Petra Procházková : (5.3.2014 13:21) Dobrý den, vybrala jsem si tuto odpověď jako poslední, bohužel už musím zase něco psát pro naše papírové noviny... Víte, ono je to s tou pobjektivitou strašně složité. Máte pravdu. Ale já si nedělám ambice na to, abych popisovala s ptačího pohledu dění na celé ukrajině. To nedokážu. Umím se dostat na místo, kde se něco děje, a popsat svýma očima, co s etam děje a co lidé říkají... zkusit některé věci dávat do souvislostí. Neviděla jsem, že by někdo policistům řezal hlavy, tak jsem to nepopisovala. Ale pokud to popsal někdo jiný a je to pravda, je dobře, že máte možnost přečíst si více názoirů, vidět více pohledů. Nemůžete od jednoho novináře čekat, že vám předloží jako na talíři celkový pohled, objektivní situaci, že se dozvíte vše a pravdivě ve všech souvislostech od jednoho autora. V našich novinách ale byla zastoupena celá škála názorů, celá škála pohledů. Máte naprostou pravdu, měly by být vyšetřeny všechny zločiny, ať je spáchal kdokoliv. Veškeré projevy nacionalismu musí být odsouzeny, to je také jasné. Ukrajinu čeká dlouhá cesta, bez pomoci Evropy se neobejde.. však my také nemáme úplně nejlepší pověst ve světě co se týče rasismu... Jinak otázka co mi vadí a nevadí... vadí mi mnoho věcí, ale snažím s eopravdu popisovta to, co vidím, a to, co je podstatné... proto jsem například jela na kyjevská sídliště, abych zjistila, co si myslí ta masa lidí, která na Majdan nechodila. nakonec jsme psali i o Pravém sektoru. Ale jak říkám, myslím, že jako noviny jsme poskytli maximálně objektivní pohled. A hodláme v tom pokračovat to vám slibuji. Například se chystáme na běloruského ministra zahraničí... tak s etřeba dozvíme, jak s ena to dívá Bělorusko. Všem moc moc děkuji, určitě nejsem neomylná, vaši kritiku, pokud mi nenadáváte, vnímám jako něco, co mi pomáhá se lépe orientovat. těším se zase při nějakém setkání ať už virtuálním či osobním na shledanou pp

Petra Procházková : (5.3.2014 13:13) Víte, já jsem strašně ráda, že tam ta naše veřejnoprávní média byla a že tak dobře o událostech informovala. A že tam stále jsou. přiznejme si, že tištěná média nejsou v nejlepší ekonomické situaci a že taková cesta opravdu stojí hodně. S novináři ze Slovenska spolupracujeme, a když to jde, tak s etak nějak střídáme.. také si nemohou dovolit jet všude, kam by jet chtěli. te´d máme například na Krymu slovenského kolegu Andreje Bána.. snad se dnes ozve. nechci hodnotit konkurenci, ale rozumím problémům, které teď všichni máme. Mimochodem byli tam kolegové z primy a pracovali výborně.

Petra Procházková : (5.3.2014 13:09) Je to srovnání adekvátní. Rusové to mají ve své zahraničně-politické doktríně, stejně jako to měli Němci. A když Putin před několika lety prosazoval zákonnou možnost použití síly při ochraně krajanů v zahraničí, svět si toho moc nepovšimnul a nechal to být. Ochrana krajanů je jedna věc, s tou lze jen souhlasit, ale zneužíívání této teze tam, kde žije ruská menšina, je věc druhá. Ještě ke Krymu. Ano, v roce 1954 ho Chruščov daroval ukrajině, tehdy to v rámci SSSR žádná pecka nebyla. Dnes to problém je. Podle mne je jediná možnost demilitarizovat Krym a pak, pokud bude problém trvat, uspořádat skutečně svobodné referendum, bez samopalu a vojáků. Ovšem i to kulhá - protože sovětská moc s obyvatelstvem Krymu zahýbala tak, že dnes těžko říct, kdo je zde doma a kdo má na Krym právo. Krymští tataři? Nebo ti, co přišli na jejich místo a jejich potomci? Nebo Ukrajinci, pod které Krym patří? Není jiná možnost, než pokládat současné obyvatele Krymu , tady i krymské tatary, kteří se naštěstí mohli vrátit do své vlasti, za obyvatele, kteří mají právo s erozhodnout... ale než dojde k takové krajní možnosti, jako je oddělování s pomocí plebiscitu, snažila bych se uchovat Krym v ukrajině a Ukrajinu tlačit do maximálního respektování práv menšin, respektive Rusů, kteří tam žijí. Včetně prána na ruštinu jako státní jazyk na Krymu.

