Podle zveřejněného odhadu se ve všelidovém hlasování vyslovilo pro urovnání obrovských zahraničních dluhů podle původních podmínek dojednaných loni na podzim jen 1,6 procenta islandských občanů. Účast voličů v referendu byla výrazně nižší než je obvyklé u voleb. Příslušnou dohodu vyjednaly vlády Islandu, Velké Británie a Nizozemska.
Mezi Islanďany vyvolaly rozhořčení hlavně ujednané úroky. Samotné konání referenda však bylo sporné, neboť Británie a Nizozemsko už mezitím připustily, že Islandu nabídnou vylepšené podmínky.
Island se v ní zavázal k vyplacení 3,8 miliardy eur (přes 97 miliard korun) a úroku ve výši 5,5 procenta za ztráty související se zhroucením domácí internetové banky Icesave. Suma odpovídá více než třetině ročního HDP ostrovní země v severním Atlantiku.
Jde o peníze, které si Britové a Nizozemci uložili v islandské bance, ale kvůli krachu banky o ně přišli. Vlády Británie a Nizozemska už svým občanům peníze dávno vyplatily a po Islandu teď chtějí náhradu.
Islandská premiérka řekla, že ji odmítavý postoj obyvatel vůči původní dohodě nepřekvapuje. Už v pátek prohlásila, že považuje referendum za nesmyslné a sama se ho nezúčastnila. "Toto nemá vliv na život vlády. Musíme pokračovat a debatu o (Icesave) dokončit. Musíme mít dohodu," řekla Sigurdardóttirová v sobotu ve veřejnoprávní televizi.
Island platební závazky z krachu Icesave v zásadě uznává, ale chce vyjednat příznivější podmínky. Konečná dohoda s Británií a Nizozemskem je považována za předpoklad poskytnutí naléhavě nezbytných úvěrů Islandu ze strany Mezinárodního měnového fondu (IMF) a severských partnerských států.