25. září 2012 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Rezavé torzo dělá v Praze parádu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Přes 60 metrů dlouhé torzo lodi je opět zakotveno u náplavky na Rašínově nábřeží a vybízí k návštěvě. Malou vadu na kráse představují palety, které najdeme i v podpalubí, ale je to pochopitelná z nouze ctnost.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Přes 60 metrů dlouhé torzo lodi je opět zakotveno u náplavky na Rašínově nábřeží a vybízí k návštěvě. Malou vadu na kráse představují palety, které najdeme i v podpalubí, ale je to pochopitelná z nouze ctnost. | foto: Michal Šeba
V srpnu zakotvilo u pražského Rašínova nábřeží torzo kolesového parníku. Po loňské premiéře se jedná o druhý pokus, jak obohatit jižní část náplavky u vyšehradského viaduktu o další, veřejně přístupný prostor.


Údajně existují pouze dva typy měst: město na řece a město u řeky (např. České Budějovice). Praha je město na řece, přesto se v jejím polistopadovém vývoji kladl důraz na všechno možné, jen ne na smysluplný rozvoj aktivit a tomu odpovídající kvalitu architektury a designu v oblasti nábřeží Vltavy. Především náplavky v širším centru města zůstávaly stranou pozornosti. Situace se začala měnit kolem roku 2007, kdy potenciál těchto prostorů odhalilo několik občanských iniciativ, a především jednotlivců.


Přečtěte si on-line rozhovor s Ivo Slavíkem

Projekt galerie (A)VOID na pražském Rašínově nábřeží

Představitel občanského sdružení Dvojka sobě Ivo Slavík se stal provozovatelem (A)Void Gallery v jedné z „kobek“ na Rašínově nábřeží. Navázal dlouhodobou spolupráci s architektem Petrem Jandou, která se projevila v celkové analýze situace nábřeží Vltavy, ale i v jednotlivostech, jako byl např. pokus o vytvoření nových, velkorysejších vstupů do jednotlivých kobek. Dnes jsou náplavky a přeneseně i Vltava v centru politických debat. Uvidíme, zda se tento fakt projeví i ve zlepšení jejich skutečné kondice.

Křišťálová lupa - hlasování 2011

Společnou aktivitou Slavíka a Jandy bylo také loňské dovezení torza parníku, který zapůjčila Pražská paroplavební společnost, a jeho následné zakotvení v prostoru pravého břehu u vyšehradského železničního viaduktu. Akce zaznamenala řadu pozitivních ohlasů, ale také negativní – proč má v centru města kotvit zrezivělý vrak?

Přes 60 metrů dlouhé torzo lodi je opět zakotveno u náplavky na Rašínově nábřeží a vybízí k návštěvě. Malou vadu na kráse představují palety, které najdeme i v podpalubí, ale je to pochopitelná z nouze ctnost.

Spíše než o formu však autorům konceptu šlo o jeho náplň a především budoucí, opakované využití. Již během prvního léta se na něm kromě neformálních setkání na palubě i v podpalubí odehrála řada kulturních aktivit, včetně architektonických výstav, festivalu designu, přednášek architektů i umělců – a především pak akce s názvem Architekti na jedné lodi, kdy se na palubě sešlo takřka tisíc architektů ke společné diskusi; akce pro jinak dosti individuální a uzavřenou profesi velice prospěšná. To vše jsou zatím pouze střípky, které si autoři konceptu vysnili.

Inspirovali se veleúspěšným konceptem z Londýna, který funguje již více než deset let. Prestižní galerie Serpentine Gallery, sídlící uprostřed Hyde Parku, realizuje každé léto jednoduchý, ale pozoruhodný koncept. V těsném sousedství své galerie staví letní pavilon. K jeho návrhu jsou vybíráni světoznámí architekti, kteří však v době oslovení dosud žádnou svoji stavbu nerealizovali na území Velké Británie. Jde např. o Zahu Hadid, Daniela Libeskinda, Toya Ita, Rema Koolhaase, Oscara Niemeyera, Franka Gehryho nebo Jeana Nouvela. Letos je pravidlo poprvé porušeno: autory jsou švýcarští architekti Jacques Herzog a Pierre de Meuron, kteří už v Británii několik realizací mají, a čínský umělec Aj Wej-wej.