Petra Procházková : (5.3.2014 13:04) Myslím, že i když te´d po celé Ukrajině zní heslo teritoriální celistvost... tak ve skutečnosti by ztráta Krymu nakonec byla stravitelná. Nakonec by to možná dopadlo podobně, jako v Gruzii, kde si sice stále říkají, že Abcházie a Jižní osetie patří Tbilisi, ale de facto je to už čistě ruské území. Jiné by to bylo s východem země. Se ztrátou těchto oblastí by se nesmířil nikdo, navíc je strašně těžké určit, kam až východ sahá, a kde začíná západ.. Po Dněpru? těžko, Podle výsledků posledních voleb? Také těžko. Takže nejdůležitější bude teď uspořádat nové volby, které hodně ukáží a bu´d situaci uklidní, nebo rozpoutají další krizi

Petra Procházková : (5.3.2014 13:00) Určitě může. Putin je pro Rusy jakýmsi brufenem na komplexy, s ekterymi s emusejí po rozpadu SSSR vypořádat - leta jim říkali, jak s emají dobře, jak jsou nejlepší, ve všem první - a najednou zjistili, že to tak úplně není. Musejí s enaučit mít radost z těch obrovských úspěchů, kterých dosahují i bez imperiálních výprav. Mají skvělé vědce, sportovce, úžasnou intelektuální elitu, umění... to je něco neuvěřitelného. Ale oni se stále zmítají v komplexu, že jim někdo něco chce sebrat nebo je chce ohrožovat. Rusko myslím dozrálo do chvíle, kdy už by strávilo skutečně demokratického vůdce, který by zcela změnil vztahy se západním světem. Ukončil konfrontační úru a tak trošku si dokázal dělat legraci sám ze sebe. putin s ebere šíleně vážně, je to zakomplexovaný chlap, který si myslí, že agrese mu přidá pár centimetrů. Potřebují svobodná média, svobodné volby.. a chvíli času.

Petra Procházková : (5.3.2014 12:54) Myslím, že zatím ne. Dokud ho bude většina Rusů skutečně upřímně a bez váhání volit znovu a znovu svým prezidentem, musíme to respektovat. S výjimkami jeho agresí přesahujících hranice Ruska. Stíhání vůdců kvůli zločinům, které za ně provedli jejich nohsledi, které byly provedeny v jejich jménu, ale třeba ani ne na jejich přímý příkaz, se strašně těžko dokazuje. Ale u Putina by tady jistá šance dokázat mu zločinnost jeho některých rozhodnutí byla

Petra Procházková : (5.3.2014 12:51) Pokud máte na mysli východní ukrajinu, Doněck, Charkov apod., věřím, že nikoliv. S Krymem si nejsem vůbec jistá. Nemusí jít ani o oficiální připojení s evším všudy, ale o ovládání této důležité části Ukrajiny.

Petra Procházková : (5.3.2014 12:49) Jen pro upřesnění, již jsem ruské vízum několikrát dostala a od roku 2011 zase do Ruska pravidelně jezdím.

Petra Procházková : (5.3.2014 12:48) Doufejme, že nakonec ještě něco někdo udělá. I když mně poslední výroky našeho prezidenta a předsedy vlády opět přesvědčili, že Češi nejsou opravdu nic, ale vůbec nic riskovat kvůli takovým ideálům jako je svoboda, pravda.. to jsou dnes už skoro sprostá slova a lidé se jim vysmívají. Zato ekonomika, to je věc svatá, a nějaká lidská práva nebo svoboda národa, který je s námi velmi spřízněný, nestojí ani za jeden ztracený barel ropy. Právě proto, že to Rusku vždy prošlo, tak si to dovolilo zas.

Petra Procházková : (5.3.2014 12:45) Očekávám, že ruská armáda na Krymu zůstane jako zůstala v Podněstří. Abcházii, Jižní Osetii.. a že se s tím nakonec svět smíří. Ekonomické zájmy, jak to pěkně řekli naši čelní představitelé, nakonec zvítězí. Je to přesně to, s čím Rusové počítají. Že si nějaký skutečně citelný postih, sankce, trest, nebudeme moci dovolit, protože na prvním místě máme v žebříčku hodnot vlastní pohodlí a bezpečnost.

