Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Islandský premiér svůj boj prohrál. Rezignoval, na podzim budou nové volby

Svět

  15:37aktualizováno  15:59
REYKJAVÍK - Islandský premiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson rezignoval na svou funkci. Ve středu pozdě večer to oznámil mluvčí jeho Pokrokové strany po jednání všech parlamentních stran. Na podzim, tedy půl roku před koncem stávajícího volebního období, jsou naplánovány předčasné volby.

Islanďané se v Reykjavíku dožadují demise premiéra zkompromitovaného aférou Panama Papers. foto: Reuters

Ještě v úterý večer přitom Gunnlaugsson své ohlášené odstoupení v souvislosti s kauzou takzvaných Panamských dokumentů vysvětloval tak, že se postu vzdá jen dočasně. V čele ostrovní vlády stane dosavadní ministr zemědělství a místopředseda vládní Pokrokové strany Sigurdur Ingi Jóhansson.

Nový islandský premiér: dosavadní ministr zemědělství a místopředseda vládní...
Sigmundur David Gunnlaugsson je kvůli skandálu Panama Papers v ožehavé situaci.

Opoziční strany ale ve čtvrtek předložily nový návrh na vyslovení nedůvěry vládě a vyzvaly k co nejrychlejšímu uspořádání voleb. První návrh na vyslovení nedůvěry odcházejícímu premiérovi Gunnlaugssonovi a jeho kabinetu podala opozice již v pondělí. V novém návrhu není uvedeno Gunnlaugssonovo jméno, ale vztahuje se k celé vládě, napsal server Iceland Review. Podle něj opozičním stranám vadí především to, že vláda se rozhodla setrvat u moci v prakticky nezměněném složení a že volby by se měly konat až za půl roku.

Vše o kauze Panama Papers:

Nový premiér a konec krize?

Vláda v čele s někdejším farmářem a veterinářem Jóhanssonem by měla být oficiálně uvedena do úřadu v 15:00 místního času (17:00 SELČ). Krize se zdá být pro ni prozatím zažehnána, protože vládní koalice má v parlamentu pohodlnou většinu a hlasování o nedůvěře tak podle všeho přečká.

Vládní krizi na Islandu vyvolalo v neděli zveřejnění takzvaných Panamských dokumentů (Panama Papers). Podle nich koupili Gunnlaugsson a jeho manželka Anna Sigurlaug Pálsdóttirová firmu v daňovém ráji na Britských Panenských ostrovech, kterou využívali k investicím milionů dolarů. Když se Gunnlaugsson stal v roce 2009 poslancem, svůj 50procentní podíl ve firmě zamlčel. O osm měsíců později tento podíl prodal manželce za jeden dolar.

Ve středu večer demonstrovaly třetí den po sobě v Reykjavíku proti vládě tisíce Islanďanů. Protestující házeli na budovu parlamentu vajíčka a banány.Společnost měla významný podíl ve třech velkých islandských bankách, které v důsledku finanční krize zkrachovaly. Gunnlaugsson je z toho důvodu obviňován ze střetu zájmů. Poté, co se v roce 2013 stal islandským premiérem, vedl jednání o budoucnosti těchto bank s věřiteli.

