Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Jak se Paroubek zasloužil o stát

Názory

  6:25
Páteční představení ve sněmovně bylo tak výtečné, že by se poslanci měli mezi svátky sejít ještě jednou. Bez ohledu na nemoci, výlety na hory a další radovánky, které si naplánovali. Ostatně nemuseli by schůzovat dlouho, stačilo by schválit jedinou větu: „Jiří Paroubek se zasloužil o stát.“

Jiří Paroubek ve sněmovně foto: Lidové noviny

A možná by také ještě mohli poprosit předsedu, aby obtiskl dlaně do chodníku před sněmovnou (odstranit pár kostek a vylít tam beton by snad nebyl takový problém a lidi to rádi zaplatí).Zmenšeniny dlaní dalších poslanců jako Hovorky či Tlustého by mohly být obtisknuty hned vedle.

Vznikl by krásný reliéf, který by navěky připomínal všem novým poslancům, že i oni jednou mohou obtisknout dlaně do chodníku a zasloužit se o stát. Stát, tedy my všichni, si je totiž zaslouží, jenom oni nás dokážou zavést do všech zákoutí parlamentní demokracie. A vojáci, kteří budou konečně staženi ze zahraničních misí, by stáli u slavnostního obtiskávání dlaní jako čestná stráž. Byli by konečně šťastní a naplnění.

Jak že to předseda Paroubek v jednom z projevů řekl?
„Koneckonců to všichni chápeme, že v politice se nepohybují jenom sochy, ale všechno ostatní plyne.“ Obtisk jeho rukou v betonu by navždy připomínal jeho moudré postřehy. Jenom sprostí cynici mohou tvrdit, že je předseda vypočítavý či že je sprostý vrah, jak vykřikoval citlivka Langer. Nikoli, Jiří Paroubek na české vojáky myslí, kudy chodí, a důkazů je spousta. Například jeho jediný proslov týkající se přímo mise v Afghánistánu na plénu sněmovny za poslední rok (nepočítáme-li pátek).

„Zkrátka v té operaci mohou být ztráty. Čeští vojáci, s tím všichni souhlasíme, na tom se shodneme napříč spektrem, jsou vynikající, možná nejlepší, nebo alespoň jedni z nejlepších. Ale přece nechceme žádné ztráty. Česká společnost není na ztráty vojáků prostě připravena,“ řekl letos v dubnu. „Česká společnost není britská, francouzská nebo americká, kde je to určitá součást jejich, řekněme, pohledu na zahraniční politiku. Je to prostě u nás jiné.“

Ve zkratce pro tupce:
Ztráty nebudou vadit, až bude společnost připravena. Liška falešná Mirek Topolánek teď tvrdí, že by Jiří Paroubek chtěl handlovat se životy českých vojáků v zahraničních misích. Handlovat? To ODS pořád handluje. Však to předseda ve svém prohlášení v sobotu napsal jasně: „... ČSSD nabídla kompromis v podobě dohody na schválení změny poplatků ve zdravotnictví výměnou za omezenou podporu misí. Pokud by tedy Mirku Topolánkovi opravdu záleželo na osudu našich vojáků, na tento kompromis by přistoupil. Tím, že tak neučinil a upřednostnil boj za udržení zdravotnických poplatků, hodil naše vojáky přes palubu.“

Topolánkův podraz musí pochopit i tupec. Jiří „ČSSD“ Paroubek už měsíce říká, že když se s ním nebude vláda bavit, mise na příští rok nepodpoří. „Chtěl bych také říci, že pokud někdo ze sociálních demokratů, ze sociálnědemokratických poslanců, podpoří tuto misi, bude to možná naposledy a bude dobré, aby to tato vláda také vnímala,“ řekl v dubnu. Jasná výzva k debatě. Takže hučeli do ODS jak do dubu, odezva žádná, a tak pic kozu do vazu. A znovu, není co tajit, je spousta důkazů o tom, kterak se poslanci snažili přimět vládu, ministerstvo obrany, ministerstvo zahraničí a další, aby spolupracovali.

Stačí se podívat na internet na stránky Poslanecké sněmovny a počítat. Všechno tam je. Za poslední rok tři poslanci ČSSD interpelovali členy vlády ve věci misí a šest jich promluvilo na plénu (bez posledního pátku). Aktivních taktéž bylo mnoho. Jenom namátkou: Jan Hamáček, Jan Hamáček, Jan Hamáček, Antonín Seďa a Antonín Seďa. Pět za všechny. Výbor pro obranu, kde má sociální demokracie pouhých sedm členů ze sedmnácti, debatoval o misích letos dvakrát. Ale Vidím to vždycky zmanipuloval. A zahraniční výbor, kde má ČSSD šest zástupců z osmnácti, probíral mise jednou.

Zájem byl velký, ale vláda na to kašle
Odmítá se s opozicí bavit, nezajímají ji její názory, dotazy ani nabídky. Její přístup sociální demokraty právem tak otrávil, že se na půdě sněmovny ani nepokoušeli pořádat slyšení, debatovat s experty, s lidmi, kteří v zahraničních misích slouží. A nejenom s vojáky, ale i civilisty z Provinčního rekonstrukčního týmu a ministerstva zahraničí. Ale kdo by se také pokoušel, když dopředu ví, že to nemůže vyjít.

Škarohlídi se zkrátka snaží všechno hodit na Jiřího Paroubka. Ale to vůbec není fér. Předseda je upřímný. Je jako bezedný džbán trpělivosti a vstřícnosti. Kdyby to tak nebylo, nemohl by ve svém prohlášení napsat: „Urážlivé jsou tyto výroky z toho důvodu, že vinit ČSSD z hazardu se životy vojáků ve chvíli, kdy jim vláda prodloužila mandát o dva měsíce, a je tedy dostatek času na hledání řešení, je cynické a sprosté zároveň.“