Americký prezident Barack Obama ve čtvrtek podepsal zákon o zpřísnění restrikcí vůči Íránu kvůli jeho spornému jadernému programu. Zákon posiluje dosavadní americké sankce a jeho cílem je narušit zásobování benzinem Íránu, který má hodně ropy, ale málo zařízení k jejímu zpracování.
Americká opatření doplňují sankce OSN, které schválila Rada bezpečnosti na počátku června.
Francouzská firma Total na konci června rozšířila seznam společností, které přestaly Íránu dodávat benzin a další produkty rafinace ropy, a španělská Repsol se stáhla z kontraktu na rozvoj těžby plynu z velkého íránského pole nazvaného South Pars. Podle agentury Reuters zrušila kontrakt na zpracování zemního plynu z těchto polí rovněž jihokorejská společnost Engineering & Construction Corp.
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád v sobotu označil nejnovější sankce vůči své zemi za "patetické" a prohlásil, že světové mocnosti budou svého zastrašování litovat. Narušení zásobování benzinem podle Ahmadínežáda neohrozí ekonomiku země a nezabrání jí hrát významnější úlohu v mezinárodní politice.
Írán tvrdí, že jeho jaderný program se zaměřuje výhradně na energetiku.
Mnoho zemí v čele s USA se však obává, že radikální islámský režim v Teheránu usiluje o získání atomové zbraně. Sankcemi se mezinárodní společenství snaží Íránce dostat k jednacímu stolu a přimět je k zastavení obohacování uranu.
