářské a finanční sankce uvalené na Teherán. Západní mocnosti a jejich spojenci se touto cestou snaží ochromit jaderný a raketový program Íránu a přimět jeho vládu vzdát se údajných snah o získání jaderných zbraní. Sankce ale podle Ebadíové těžce dopadají na prosté Íránce.
"Hospodářské sankce mají výrazné dopady," řekla íránská laureátka Nobelovy ceny za mír. "Lidé velmi zchudli. Některé druhy léků se v Íránu nedají sehnat. Ceny potravin jsou v Íránu vyšší než v USA nebo Evropě," říká. Sankce poškozující obyčejné lidi by podle ní měla nahradit taková opatření, která by oslabila vládu, nikoliv obyvatele. Jako příklad navrhuje znemožnit Íránu využívat americké a evropské satelity k vysílání programů ve více než desítce jazyků mimo Írán.
"Touto cestou můžeme umlčet propagandistické mikrofony vlády," řekla s pomocí tlumočníka Ebadíová. Podle ní by také měl být na vysoké vládní činitele, počínaje náměstky ministrů, uvalen zákaz cestování do USA a států EU a měly by být zkonfiskovány jejich případné vklady v evropských a amerických bankách.
Nový prezident ve starých známých podmínkách
V reakci na výroky Ebadíové řekl mluvčí íránské mise při OSN Alírezá Mírjúsefí, že po nedávných prezidentských volbách "uspořádaných otevřeně, svobodně, poctivě, transparentně a demokraticky, vstoupila islámská republika Írán do nového stádia demokracie a vlády práva".
ROZHOVOR K TÉMATU: |
Ebadíová ale vyjádřila nespokojenost s novým prezidentem Hasanem Rúháním, považovaným ve světě za umírněnějšího, než byl jeho hlasitě protizápadní předchůdce Mahmúd Ahmadínežád.
"Heslem Rúháního bylo, že změní podmínky, a proto pro něj lidé hlasovali," řekla Ebadíová. "To se, bohužel, nestalo."
Mírjúsefí v této souvislosti zdůraznil, že Írán zejména po zvolení Rúháního položil nový důraz na svou neochvějnou oddanost ochraně všech lidských práv z rámci země i mimo ní. Jako příklad uvedl prezidentovu instrukci vládě, aby vypracovala koncept Charty občanských práv a Rúháního nařízení, aby byly staženy všechny vládní žaloby na novináře. To prý vedlo k propuštění a omilostnění 86 zadržených žurnalistů. Mírjúsefí v elektronické odpovědi na dotaz Reuters také poukázal na to, že Rúhání přijal zvláštního poradce pro menšiny, aby zajistil ochranu práv etnických a náboženských menšin.
Hasan Rúhání
Od léta popraveno přes 200 lidí
Ebadíová naproti tomu řekla, že počet poprav vykonaných v Íránu od Rúháního zvolení v červnu byl dvojnásobný oproti stejnému období před rokem, kdy stál v čele Íránu ještě Ahmadínežád. Téměř všichni opoziční aktivisté věznění před Rúháního zvolením jsou stále ještě za mřížemi a náboženské a etnické menšiny jsou nadále pronásledovány, dodala.
ČTĚTE TAKÉ: |
Ebadíová citovala údaje Mezinárodní federace pro lidská práva (FIDH), podle nichž bylo v Íránu od 14. června do 1. října popraveno přes 200 lidí, včetně čtyř nezletilých osob.
"Svět se, bohužel, soustřeďuje více na jadernou energii než na lidská práva a nevěnuje pozornost porušování lidských práv v Íránu," řekla Ebadíová. "A proto se podmínky v oblasti lidských práv v Íránu zhoršují."
Ve čtvrtek se vysocí představitelé pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa sejdou v Ženevě s íránskými vyjednávači, aby se pokusili pokročit směrem k dohodě, jež by ukončila desetiletý spor ohledně jaderných ambicí Teheránu. Ten tvrdí, že jeho jaderný program je výhradně mírový, mocnosti ale Írán podezřívají ze snah o výrobu jaderné zbraně. Spojené státy míní, že první, říjnové kolo obnovených jednání s Íránem bylo produktivnější než předchozí rozhovory. Západní diplomaté to připisují nepříjemným sankcím, jichž se Teherán chce zbavit.
Nespěchejte, varovala Ebadíová Evropu
Podle Ebadíové by ale zástupci šestice mocností měli v Ženevě projednávat nejen téma íránských odstředivek na obohacování uranu. Varovala národy EU, aby nespěchaly s obnovou vztahů s teheránskou vládou bez zlepšení situace v oblasti lidských práv v Íránu.
"Ptám se evropských států - co bude pak, jestliže se dohodnete s íránskou vládou v jaderné oblasti?" "Jste připraveni si potřásat rukama s vládou, která kamenuje ženy? Budete důvěřovat vládě, která popravuje své politické oponenty? Jste ochotni přistoupit na kompromisy ve standardech lidských práv, které vyznáváte, kvůli své vlastní bezpečnosti?" ptá se Ebadíová.
