"To, že budeme nakupovat jaderné palivo od jiných zemí, neznamená, že zastavíme vlastní aktivity spojené s obohacováním uranu," řekl mluvčí íránské agentury pro atomovou energii.
Dnešní vídeňské rozhovory se mají týkat možnosti, že některé státy, zatím se uvažuje o Francii a Rusku, možná i USA, budou od Íránu odebírat jeho uran obohacený do pěti procent, ve svých provozech jej dále obohatí a Íránu pak dodají palivové tyče pro teheránský výzkumný reaktor.
Řešilo by to obavy, že se Íránci sami pokoušejí obohacovat uran na vysoké hodnoty, což oživuje podezření, že jejich pravým cílem není energetika ani výzkum, nýbrž atomová bomba.
Rozhovory se konají pod záštitou Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a navazují na ženevská sedmistranná jednání o nukleární problematice. Írán musí vyvrátit podezření o vojenském jaderném programu, jinak ho čekají zpřísněné sankce.
Ačkoli je podle analytiků dohoda týkající se dodávek jaderného paliva ze zahraničí přijatelná pro všechny strany, ve Vídni je prý třeba dohodnout mnohé detaily. Zatím se předpokládá, že v cizině bude uran pro Íránce obohacen asi na 20 procent. "Je ale možné, že za určitých podmínek budeme potřebovat uran obohacený na 63 procent. Budeme ho kupovat pod dohledem MAAE, nebo si ho obohatíme sami," řekl poradce íránského jaderného vyjednávače Abolfazl Zohrehvand.
Írán obohacuje uran v Natanzu, ale teprve v září přiznal, že buduje další provoz. V Ženevě pak 1. října souhlasil s tím, že do tohoto objektu pustí inspektory MAAE.
