11. dubna 2011 19:26 Lidovky.cz > Zprávy > Dobrá chuť

Jakl a spol. testují piva,
to je První pivní extraliga

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Degustátoři PPE | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Degustátoři PPE | foto: František Trantina (PPE)
PRAHA Sdružení První pivní extraliga má 8 členů, kteří se věnují amaterským degustacím piv na profesionální úrovni. PPE zahajuje spolupráci se serverem Lidovky.cz.

Není snad obor, kde by panovalo více mýtů, než je pivo a pivovarnictví, a to zejména v Česku. O tom, jací jsme pivní přeborníci, že toho vypijeme nejvíc (Bavoři by nás hravě strčili do kapsy), že se u nás vyrábí nejlepší pivo (nevyrábí, naše pivovary produkují z 99 procent jen jeden typ piva a ani v tom při mezinárodních soutěžích moc nevítězí), že je u nás kultura pití piva nejvyšší (není, naši hospodští a barmani většinou o pivu neumí říct ani slovo a většinou u nich platí, že co je studené, je dobré), že je u nás skvělý výběr (přitom ve většině hospod si člověk prostě objedná pivo a nemusí upřesňovat jaké, jistě by ho ale nenapadlo zavolat na číšníka: jedno jídlo prosím).

ČLENOVÉ PRVNÍ PIVNÍ EXTRALIGY

Jan Modrák (1977)
Bezmála deset let štamgastem První Pivní Tramwaye, kde si (jako do té doby typicky zaslepený piják Plzeňského Prazdroje), našel cestu k pivu pod láskyplným vedením Jirky "Bejčka" Stehlíčka. Ačkoliv na tankovou Plzeň nedá dopustit dodnes, pohrdá nadnárodními značkami jako Stella Artois či Heineken a dává přednost především menším pivovarům, jako je tuzemský Kocour nebo Matuška. K smrti rád zkouší nové značky a pivní druhy, jeho patrně nejoblíbenějším je IPA, především ta amerického typu – tamní takřka bezmeznou nabídku pivovarů a jejich obchodní schopnosti si ostatně nemůže vynachválit a má radost, že se velká expanze minipivovarů v posledních letech nevyhýbá ani České republice.

František Trantina (1956)
Odkojen jsem černým holešovickým pivem, kterého jsem dokázal v restauraci U Malvaze vypít i dvacet kousků za večer. Ale časem jsem se propil ke kvalitě, mám slabost pro pšeničná piva a těší mne rostoucí rozmanitost českého pivního trhu. Za dobrým pivem vidím spoustu umu a poctivé práce, která začíná u pěstitelů sladovnického ječmene a chmele a končí dobře načepovaným pivem v příjemné hospůdce.

Ladislav Jakl (1959)
Začínal na chebské Hradní 11. Koncem 70. let přešel na studium desítek pražských pivovarů, krušovic, gambrinusu a zejména černé 12 braník. Od poloviny 80. nastává dlouhé plzeňské období, které až od poloviny 90. let ustupuje zejména stoutům a domácím lokálním ležákům. V posledních 10 letech již jednoznačně převládají speciály domácích mikropivovarů, prosazují se pšeničná piva a zásadní podíl získávají vzorky z celého světa, zejména z USA, Belgie, Německa, Británie, Irska, Norska, Rakouska, Polska i velmi exotických destinací. Toto období je provázeno intenzivním studiem pivní literatury, četnými návštěvami pivovarů doma i v zahraničí, psaním pivních blogů, pořádáním ochutnávek a velmi neúspěšnými pokusy na poli homebrewingu.
Pivním krédem L. J. jsou zejména tato dvě moudra od génia Michaela Jacksona (Velmi volně citováno.): "Vše, co považujete za normální běžné pivo, je jen větvičkou ohromného košatého stromu, zvaného světová pivní rozmanitost." A druhé: "Při ochutnávání nového piva nikdy nepožadujte, aby chutnalo jako něco, co znáte, nesrovnávejte novou chuť se svými zažitými vzorci, netrestejte ho za to, že chutná jinak, než jste čekali. Berte nové pivo prostě jako nějaký neznámý nápoj, který vás chce oslovit. Přijměte jeho hru, jeho jazyk. Buď vás osloví, nebo ne, ale nechte ho mluvit za sebe, nepožadujte, aby odpovídalo nějakému očekávání." Řekl to vůbec?