Koncept autorů projektu s názvem (A)Void Floating je podstatně skromnější. Každý rok by měl úpravu paluby realizovat jeden český nebo zahraniční architekt či umělec, který zvítězí v soutěži. Jak by mohlo řešení vypadat, se rozhodl naznačit Petr Janda v projektu, který měl tuto soutěž odstartovat. Pomocí ohýbaných ocelových prutů vymezil intimněji prostor paluby (ze které je mimochodem doopravdy nádherný výhled na Vltavu, Malou Stranu a Pražský hrad v pozadí). Zatím však k jeho realizaci, předevšímz finančních důvodů, nedošlo.

I takhle by mohla loď (A)Void Floating vypadat, kdyby byly peníze: vizualizace architekta Petra Jandy.

Osobně tento nápad považuji za skvělý. Je to možnost, jak do absolutního centra Prahy přitáhnout, alespoň v podobě dočasných instalací, nejsoučasnější architekturu a design. Loď se tak může stát názorným centrem konfrontace starého a nového, nebo naopak důkazem, že je takové spojení velice vhodné a žádoucí.


Nezbytné úpravy torza


Loď nicméně na svém místě stojí, přestože zatím vmnohem skromnější podobě. Aby mohla sloužit svému účelu a vyhovět všem nezbytným požadavkům souvisejícím s kotvením na Vltavě, bylo potřeba udělat řadu drobných úprav, neviditelných (instalace protipovodňových čidel) i viditelných, byť nenápadných. Loď byla podle návrhu Petra Jandy vybavena novým zábradlím – svislé ocelové trubky jsou propojeny vodorovnými ocelovými lanky. Jednoduché řešení, ale ze všech lodí, které jsem na Vltavě viděl, mi přišlo suverénně nejelegantnější.

V podpalubí byla napříč délce trupu položena jednoduchá podlaha z neohoblovaných smrkových prken, která částečně kopírují tvar lodi. Dává vyniknout krásnému vnitřnímu prostoru, který je členěn pouze subtilními železnými sloupy. Dva vstupy do podpalubí byly zvýrazněny pomocí průsvitných plastových plachet červené barvy. Vstup po příkrých schodech pod trochu prověšeným plastem není z nejpohodlnějších, ale přece jen – jsme na lodi.

Malou vadu na kráse představují palety.

Na palubě je umístěna masivní ocelová konstrukce s napnutou plachtou, která v prvním roce inzerovala možnost úprav paluby, letos může sloužit jako projekční plátno. Ta jako jediná mi k subtilním a funkčním úpravám příliš nesedí. Ve druhé sezoně došlo k natření lodi zvenku na černo a bohužel i k úpravě mobiliáře na palubě, a to k horšímu. Provizoriem se staly dřevěné palety, které už jsme letos na náplavce viděli v rámci studentského workshopu Urban Act. Organizátoři si to ale uvědomují a příští rok už by situace měla být řešena vhodněji.


FAKTA:

Architekt: Petr Janda, brainwork, www.petrjanda.com

Doba kotvení: srpen–říjen 2012

Torzo lodi je možné navštívit každý den, od jedné hodiny odpoledne do pozdních večerních hodin. Nechráněnou palubu můžete za špatných povětrnostních podmínek opustit a schovat se v podpalubí, které se z hlediska prostorového uspořádání před nádherným prostorem paluby nemusí příliš stydět. Zároveň můžete začít přemýšlet, jak by se loď mohla proměnit a jakým způsobem by tento nápad bylo možné realizovat.


Adam Gebrian, Lidové noviny
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.