Novináře o tom informoval americký blízkovýchodní emisar George Mitchell, podle něhož byly rozhovory produktivní.
Izraelsko-palestinské jednání, které by mělo trvat zhruba rok, má dospět ke zformulování podmínek pro vznik samostatného palestinského státu. Odborníci většinou mají za to, že naděje na úspěch rozhovorů je malá. Šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová, která se podílí na zprostředkování rokování, ale na úvod rozhovorů uvedla, že přes panující skepsi věří v úspěch.
Šéfka americké diplomacie Hilary Clintonová, která je prostředníkem mírových rozhovorů, na úvod jednání uvedla, že přes panující skepsi věří v úspěch jednání. "Obě strany (obnovením rozhovorů) udělaly důležitý krok k osvobození svých národů od okovů historie, kterou nemůžeme změnit, směrem k budoucí důstojnosti a míru, jež mohou vytvořit jen ony samy," uvedla americká ministryně zahraničí.
Aby ale Palestinci s Izraelci splnili její přání, museli by se shodnout na mnoha bodech, které v minulosti nedokázali překonat. Jde zejména o otázku izraelské výstavby na palestinském území, otázku návratu palestinských uprchlíků či otázku východního Jeruzaléma, který si Palestinci nárokují jako hlavní město svého budoucího státu a kde Izrael k jejich nelibosti rovněž staví obydlí.
Ožehavá témata
"Vyzýváme izraelskou vládu, aby pokročila ve svém závazku zcela ukončit osidlovací aktivity a zcela zrušila blokádu pásma Gazy," řekl dnes Abbás. Gazu od vítězných voleb v roce 2007 ovládá hnutí Hamas, které je vůči palestinské samosprávě v opozici a které Izrael označuje za teroristické. Izraelci blokádou chtějí zabránit pašování zbraní do palestinské enklávy.
Netanjahu v úvodu rozhovorů uvedl, že jejich úspěch musí stát na dvou pilířích - bezpečnosti a legitimitě. Izrael tak například požaduje, aby budoucí palestinský stát nebyl ozbrojený. Tel Aviv také chce mít vojenskou přítomnost v údolí řeky Jordán, aby zabránil případnému pašování zbraní či bojovníků do Palestiny z Jordánska. Izraeli rovněž jde o to, aby Palestinci nezpochybňovali jeho legitimitu jako židovského státu.
Izraelský premiér podotkl, že podmínkou míru jsou vzájemné a bolestivé ústupky na obou stranách. "Lid Izraele i já jako jeho ministerský předseda jsme připraveni jít po této cestě a urazit dlouhou cestu - dlouhou cestu v krátké době - abychom dosáhli opravdového míru, který našim národům přinese bezpečnost, prosperitu a dobré sousedství," dodal Netanjahu.
Čtěte také: Ministr Barak: Izrael postoupí části Jeruzaléma Palestincům
Mírové rozhovory mezi Izraelci a Palestinci trvají již zhruba 19 let. Zatím nepřinesly výraznější úspěch. Během tohoto období se obě strany naopak opakovaně krvavě střetly. Značnou komplikací nynějších mírových rozhovorů pak je to, že se na nich nepodílí hnutí Hamas ovládající Gazu. Izrael jeho příslušníky označuje za teroristy a palestinská samospráva je s Hamasem již několik let v konfliktu. Podle pozorovatelů si ale lze těžko představit mírové uspořádání na Blízkém východě, na němž by se nepodíleli všichni Palestinci.
Mírový proces. 30. října 1991 - V Madridu se konala mírová konference o Blízkém východě za účasti arabských a izraelských představitelů pod patronací USA a Sovětského svazu. První přímé rozhovory mezi Izraelem a arabskými státy zůstaly bez výsledku. 13. září 1993 - Ve Washingtonu podepsána dohoda mezi Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) o omezené palestinské autonomii v pásmu Gazy a na západním břehu Jordánu a o vzájemném uznání, která ukončila 45 let nepřátelství mezi Izraelem a Palestinci. Dohodu, která se nazývá Oslo I. podle metropole Norska, kde se od ledna do září 1993 konala tajná jednání, podepsali Šimon Peres a Mahmúd Abbás. 4. května 1994 - V Káhiře podepsána dohoda o podrobnostech palestinské autonomie v pásmu Gazy a v Jerichu. Izrael se stáhl ze 70 procent pásma Gazy a z Jericha. 28. září 1995 - Ve Washingtonu podepsána dohoda (Oslo II.) o rozšíření palestinské samosprávy na západním břehu Jordánu. 4. listopadu 1995 - Při atentátu, který spáchal židovský pravicový fanatik, zemřel v Tel Avivu izraelský premiér Jicchak Rabin. 15. ledna 1997 - V Erezu uzavřena dohoda o stažení izraelských vojáků ze čtyř pětin Hebronu. 23. října 1998 - Ve Washingtonu podepsáno Memorandum z Wye River o rozšíření palestinské autonomie. Izraelská vláda ale dohodu o dva měsíce později pozastavila. 11.- 25. července 2000 - Neúspěšný izraelsko-palestinský summit v Camp Davidu o konečné mírové dohodě. Obě strany se nedohodly na problému Jeruzaléma a palestinských uprchlíků. 28. září 2000 - Po návštěvě šéfa opozičního Likudu Ariela Šarona na Chrámové hoře v Jeruzalémě vypukla druhá palestinská intifáda, ve které do února 2005 zahynulo přes 4700 lidí, z toho na 3600 Palestinců. 23. prosince 2000 - Americký prezident Bill Clinton navrhl mírový plán (zahrnoval mimo jiné předání východního Jeruzaléma včetně Chrámové hory a 95 procent území okupovaných Izraelem od roku 1967 pod palestinskou správu, Izrael by měl anektovat židovské osady na západním břehu Jordánu, palestinským uprchlíkům mělo být přiznáno velmi omezené právo na návrat, měl být vytvořen palestinský stát). Zůstal nerealizován. 28. března 2002 - Summit Ligy arabských států (LAS) v Bejrútu přijal iniciativu Saúdské Arábie na uzavření míru mezi arabskými zeměmi a Izraelem. Podmínkou bylo, že židovský stát odevzdá arabská území okupovaná od roku 1967, uzná palestinský stát s východním Jeruzalémem jako hlavním městem a že vyřeší problém uprchlíků. Izrael to odmítl. 24. června 2002 - Americký prezident George Bush navrhl řešení "dvou států pro dva národy", které žijí vedle sebe v míru. 30. dubna 2003 - USA předaly Izraeli a Palestincům nový mírový plán (tzv. cestovní mapu, kterou vypracovaly USA, OSN, Evropská unie a Rusko). Plán počítal mj. s vytvořením samostatného palestinského státu do roku 2005, ukončením palestinských násilností a terorismu, ukončením konfliktu včetně okupace území, které Izrael dobyl v roce 1967, a s uznáním práva Izraele na existenci v míru a bezpečí od arabských států. 1. prosince 2003 - V Ženevě představen mírový plán s názvem Ženevská iniciativa, který připravili izraelští a palestinští opoziční politici a intelektuálové. 12. září 2005 - Dokončen odsun ze všech 21 židovských osad v pásmu Gazy a ze čtyř osad na severu západního břehu Jordánu, čímž po 38 letech skončila izraelská okupace pásma Gazy. 14. června 2007 - Radikální islamistické hnutí Hamas, které odmítá mírové dohody s Izraelem, ovládlo pásmo Gazy, když dobylo hlavní bašty hnutí Fatah prezidenta Mahmúda Abbáse v Gaze. 27. listopadu 2007 - Na mezinárodní konference v americkém Annapolisu se Izraelci a Palestinci dohodli, že rozhovory skončí do konce roku 2008 mírovou dohodou. Hnutí Hamas nebylo na konferenci pozváno a považovalo konferenci za ztrátu času. 27. prosince 2008 - Izrael zahájil v pásmu Gazy operaci Lité olovo s cílem přimět radikální hnutí Hamas, které v Gaze vládlo, aby přestalo ostřelovat izraelské území. Konflikt skončil 18. ledna 2009 příměřím. Palestinská autonomie přerušila veškeré kontakty s Izraelem. 14. června 2009 - Předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu vůbec poprvé připustil existenci nezávislého palestinského státu, který nesmí být ozbrojen a Izraeli to musí být zaručeno. 22. září 2009 - Třístranná schůzka amerického prezidenta Baracka Obamy s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v New Yorku. Obama vyzval Izrael a Palestince, aby obnovili formální mírové rozhovory. 8. května 2010 - Palestinské vedení schválilo nepřímé mírové rozhovory s Izraelem za zprostředkování USA. 20. srpna 2010 - Oznámeno, že Izrael a palestinská samospráva budou pozvány k přímým mírovým rozhovorům na 2. září do Washingtonu. |