Milan Kabrna (1974)
Ve svém profesním životě vymyslel mnoho reklamních sloganů, avšak stále se najdou takové, které mu vženou do tváře blažený výraz. Například: Slunce ve skle, ALE festival, Štramberské slavnosti piva, Český pivní festival, nebo První Pivní Extraliga. Své pivní obzory začal objevovat teprve po svém příchodu do Prahy. Ta jej uchvátila nejen svou historickou hodnotou, ale rovněž pivní rozmanitostí a mnoha restauracemi, mající osobitou atmosféru. Primárně se orientuje na malé a střední pivovary, o kterých tvrdí, že právě v nich vzniká nová kulturní hodnota národa českého.
První Pivní Extraliga se pro něj stala výzvou, neb pivo nejen rád pije, ale rovněž o něm hovoří, nechajíc jeho chuť podmanit mysl. "Za první rok působnosti v PPE, jsme všichni udělali kus poctivé práce. Mohu-li hovořit za sebe, čím víc pivních druhů člověk zná, tím víc ví, kolik jich má ještě před sebou." říká Milan. Jeho pivní chuť se dá charakterizovat počátkem u svrchně kvašených, plných a výrazně hořkých tónů, přes opojnou chuť pšenice, až po libůstky v ejlech s výstřelky do výrazně ovocných piv!

Mezi pivaři jsou u nás silně zastoupni chvastouni, kteří se holedbají nejen tím, kolik toho vypijí (v tom leckdy nelžou) ale i v tom, jak bezpečně rozpoznají jednotlivé značky (v tom lžou skoro vždy, mnoho jich naslepo nepozná ani desítku od dvanáctky či dokonce nealkoholické pivo mezi normálními). Znalosti o nejen světovém, ale dokonce i domácím pivním trhu jsou u nás žalostné.

Degustátoři PPE

Na to, jak silné je u nás pivo jako téma, je společensky i mediálně zanedbáváno. V televizi na nás jukají zkušení someliéři, debaty o nuancích vinařských odrůd se na nás linou všemi otvory, o pivu ale většinou slyšíme jen to, že je to chlast, kterého je třeba vypít hodně.

Své miláčky od těch opovrhovaných se zavřenýma očima nerozliší
A nejen to. I poučení laici propadají mnoha mýtům. Nedají dopustit na tradiční značky či značky s dobrým image, vyztuženým reklamou, jindy naopak předem opovrhují všemi pivy velkých pivovarů a jsou si jisti, že jen mikropivovar umí uvařit kvalitu.

Přitom své miláčky od těch opovrhovaných se zavřenýma očima nerozliší. Ale zároveň se u nás mnohé mění k lepšímu, kvalita produkce pivovarů spíše stoupá, přibývá na pestrost piv orientovaných hospod, k pivu jako zajímavému nápoji se vrací i mládež.

Degustátoři PPE

Vznikají další a další mikropivovary, nabídka se rozšiřuje, vznikají i specializované internetové servery pro pivní fandy. Něco se děje, něco visí ve vzduchu. Český pivní svět se hýbe a podle všeho k lepšímu. A tohle všechno je terén, na který se rozhodla vstoupit skupina mužů, pivo milujících snad nadevše. A to jsme my, První Pivní Extraliga.

Název zní slovutně a možná moc sportovně, ale ona to není liga nás pivařů, ale liga piv. Naším heslem je "Ukázaná platí." Věnujeme se anonymním degustacím, protože jen tak se můžeme oprostit od předsudků, mýtů, averzí či nadržování. Za přísně objektivních podmínek ochutnáváme piva a s výsledky seznamujeme veřejnost.

Jsme pečliví, důslední, nestranní
Nehrajeme si na soudce nade všemi. Nabízíme výsledky své poctivé práce k debatě, k oživení pivní tématiky a možná i k inspiraci. Snažíme se svůj úkol neodfláknout, jsme pečliví, důslední, nestranní. A ještě si užijeme hodně zábavy.

Vše začalo z hecu, kdy jsme chtěli reagovat na pivní zvěsti o hrozné kvalitě jednoho mediálně silně prezentovaného prémiového piva, prý šlechtice mezi pivy. Udělali jsme to poctivě a jednoznačný výsledek překvapil. Potom jsme začali systematicky testovat české světlé ležáky a založili sdružení První pivní extraliga.

Dali jsme si i několik vložených degustací. Spor mezi Plzní a Bernardem, kdo má lepší nealko pivo, nás vyprovokoval k akci. Také u degustace originálního ležáku Pilsner Urquell s jeho licenčním bratrem z Polska byli i členové První pivní extraligy.

Degustačních soutěží piva je v České republice mnoho, ale o objektivitě některých lze pochybovat. Někde hodnotí pivo sládkové a soutěž je ve stylu "poznej své pivo, dobře ohodnoť a potop konkurenci". Také zasílání vzorků piva přímo z pivovarů není nejobjektivnější, někde "co várka, to originál" a pivovarští dobře vědí, které vzorky poslat.

