17. března 2009 10:55 Lidovky.cz > Zprávy > Dobrá chuť

Jak chutná kuře za pětistovku

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 124Diskuse
Hanka Michopulu peče bio kuře | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hanka Michopulu peče bio kuře | foto: Lidové noviny
Největší díra na trhu s biopotravinami se zaplnila – konečně si můžete koupit i české biokuře, třeba z farmy Abatis ve Zvoli. Vyplatí se dát za ně šestinásobek obvyklé ceny?

Do role samozvané hodnotitelky kuřat jsem se obsadila proto, že kuře je má oblíbená trofej. Jako suvenýr je vozím ze všech cest po Evropě, které jedu autem, a mohu s sebou tím pádem vézt i přenosnou ledničku. Ochutnala jsem už nejrůznější kuřata rakouská, německá i italská, kuřata z volných chovů i z biochovů, legendární francouzská kuřátka z Bresse, kuřata kukuřičná i horská, černá i bílá, subtilní poulety i macaté poulardy, taky kapouny a všemožnou další drůbež. Zatímco kamarádky objíždějí v zahraničí outlety se zlevněným zbožím, kde se noří do kontejnerů se svetry Prada a kabáty Burberry, já hledám nejbližší supermarket, kde se zanořím do chladicího boxu. S výjimkou právě kuřátka z Bresse, které je součástí francouzské národní hrdosti, jsem za ně nikdy nedala v přepočtu více než 500 Kč. Dost mě proto udivilo, že české biokuře stojí právě tolik. Jeho váha se totiž často pohybuje nad dvěma kily. A kilo stojí téměř 300 Kč, což je šestkrát víc než u běžného kuřete.

Nechci soudit, co je hodně a co málo. Sáhnout do peněženky pro pětistovku za jeden oběd zabolí. Na druhou stanu, kuře ve Zvoli žije 81 dobrých dní namísto 36 útrpných toho z velkochovu. A to je skoro třikrát déle. To znamená třikrát více krmiva, třikrát více energie, třikrát více personálu. Roste tak, jak si přeje příroda, ne jak to flikují obchodníci. Třikrát víc je to taky znát na chuti masa.

Zvolské kuře jsem pro účely testování připravila dvakrát – nejjednodušší a nejlepší metodou, jakou znám. Pořádně jsem je nasolila a pak na másle upekla. Nejdříve přikryté na alobalem, kdy se jakoby dusí a hlavně dokonale změkne. Na konci se peče odkryté, aby získalo charakteristickou kůrčičku.

Hodnocení chuti poskytly další samozvané porotkyně – moje dcery. Jejich kvalifikace je vysoká: kuře žádají k obědu alespoň jednou týdně, takže se vyznají. Pravily: „Chuť nám nic nekazí jako u některých jiných kuřat, která smrdí. U biokuřat nám chutnají hlavně tady ty dlouhý vlákna, to jsou asi svaly, že? Ty u jiných kuřat nejsou.“ Jediné, na co si postěžovaly, byla kůže. Byla nezvykle silná, takže dokřupava se vypekla jen malá část, na zbytku by si pochutnaly jen otrlejší povahy. Jiří Kotal z biofarmy Abatis říká, že kuřata zkrátka nejsou tím, co farmu živí, a proto se ani nijak extra nezaměřují na druhy šlechtěné pro porážku: „Hlavním artiklem jsou pro nás vejce. Jestli kuřata odstavíme, nebo dorostou, není až tak podstatné. Vím, že existuje speciální druh, kterému se říká ‚pomalu rostoucí kuře‘. Jeho kůže je tenká, ale jak říkám, zatím to pro farmu není důležitá položka.“

V souvislosti s cenami biopotravin se často mluví o tom, že jejich cena je „férová“. Tolik prostě stojí vykrmit kuře, které vám nezpůsobí potravinovou alergii a které chutná. Nejvíc cenu ovlivňuje biopšenice. Zatímco metrák obyčejného krmiva stojí 400 Kč, v biokvalitě přijde na 1400 Kč. Čím se ovšem krmí kuře, tím se krmíme my. Tak úplně férová už ale není marže, kterou přirážejí maloprodejci. Přímo na farmě pořídíte kuře o třetinu levněji. V Praze má pak nejpříznivější cenu obchod Marka Hrdlice v Praze 9 Klánovicích – zaplatíte tu 269 Kč za kilo.

Co si z toho odnést? Na biopotraviny naštěstí není třeba přepřahat absolutně. I malá úleva od konvenčních produktů organismu pomáhá. Kuře je bohužel jednou z nejméně kvalitních a přitom nejčastěji konzumovaných potravin. I kdybyste za ně dali pár set jen někdy… co, někdy… i kdybyste to udělali jen jednou… dobře uděláte.

Velkochov

Kuře ve Zvoli žije 81 dobrých dní namísto 36 útrpných toho z velkochovu. Kuře konvenční versus biokuře zvolské Biokuře žije v kurníku s okny a větráním, může chodit ven, hrabat a nepojídá antibiotika. Státní veterinární správa je na toto téma alergická, protože prohlašuje, že česká drůbež se antibiotiky nemedikuje vůbec. Organizace na ochranu zvířat ale tvrdí opak. Podle nich úřady kontrolují drůbež jen poslední dva týdny života, mají tudíž informace zkreslené. Ověřit to nemůžeme: firmy do konvenčního chovu nikoho nepouštějí. O tom se přesvědčila kolegyně novinářka, která o daném tématu chtěla točit pro televizi skrytou kamerou. Fakta o konvenčních chovech jsou tak v ČR nedostupná. Proč asi?

  • 124Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz