Odvolával se přitom na izraelského prezidenta Šimona Perese, který byl v Rusku v srpnu a s Medveděvem hovořil. V září se pak ruský prezident v Moskvě sešel s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Zda i on útok vyloučil, ale z Medveděvova rozhovoru pro CNN nebylo jasné.
Agentura Reuters se dnes dotázala Ajalona, zda se dají Peresova slova, o nichž Medveděv hovořil, vyložit jako záruka neútočení na Írán. "To určitě záruka není. Ve vší úctě nevím nic o tom, že by měl ruský prezident právo mluvit za Izrael. Určitě jsme ani jednu z možností (reakce na íránské zbrojení) nevyloučili," řekl Ajalon.
"Máme právo se bránit..."
Náčelník generálního štábu armády Gabi Aškenazi později v rozhlase odpověděl na otázku, zda by mohl Izrael zaútočit na Írán, takto: "Izrael má právo se bránit a na stole jsou všechny možnosti."
V izraelských i světových sdělovacích prostředcích se dnes objevily také výroky ministra obrany Ehuda Baraka o hrozbách Izraeli. Hlavním důvodem k obavám podle jeho slov zůstává Írán a Izrael si přeje, aby diplomatické řešení bylo jasně definováno časem i sankcemi, které Íránu hrozí v případě, že se nedohodne.
Írán je podezírán z tajné výroby jaderné zbraně a Izrael se netají tím, že je v případě selhání diplomacie připraven zabránit Íráncům ve výrobě takové zbraně silou.
Medveděv řekl, že mu Peres jasně sdělil, že Izrael neplánuje žádné útoky na Írán. "Jsme mírumilovná země a nic takového neuděláme," citoval Perese.
Ujistil ale také v rozhovoru, že by Rusko v případě izraelského útoku na Írán nezůstalo nečinné, i když Moskva s Teheránem neuzavřela obrannou dohodu.
