17. března 2011 16:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Jak Češi dobyli Antarktidu.
Kniha přináší zcela nový pohled

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Antonín Mrkos (vlevo) a Stanislav Bártl vyměřují polohu v oblasti Lazarevova ledovce.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Antonín Mrkos (vlevo) a Stanislav Bártl vyměřují polohu v oblasti Lazarevova ledovce. | foto: Repro z knihy Češi v Antarktidě.
V knize Češi v Antarktidě popisuje výzkumník Hynek Adámek (1962) nejen podíl našinců na "dobytí" posledního odlehlého území světa. Vyjadřuje také obavy z budoucnosti ohrožené mocenskými zájmy a turistickým průmyslem.

Antarktida, ledový kontinent na jihu Země, obklopený moři. Nehostinná oblast s mrazivým klimatem, kde se člověk nikdy neusídlil. Z dálky toto území vypadá jako nedotčené a opuštěné.

Při podrobnějším průzkumu podpořeném osobní zkušeností, což je právě základ Adámkovy knihy, však vidíme, že Antarktida je také územím vědeckých stanic i sporů mezi účastníky badatelských pobytů či výprav, které dnes stejně jako před desetiletími vrcholí úžasnými objevy i smrtelnými tragédiemi.

Češi v Antarktidě:

Češi v Antarktidě
Hynek Adámek
Freytag & Berndt, Praha
142 stran

Medaile a ztroskotání na Labi
Adámek patří k zakladatelům první české základny v Antarktidě, sloužící vědeckým účelům, Tedy stanice Johanna Georga Mendela. postavené na ostrově Jamese Rosse v roce 2006. Podrobné popisy ať už počasí či třeba vědeckých zařízení má tedy z první ruky.

Jeho kniha svědčí i o vymetání archivů, mimo ukázky dobového tisku je tu i plno originálních fotografií. V úvodu vzdává autor hold především Václavu Vojtěchovi, prvnímu Čechovi, který se v Antarktidě vylodil v roce 1939 s expedicí admirála Byrda.

Výzkumník Hynek Adámek popisuje v knize Češi v Antarktidě podíl našinců na dobytí Antarktidy.

Vojtěch je také jediným Čechem, který získal zlatou medaili Kongresu USA, což ovšem nebránilo domácím kritikům nařknout ho z "nevědeckosti". Přitom Vojtěchovi se mimo jiné také podařilo napsat svébytnou knihu Námořníkem, topičem a psovodem za jižním polárním kruhem, která ovlivnila další generace jeho pokračovatelů.

Snad i rozčarování z domácího přijetí vedlo Vojtěcha k plánům na další výpravu do země tmy a mrazu, tentokrát přísně vědeckou. Před odjezdem ale polárník, považovaný všude jinde než doma za průkopníka a objevitele, zahynul. S chlapíkem, který se vyznamenal v Antarktidě a proslul i jako vodič psích spřežení v pustinách, se převrhla kánoe na Labi a on utonul.

Po kom zbyl jen prsten
Od účasti Václava Vojtěcha v Byrdově expedici nestanula česká noha v Antarktidě 28 let. Až rok 1957 byl přelomový. Rozvoj zkoumání území o rozloze větší než Austrálie, čili přes 8 milionů kilometrů čtverečních, které zatím nikdo nespatřil, přineslo soupeření Američanů a Sovětů.

Se sovětskými výpravami se do Antarktidy do roku 1970 dostalo celkem dvanáct českých vědců.

Podrobněji jsou v knize popsány osudy prvního z nich, Antonína Mrkose, astronoma zkoumajícího polární záři a pohyby komet, či novináře a spisovatele Stanislava Bártla, který tehdy z Antarktidy posílal reportáže do českých deníků, a geologa Josefa Sekyry, jenž je vůbec prvním Čechem, který stanul na jižním pólu.

Adámkův popis výprav, doprovázených zimou, bouřemi, vichrem a vůbec všelijakými katastrofami, doplňují rozhovory s veterány či s vdovou po meteorologovi Oldřichu Kostkovi, který se z výpravy nevrátil. Spolu s deseti ruskými polárníky uhořel na stanici Mirnyj. Adámek událost z roku 1960 příliš nekomentuje, stačí mu letmý záběr: Karla Kostková manželův prsten od chvíle, kdy jí ho předali, nesundala z ruky. A několik smutných vět pozůstalé, která se podrobnosti o smrti svého muže nikdy nedozvěděla, vypovídá leccos i o době, kdy se o tragédii sovětských polárníků nesmělo ani špitnout.

Mendel a Nelson
Adámkova kniha, plná příkladů odvahy a statečnosti, ovšem nikterak není pouhou oslavou "našich chlapců v divočině". Adámek se nevyhýbá kontroverzi a snad i určité příkrosti především v hodnocení jiného českého záchytného bodu v Antarktidě, totiž stanice Eco Nelson, zbudované polárníkem Jaromírem Pavlíčkem v roce 1986. Nesouhlasí s jejím využitím výhradně pro techniky přežití a považuje ji za "nevyužitou šanci". Obšírně se věnuje i tragédii z května 1993, kdy v okolí Nelsonu na moři zahynuli Miroslav Stuchlík a Alois Suchánek.

Proti klasickým pracím Stanislava Bártla, který je svých knihách (např. Bílá pevnina, 1975) odkojen třeba i dramatickým líčením Jacka Londona. je styl současného badatele Hynka Adámka spíše suchý, přesný, vědecký. Jeho kniha obsahuje ovšem dosud nikdy nepublikovanou sumu informací a pro zájemce o Antarktidu ji lze považovat za nezbytnou.

Jáchym Topol
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz