Pan Petr Zídek zapomněl, že sionismus a stát Izrael nevznikly jako logické pokračování vývoje judaismu nebo jako součást přirozeného vývoje židovského náboženství, ale především jako reakce na pogromy, antisemitismus, rasismus a nakonec pokus o vyhlazení jednoho národa, ke kterému se připojili nesčetní vážení a civilizovaní občané; ti, kteří vždy dobře věděli, proč jim Židé vadí, a s radostí se jich zbavovali nebo nezúčastněně přihlíželi.
Pan Zídek zapomněl, že vznik Izraele byl jenom slabá náplast na holokaust, pokus o řešení špatného svědomí celé Evropy |
Nalézání jednoduchých antisemitských receptů
Pan Zídek si nevšímá neochoty muslimského světa uznat tento stát vzniklý z vůle Organizace spojených národů, dlouholetého vlivu bipolárního světa na udržování arabskoizraelského konfliktu, zapomíná na radikalizaci muslimských hnutí v Anglii, ve Francii, na Afghánistán, Irák, Čečnu, na boje v Libanonu, genocidy v Africe, zapomíná na kouzlo a moc naftových polí.
K výročí Izraele dále čtětě | |||
Izrael prožívá krizi ideálů |
|||
Místo toho pan Zídek nalézá jednoduché antisemitské recepty na problémy světa. Pan Zídek je nejspíše spokojen, že Evropa se v podstatě zbavila „židovského problému“, že i po nacistickém holokaustu se další desetitisíce Židů vystěhovaly a utekly před antisemitismem v Rusku, Polsku, na Slovensku, v Maďarsku. Možná ho neruší, že další Židy pod záminkou sionismu popravili i čeští soudruzi, že další stovky Židů zavřeli, přinutili k emigraci, zničili velkou část zbylých synagog.
Pan Zídek si pravděpodobně pořád myslí, že Židé vždy a všude způsobují problémy, a pokud snad tak jako jiné národy chtějí žít pod vlastní svrchovaností, měli by na to zapomenout a zvolit život menšiny v područí islámu. Pan Zídek zapomněl, nebo nechce vědět, že vznik Izraele byl jenom slabá náplast na holokaust, pokus o řešení špatného svědomí celé Evropy, která v posledních letech tak jako on čím dál více přestává vnímat a chápat historické souvislosti. Na starém kontinentu vskutku není málo těch, kteří si myslí, že se problémy světa dají řešit výhradně s ohledem na vlastní prospěch, ekonomické a mocenské zájmy a s pocitem falešného bezpečí.
Výraz osobní zloby autora
Text pana Zídka nemůže být podkladem k seriózní diskusi. Je výrazem osobní zloby pisatele, že židovský stát vznikl a nezanikl. Podobně třeba izraelský stát zlobí íránského prezidenta Ahmedínežáda, který v době, kdy vyšel Zídkův text, označil Izrael za „páchnoucí mrtvolu“.
Přesto chci pana Zídka informovat, že Izrael je pro nás zárukou, že se šoa nebude opakovat. Že Židé se umí nejen modlit, prosadit se jako významní vědci, umělci, obchodníci a politici, ale že - je-li nutné - dokážou i bojovat. A to je pravděpodobně to, co panu Zídkovi vadí nejvíc.