Jak jsem aktivně zasáhl do drogové scény

Po cestě z práce jsem spatřil dva mladé muže ve věku okolo dvanácti jar, jak cosi "tajemně" kutí u zárubně zavřených dveří do činžovního domu. Jeden byl evidentně "panské dítě" ostříhaný za nejméně 400 Kč a druhý byl prostý drban, jakými jsme bývali všichni. Nebyl problém přes jejich postavy nahlédnout na jejich aktivity spočívající ve snaze v ubalení jointa. Nebyl také problém zasáhnout a sebrat kýžený materiál a pustit jej do větru, který ve shodě s předpovědí právě v nárazu dosahoval rychlosti 15 km/hod. Chlapci mě laskavě oslovili a otázali se: "Dědku plesnivej, co to děláš?!?!" Odvětil jsem jim věcně, že prevenci. Dále jsem odolal jejich argumentům a snahám vysvětlit mi, co jsem. Ani jsem se příliš nezalekl (možná bych měl) výhrůžky, že mi rozbijou držku. Tak jsem, již po několikáté, zasáhl aktivně do drogové scény. Jako psychiatr si myslím, že ve shodě se mnou by mohli a měli postupovat další OBČANÉ tvářící se denně, že NIC NEVIDÍ. Pak by byly možná naše ulice čistší a naše děti zdravější.