Petra Procházková : (5.3.2014 12:41) Já doufám, že z nových voleb vzejde demokratická vláda. Lidové noviny měly vloni rozhovor s šéfem Svobody panem Tjahnibokem. Také mi ideologie té strany není sympatická. Asi je opravdu třeba počkat na volby a působit na Ukrajinu ve smyslu respektu všech národností, včetně Rusů. Víte, však my také máme problém s rasismem a s naším vztahem k některým spoluobčanům, nakonec i k cizincům. Nic nelze vyřešit ze dne na den. Ukrajina má za sebou těžká desetiletí, včetně hladomoru, okupací atd. Musíme jí dát čas a trpělivě, leč důsledně trvat na tom, aby i ona dodržovala lidská práva, práva menšin, všechny principy, na kterých si v Evropě zakládáme. Mslsím, že s eo nacionalismu na Ukrajině občas píše. My jsme pár reportáží ze západní ukrajiny měli a o antisemitismu, který je zde rozšířen, jsme psali ještě před posledními událostmi. A určitě s ek této problematice vrátíme. Máte pravdu, Ukrajina se s tímhle bude muset vypořádat a Evropa by jí měla pomoci. Nebude to lehké.

Petra Procházková : (5.3.2014 12:34) Já Rusko miluju. prožila jsem v něm deset nádherných let, nejlepší přátele mám tam a jsou to Rusové. Politický vývoj v Rusku ovšem nemohu akceptovat, respektive, pokud se hlásíme k tomu, že demokratický systém je to nejlepší, co máme v rámci řízení sama sebe k dispozici, pak Rusko těmto kritériím vůbe cneodpovídá. Ráda žiji ve svobodném státě, kd ejsou svobodná média, kde se lidé nebojí svobodně vyjadřovat. To v Rusku není. kromě toho se Rusko v posledních letech opravdu chová vůči svým sousedům, jako kdyby mu patřili, deptá je, některé částečně okupuje, ekonomicky je vydírá a rozpoutává v nich občanské nepokoje. Taková poliika si chválu fakt nezaslouží.

Petra Procházková : (5.3.2014 12:31) Tak třeba si to pan Stropnický myslí. Já doufám, že se mýlí, ale pokud v tom jako ministr obrany nebude panu Putinovi napomáhat, tak mi jeho úvaha na toto téma, nevadí.

Petra Procházková : (5.3.2014 12:30) Máte trochu pravdu. Na Ukrajině velká část lidí nebude chtít ani jednoho z vámi jmenovaných politiků. Však i u nás proběhla taková vlna odporu proti staré politické garnituře.. a k moci se dostali různí nováčci... I na Ukrajině se te´d hledá někdo nezapatlaný minulým režimem, zlodějnami, které se netýkají zdaleka jen rodiny pana Janukovyče.. Z tohoto důvodu je myslím nepoužitelná i paní Tymošenková. A z Majdanu se fakt vládnout nedá. Takže te´d nastane těžké období, ve kterém s eUkrajinci musejí zorientovat a někoho si vybrat. Nebude to bezbolestné, ale jiná cesta není... svobodné volby, nic jiného mne nenapadá. Ale bez vojáků, bez samopalů a BMPéček... bez zmanipulovaných médií.

Petra Procházková : (5.3.2014 12:25) Ano, víte, že si to fakt myslím? Nebyl by to první vůdce velké země, která by měla v čele ne úplně relevantní osobu. Bohužel to lze jen ztěží ověřit. Ale každopádně jsem přesvědčena, že v jeho rozhodnutích hraje velkou rolu iracionální uvažování. On na první pohled vypadá jako absolutně studený, racionální a chladný politik, který si vše propočítá, rozmyslí, naplánuje a pak koná. Ve skutečnosti mám pocit, že je víc, než to je vidět, ovládán vášněmi, touhami, pudy, chorobnými představami o své vlastní osobě. Trpí velikáštstvím, což se malým zakomplexovaným mužům stává. Už jsme tu v naší lidské historii pár takových měli. Olympiáda mne přesvědčila, že je ochoten kvůli svému úchylnému snu obětovat všechno - i vlastní občany. Stejně tak jeho nesmyslný sen o euroasijském svazu může stát obrovskou cenu - ale on si za ním jde a už s evidí v učebnicích, jak car, který obnovil ruskou říši. Posedlost je fakt hrozně špatný rádce politiků. Ale že by byl úplně mimo realitu, to asi ne... jen s ev tom zmítá. Co ještě ano, a co už ne. A má kolem sebe lidi, kteří mu špatně radí. To je další průšvih. A kteří s eho bojí. Já bych se také bála.