SOMELIÉR: Motání sklenkou a mudrování aneb Jak degustovat víno |
Teprve až tuto neděli bude na zámku probíhat jejich ochutnávka. „Čekáme, že by měla být pitelná. Nezrosolovatěla, což je dobré znamení. Hodnota sbírky by tak stoupla,“ řekla LN zástupkyně kastelána Andrea Grecmanová. Současná je 20 milionů korun. Cena by se ale mohla vyšplhat ke stovce milionů.
Třikrát po sobě zvolený nejlepší český someliér Jakub Přibyl a rakouský Master of Wine Andreas Wickhoff určí, zda jsou vína skutečně v pořádku. „Jedná se hlavně o sladká vína z Bordeaux, můžeme vycházet z toho, že mají velký zbytkový cukr, dost kyselin a to jsou věci, které pomáhají vínu zrát. Odhadujeme, že byla ve sklepě nebo v podzemí, takže skladovací podmínky byly dobré a stabilní. Dá se tak předpokládat, že pitelná jsou,“ vysvětluje Přibyl.
Rolls-Royce mezi vinařstvími
Vzácnou románskou památku ze 13. století, relikviář svatého Maura, ukryla spolu s víny pod podlahu rodina Beaufort-Spontin. Ta vlastnila zámek a hrad Bečov v letech 1838–1945. Po válce byli odsunuti a s největší pravděpodobností počítali s tím, že si jednou cennosti vyzvednou. „Všichni, kdo byli na základě Benešových dekretů odsunuti, vlastně počítali s tím, že se vrátí. Nikdo netušil, že se do Česka už nedostane. Beaufort-Spontin byl navíc prokazatelně členem NSDAP, máme i fotografii, kde je na zámku nakreslený hákový kříž, takže kolaborace s nacisty je u něj jasně prokazatelná,“ říká zástupkyně kastelána Grecmanová.
SOMELIÉR: Drahé víno v supermarketu? Vyhněte se mu obloukem |
Nikdo neměl dlouho tušení, co se v Bečově skrývá. Pátrat po pokladu se začalo až poté, co jistý americký obchodník Danny Douglas začal na československém velvyslanectví vyjednávat o odkupu historicky velice cenné památky. Asi po roce se pak díky několika indiciím podařilo kriminalistickému týmu vytipovat, že cennost by mohla být ukryta právě na Bečově. V listopadu 1985 objevili zlatý relikviář. A také sbírku vín.
Someliéři v neděli ochutnají z 15 lahví. Speciální metodou, tak, aby se nepoškodily, z nich odlijí půl deci vína. Vzorek odebere také policie, která ho pak přezkoumá na spektometru určujícím obsah alkoholu.
Jisté je, že ve sbírce jsou vína z vinařství Chateau d’Yquem. Tyto lahve se dochovaly i s etiketou. „V klasifikaci Bordeaux z roku 1855 je Chateau d’Yquem nejlepší vinařství v Bordeaux. Má jedno z nejdražších vín světa, jedno z nejdéle žijících. Vinařství má díky kvalitě a dlouhověkosti vysoké renomé. Je to vinařská ikona. Když to přirovnám k autům, tak je to, jako kdybychom se bavili o Rolls-Royce,“ tvrdí someliér Přibyl.
Boj o víno na Tour de France. Francouzi nechtějí chilskou konkurenci |
Většina lahví je ale bez etikety. Podle dokumentů se nicméně dá říct, jaká vína Beaufort-Spontinové pili. Navíc se dochovaly také cedulky z rodinné vinotéky. Kvůli chybějícím etiketám ale není jasné, zda právě ta vína, která jsou na cedulkách, jsou také fyzicky v lahvích na zámku. Someliéři tak budou určovat typ vína. „Jsou tam vína portská nebo podobného stylu. Ta mají mnohem delší poloměr rozpadu, dají se pít i po 200 letech, takže iu nich lze očekávat, že budou v pořádku. My ale budeme zjišťovat, zda jde skutečně o portské. Lahve totiž matou tvarem, v 19. století byly dost rozdílné oproti tomu, na co jsme zvyklí dnes,“ vysvětluje Přibyl.
Co bude s unikátní sbírkou dál, by po ochutnávce měla určit speciální komise. Jedná se totiž o sbírkový předmět. „Je to kulturní památka, takže je nemůžeme svévolně prodat nebo vypít. Část z nich by mohla být vystavena spolu s relikviářem. Jednou z variant také je, že se nechají překorkovat v mateřských vinařstvích, protože některá ještě existují,“ sdělila Grecmanová.
Víc, než má výrobce
Lahve by na překorkování mohly putovat právě do vinařství Chateau d’Yquem. Díky tomu by se vínům prodloužil život. Běžně se korek mění po 50 letech.
SOMELIÉR: Drahé víno nemusí být lepší. Záleží na tom, co vám chutná |
„Všechna vína z té sbírky jsou raritní. Nevím, jak velkou zásobu ročníku 1892 a 1896 má samotné vinařství Chateau d’Yquem. Dovolím si ale tvrdit, že pokud by těch pět lahví ročníku 1896, které v Bečově jsou, bylo v pořádku, v tu chvíli má zámek srovnatelně velkou zásobu vín jako samotný výrobce. To platí pro všechna vína ze sbírky. Kdyby se ukázalo, že jsou pitelná, pak rarita a nedostupnost vín vystřelí cenu nesmyslně vysoko,“ domnívá se Přibyl. Pitelnost přitom podle someliéra znamená, že je nápoj chutný.
Například víno z vinařství Chateau d’Yquem z roku 1847 má podle něj hodnotu kolem osmi milionů korun. „Víno v Bečově je o padesát let mladší. I kdyby hodnota měla spadnout o dvě třetiny, mohl by to být milion nebo milion a půl za lahev. To je můj odhad. Pro určité sběratele je to částka, kterou by byli ochotní dát,“ dodává Přibyl.