Labyrint islandských jmen

  • První obětí kauzy takzvaných Panamských dokumentů se stal islandský premiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson, který rezignoval na svou funkci. Gunnlaugssonovo jméno citovaly tento týden všechny velké světové deníky. Na Islandu je ale převážně nazýván Sigmundur Davíd. Gunnlaugsson totiž není příjmení, ale patronymum, tedy jméno odvozené od křestního jména otce (Gunnlaugův syn).
  • Islanďané obecně rodová příjmení, která by se dědila z generace na generaci, nepoužívají. Pouze velmi málo obyvatel Islandu má skutečné příjmení, většinou se jedná o lidi, kteří uzavřeli sňatek s cizincem a převzali jeho jméno. Kromě patronym je na Islandu možné používat i matronyma, tedy jména převzatá po matce. To je případ třeba jednoho z úspěšných islandských fotbalistů - Heidar Helguson nosí jméno matky Helgy.
  • Nejnověji se debata o příjmení rozpoutala na Islandu v souvislosti s blížícím se mistrovstvím Evropy ve fotbale. Stovky Islanďanů podepsaly podle zpravodajského serveru Iceland Monitor internetovou petici, v níž žádají islandský fotbalový svaz, aby islandští reprezentanti mohli mít na šampionátu na dresech křestní jména, a nikoli příjmení - jak je běžnou praxí ve většině zemí.
  • Křestními (rodnými) jmény se na Islandu oslovují všichni lidé, bez ohledu na své postavení. Je tedy běžné, že podřízený bude říkat křestním jménem i řediteli podniku. Nový islandský premiér, kterému předává funkci Sigmundur Davíd (Gunnlaugsson), je tak pro celý národ známý jako Sigurdur Ingi. Média při první zmínce použijí jeho celé jméno Sigurdur Ingi Jóhannsson, poté používají jen dvojici jeho křestních jmen.
  • Ministr financí Bjarni Benediktsson rovněž zapletený do kauzy převádění peněz do daňových rájů, který má jen jedno rodné jméno, je v článcích v islandských médiích pouze Bjarni, případně se mu neformálně říká Bjarni Ben.
  • Také ženy přebírají zpravidla jméno po otci, a sice s koncovkou dóttir, dcera. Někdejší premiérka Jóhanna Sigurdardóttirová je dcera muže jménem Sigurdur a i v oficiálním styku používá pouze jméno Jóhanna. Česká pravidla pravopisu velí i v případě islandštiny ženská patronyma přechylovat, i když při znalosti věcí je to poměrně absurdní. U jedné z nejslavnějších Islanďanek, zpěvačky Björk, tento problém naštěstí odpadá, protože ta patronymum Gudmundsdóttir vůbec neuvádí.
  • „Když přijdu do hotelu, na recepci nejdřív budou chtít znát celé moje jméno. Pak už mi ale nikdo nebude říkat paní Björnsdóttirová, budu pro ně Júlíana,“ píše na zpravodajském serveru Iceland Review Islanďanka, která žije v metropoli Reykjavíku.
  • Na situaci se nic nezmění ani po svatbě, ženy nepřijímají jméno svého manžela. „Bydlím v blízkosti jednoho z nejstarších hřbitovů v Reykjavíku a narazila jsem jen na pár náhrobků, z nichž bylo patrné, že si žena vzala manželovo jméno. Většina z nich pochází z 19. století, z čehož je patrné, že existovalo krátké období v naší historii, kdy tato praxe byla běžná,“ dodává Júlíana Björnsdóttirová.
  • Podle Júlíany tradice používání křestních jmen na Islandu odráží fakt, že islandská společnost není příliš hierarchická. „Jisté elitářství samozřejmě existuje, ale více je spojeno s penězi než se sociálním postavením rodin. Pokud pocházíte z rodiny politiků či úspěšných byznysmenů, může vám to pochopitelně do jisté míry otevřít dveře, ale být syn známého politika zpravidla není pro množství nabízených příležitostí rozhodující,“ konstatuje Júlíana.
  • Islanďané často mají kvůli odlišení od ostatních dvě rodná jména. Podle křestních jmen jsou totiž na ostrově řazeny například i telefonní seznamy, kde je pro lepší identifikaci uváděna i profese dotyčných.
  • Island je zemí jazykových puristů a tento přístup je patrný i na používání křestních jmen. Občané mohou vybírat ze zhruba 3500 mužských a ženských křestních jmen, pokud chtějí jméno cizího původu, musejí poslat žádost úřadům. Odmítána jsou jména, která obsahují hlásky, jež nejsou v islandské abecedě, či jména, která by činila problémy při skloňování. Například jméno Carolina se musí psát Karólína, protože islandská abeceda neobsahuje písmeno C.
Autor: