1. prosince 2016 16:01 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

RECENZE: Něžný frajer Ivan
Hlas vydal své utajené perly

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Ivan Hlas Trio (zleva Norbi Kovács, Ivan Hlas, Jaroslav Olin Nejezchleba) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ivan Hlas Trio (zleva Norbi Kovács, Ivan Hlas, Jaroslav Olin Nejezchleba) | foto: Jan Malíř
Poměrně netypické album Krásnej dar natočilo Ivan Hlas Trio. Současná kapela našeho předního písničkáře je složena z instrumentálních mistrů, dokonale vyhraná a nabízí vynikající repertoár.

Žádné Malagelo. Žádná Aranka. A ani žádné Na kolena. Přestože tyhle písničky patří k tomu nejlepšímu z klasického českého písničkářství a jsou to opravdové hity Ivana Hlase, autorova doména je přece jen trochu jinde. Právě takové písničky, které teď vyšly na Krásným daru. Který – pokud použijeme zažitou anglickou hudební terminologii – není Hlasovým „greatest hits“, nýbrž jednou z možných variant „the best of“. Tedy po našem: místo toho nejslavnějšího nabízí to nejlepší.

Ty nejhezčí chvíle

Myšlenka alba je vlastně jednoduchá: zapátrat v paměti, resp. na starších albech, vytáhnout písničky, na které se neprávem zapomnělo, ale jež autor dodnes považuje za povedené, a nahrát je v aranžmá odpovídajících tomu, co mohou dnes návštěvníci slyšet na koncertech. Tedy v komorní, avšak zajímavé a emočně silné instrumentaci pro Hlasovu základní doprovodnou kytaru, violoncello Jaroslava Olina Nejezchleby, obstarávající neomylné „spodní proudy“, a virtuózní, v invenčních vyhrávkách perlivou kytaru Norbiho Kovácse.

Samozřejmě, Ivan Hlas za ta léta napsal desítky skvělých písní a výběr toho nejlepšího, byť třeba poněkud utajeného, by asi každý jeho letitý posluchač sestavoval jinak. Autor této recenze citelně postrádá například Námořníkův pláč, který by v tomto obsazení a v nastaveném kontextu alba nepochybně krásně zafungoval. Ale jedno je jisté: ve výběru, jehož autorem je sám Ivan Hlas, není žádná píseň přebytečná. Žádná nejen špatná, ale dokonce ani takzvaně slabší.

Většina písniček alba pochází ze začátku 90. let, i když některé patrně budou v autorském slova smyslu starší, ale byly na začátku této dekády teprve nahrány. A právě ony patří k tomu nejsilnějšímu, co můžeme od Hlase slyšet.

V první řadě je to titulní písnička, která by mohla posloužit jako typická ukázka nejsilnějších zbraní Ivana Hlase: nenápadná, ale pod kůži se zadírající melodie a milostný text, ve kterém se prolíná nostalgie s naprosto přirozeně pozitivním pohledem na svět. Žádné zbytečné metafory, přemoudřelosti. Čirá písničkářská poezie. A ve verších „Ty nejhezčí chvíle jsem / kočičko / prožil s tebou“ směs něžnosti a hanspaulského frajerství muzikanta, který byl v rodné čtvrti hvězdou první velikosti dávno a dávno předtím, než Hřebejk s Jarchovským vstoupili do svých soukromých šakalích let.

Studie kocoviny

Ze stejného období jsou i písničky Žízeň, Já se neumím smát a Pod zrcadlem. Původně vyšly na hrubě nedoceněném albu Cesta tam a zase zpátky. To totiž vyšlo v roce 1991, kdy měli všichni trochu jiné starosti než poslouchat hudbu, navíc u jedné z prvních nezávislých firem, která album nedokázala dostat k lidem. Nemluvě o tom, že nebylo ani zrovna nejkvalitněji natočeno. Ale co naplat, po obsahové stránce je jedním z vůbec nejlepších v Hlasově diskografii (ostatně, najdeme na něm i první zaznamenanou verzi hitového Malagela).

A tak je skutečně dobře, že Ivan Hlas právě z téhle desky vybral nejvíc písní. Už třeba kvůli Žízni, opět jedné z nejlepších písniček z jeho dílny a možná vůbec nejpronikavější „studii“ alkoholických stavů v češtině – kdo zažil někdy opravdovou kocovinu, potvrdí, že každé slovo textu je dokonale autentické. A vztahuje se nejen na kocovinu v tom nejužším slova smyslu.

Z písniček velmi vyváženého alba se poněkud vymyká Třeba jo svým pohádkovým motivem, který ovšem dokládá, že Medvídek Pú ve své hravosti, přenesené do písničky, radostně oslovuje nejen děti. Námětově v Hlasově tvorbě poněkud kuriózní jsou jeho „písničkové pašije“ Evangelium neboli nehledaným výrazivem jeruzalémského floutka vyprávěný příběh posledních dní Ježíše Krista, zhudebněný v ležérním mexikánském duchu, ale přitom nikterak svatokrádežně. Pointa „S Marií z Magdaly / si večer ve stínu šeptám / Ježíš, to byl vážně dobrej chlap“ nemůže urazit ani toho nejkonzervativnějšího věřícího.

Mezi nejhezčí písničky ovšem patří i původně v podstatě účelový song Báječná léta pod psa: k napsání titulní písničky pro vieweghovský film byl Hlas osloven jako hvězda první velikosti s hlubokým zářezem ve filmové muzice. Ale jemná, nostalgická, ale ani za mák programově retro písnička je ve skutečnosti „víc Hlas“ než celá Šakalí léta.

  • 0Diskuse
Ondřej Bezr

Autor

Ondřej Bezrondrej.bezr@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.