Regionální dopad - Investoři mohou v reakci na pád vlády opět pohlížet na střední a východní Evropu jako celek, a situace v Česku tak může otřást celým regionem. Napomáhá tomu i nedávná rezignace maďarského premiéra Ference Gyurcsánye. Nebezpečí takového zjednodušení si přitom už ekonomika zažila v minulém měsíci, kdy bez reálného důvodu padala česká měna.
Dopad na korunu - Hned po včerejším oznámení výsledků hlasování se koruna propadla o třicet haléřů vůči euru. Dnes v oslabování pokračovala a dostala se na 27,40 Kč za euro. Podle analytika Next Finance Vladimíra Pikory nyní bude trh čekat na další vývoj na politické scéně. "Londýnští hráči budou vyplašeni, než se v situaci zorientují, a raději budou korunu prodávat," uvedl Pikora. Z technického pohledu může koruna podle něj ještě více oslabit.
Dopad na burzu - Akcie na pražské burze dnes zahájily obchodování poklesem. Hlavní index PX byl kolem 9:30 níže o 1,32 procenta na 768,5 bodu. Z burz ve střední a východní Evropě se tuzemský akciový trh vyvíjel nejhůře, před obědem se ale z červených čísel vyhoupl. Konec vlády Mirka Topolánka tak podle analytiků nebyl hlavním důvodem poklesu, důležitější bylo chování vyspělých zahraničních burz.
Dopad na důvěru - Dnešní data statistického úřadu ukázala, že v březnu důvěra v ekonomiky poprvé od loňského února vzrostla. Lepší očekávání mají jak domácnosti, tak podnikatelé. V této analýze se ale pád vlády ještě nemohl promítnout. Na další historické minimum naopak klesla důvěra u našeho nejdůležitějšího obchodního partnera. Manažeři a majitelé německých podniků jsou přesvědčeni, že se ekonomika v nynějším poklesu teprve bude muset odrazit ode dna.
Podle člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáše Sedláčka je dnešní vyslovení nedůvěry Topolánkově vládě velmi nešťastné. Vzhledem k tomu, že se to stalo téměř dokonale uprostřed českého předsednictví EU, a strhává tak jeho kredibilitu. Sedláček dodal, že přestože pád české vlády nemá z ekonomickými důvody vůbec nic společného, zahraniční média si ho mohou s ekonomickou situací spojovat.
"V případě, že se budou přehodnocovat ratingy jednotlivých zemí, Česká republika by mohla být ve velmi nelichotivé pozici. To má pochopitelně výrazný dopad na získávání úvěrů a cenu úvěrů," řekl včera prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Míl.
Dopad na výkon ekonomiky - "V horizontu dalších měsíců může na českých trzích přituhnout za předpokladu, že politická nestabilita začne ohrožovat veřejné finance nebo se více vyostří politická situace také v sousedním Maďarsku," popisuje nebezpečí analytik ČSOB Jan Čermák. Analytici se ale spíše shodují na tom, že nestabilita na politickém poli trhy neovlivní.
Naopak Svaz průmyslu a dopravy ČR považuje vyslovení nedůvěry vládě v době předsednictví ČR v Evropské unii za negativní signál celé EU a za událost, která zhoršuje image země. Stejně se vyjádřila i Hospodářská komora, podle níž pád vlády v žádném případě k řešení vážného stavu ekonomiky nepomůže.
Dopad na státní pokladnu - Podle analytika ČSOB Petra Dufka je otázka, co se stane s dluhopisovým trhem. "Přece jenom v situaci, kdy Česká republika nebude mít silnou vládu, tak nikdo neví, jak se bude vyvíjet hospodaření veřejných rozpočtů. Jestli ministerstvo financí dokáže ukočírovat tu negativní situaci, která tu je, ten rostoucí deficit, který se dá pro letošní rok očekávat. Už dneska vidíme, že fakticky státní dluhopisy klesají v ceně a tudíž rosou náklady na správu státního dluhu," řekl v ČT 24 Dufek.
"Tímto hlasováním Česká republika podpořila argumenty francouzského prezidenta Sarkozyho, který poukazuje na to, že malé země jsou nestabilní a nestačí na roli vést Evropu. Špatné jméno, které jsme si tím udělali, budeme napravovat dlouhou řadu let," reagoval šéf Svazu průmyslu Míl.
V ohrožení se ale ocitla i hospodářská politika státu. "Pád vlády představuje riziko pro některá protikrizová opatření, která musí projít legislativním procesem. To limituje prostor pro případnou další reakci na změnu ekonomické situace v ČR," vyvětluje David Marek z ČSOB. V ohrožení se také ocitla privatizace Letiště Praha i ČSA. Do prázdna tak může vyznít oznámení termínu přijetí eura, s nímž měla vláda přijít v listopadu. S koncem vlády podle Marka padají i naděje na další reformní úsilí.
