Je tedy potřeba vážit každé slovo a usilovat o maximální věcnost a přesnost, aby obchodní transakce proběhla ke spokojenosti obou smluvních stran. U větších obchodů vyžadujících i rozsáhlejší kupní smlouvu by konzultace s právníkem měla být samozřejmostí. Před sepsáním vlastní kupní smlouvy je dobré prostudovat si příslušné paragrafy v obchodním zákoníku a postupovat podle nich. Každý obchod má svá specifika, která jsou zohledněna v konkrétních smlouvách.
Obecně platí následující skladba kupních smluv: nejprve je třeba přesně specifikovat obě smluvní strany, tj. prodávajícího a kupujícího. V případě, že se jedná o fyzické osoby, uvedeme celé jméno a příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště. Jedná-li se o právnické osoby, vypíšeme název firmy, jak je zapsaný v obchodním rejstříku, sídlo, identifikační číslo, případně zastoupení právnické osoby, tj. fyzickou osobu, která danou společnost, firmu zastupuje.
V dalším článku smlouvy podrobně a co nejpřesněji popíšeme předmět smlouvy, tedy objekt prodeje a koupě. Rozhodně se nelze spokojit s obecnými údaji typu ojetý vůz, starší loď apod. Nebojme se uvést i ty nejmenší detaily, které mohou na první pohled vypadat zanedbatelně. Zjistíme-li až po uskutečnění obchodu, že na lodi chybí vesla, nejspíš si je budeme muset pořídit na vlastní náklady, není-li tento „detail“ uveden v kupní smlouvě.
Dále by měla následovat prohlášení obou smluvních stran. Prodávající v nich deklaruje, že je výlučným vlastníkem obchodované komodity, a zaručuje se, že nemá žádné faktické ani právní vady. Kupující prohlašuje, že je se stavem věci seznámen. Dalším důležitým bodem kupní smlouvy je ujednání o ceně, způsobu zaplacení a době splatnosti. Nezapomeneme stanovit sankce pro obě strany v případě nedodržení smlouvy.
V posledním bodě ještě uvedeme údaj o počtu vyhotovení, ujednání o účinnosti smlouvy a prohlášení o souhlasu s obsahem smlouvy. Pod informací o místě a datu sepsání smlouvy už budou následovat podpisy smluvních stran.