Degustátoři PPE

DALŠÍ ČLENOVÉ PRVNÍ PIVNÍ EXTRALIGY

Petr Hrkal (1957)
Též Hadži zvaný, mj. člen kapely Folimanka Blues a poslední dobou také domovarník, o svém vztahu k pivu říká: "Pivo miluju do mládí.Pravda, byl jsem odkojen Velkopopovickým kozlem, jiné pivo se tehdy až na pár výjimek v mých rodných strašnických a vršovických hospodách nevyskytovalo. Viděno dnešní dobou byla tenkrát pivní kultura velmi slabá, přestože jsme se hrdě honosili titulem pivní národ. V současnosti prožíváme vpravdě revoluční dobu, kdy Češi s úžasem zjišťují, kolik větví má strom zvaný pivo. Mikropivovary se množí jak houby po dešti,ty větší se snaží rozšiřovat své portfolio, velkou budoucnost předpovídám pivní turistice. Krásná doba."

O svém působení v PPE: "Je to pro mě obrovská zkušenost. Učí mě zkoumat vlastnosti piva, učí mě posuzovat pivo nezávisle a nestranně bez ohledu na značku. A také mě to spolu s mými chabými domovarnickými zkušenostmi učí ještě větší úctě a obdivu k pivovarsému řemeslu, kde přes všechny moderní vymoženosti platí to prosté heslo Dej Bůh štěstí!"

Petr Buriánek (1970)
První pravidelnější pití piva na průmyslovce se neslo ve znamení jedenáctky Sládka z Braníka a tmavé flekovské třináctky, do jejichž pivovaru jsem koukal z oken naší třídy. Povinná vojenská anabáze nabízí setkání s Platanem 11. Díky "Encyklopedii piva" od M. Jacksona vydané v roce 1994 a větší možnosti cestovat začínám postupně objevovat, že neexistuje pouze desítka a dvanáctka, eventuelně světlé a tmavé a pomalu začínám objevovat pivní rozmanitost. V druhé polovině devadesátých let zkouším první pokusy s domácím vařením piva, zatím spíše méně povedené. Další posun pro mě znamená spuštění webu Světpiva.cz v roce 2001, díky němuž se seznamuji s plno zajímavými lidmi s podobným zájmem o pivo, jako mám já. Od roku 2005 se pravidelně začínám věnovat homebrewingu, což mi vydrželo do dnešních dnů. Nemám žádnou nejoblíbenější pivní kategorii, naopak ideálně strávený večer s pivem pro mě představuje možnost ochutnat široké spektrum různých stylů. Kdybych měl přeci jenom nějaký pivní styl vybrat, tak by to byla pšeničná piva, stouty a výrazně chmelově vonící ale.

Jan Šuráň (1956)
Postižen pivem. Má první cesta vedla z porodnice do pivovaru a předznamenala cesty další. Po základní škole na učňák do Litovle, dále na SPŠPT v Podskalské a pod hrozbou vojenské služby, ještě dále FPBT VŠCHT Praha. Odtud logicky na Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, kde jsem s krušovickou jednoroční přestávkou působil 13 let až do ruku 1992. Tehdy jsme s kolegy založili PIVO Praha a mé cesty se rozšířily do celého světa. To vše zatím bylo v režii jednoho druhu piva – nepřekonatelného českého ležáku. Někdy před deseti lety mi však přes cestu přeběhl Kočka a já začal poznávat celou nezměrnou škálu světových piv. Vnímat, degustovat, oceňovat a vařit. Zkrátka žiju pro pivo a pivo živí mě.
PPE : Osvěžující pohled z druhé strany – konzumenta. Termín "vysušuje držku" jsem na žádné světové degustaci nezaznamenal.

Jiří "Bejček" Stehlíček (1956)
S pivem byl konfrontován od mládí r. 64, neb chodil tátovi na Starém Městě pro pivo do džbánku. Buď do Koutku, do Betléma, nebo k Medvídkům či ke Kočkám. To dle finanční situace rodiny. V té době pivo pro jeho hořkost upřímně nenáviděl a vyznával jen Kofolu. S pivem byl více seznámen až na besídce v deváté třídě ZDŠ a od té doby si ho zamiloval. Zprvu Staropraměňák pak Velkopopovičák – to byly desítky. Posléze v r. 88 málem přísahal na 12° Budvar, jak byla na Tyláku v podloubí úžasná. Krátké období Krušovic okolo r. 92-93 a pak po vybudování Pivní a alchymistické dílny Magister Kelley r. 95 období Radegastu a Guinnesse. Nicméně více jak třicet let r. 74-05 považoval Plzeň za nejlepší pivo té doby. Teprve po vybudování další hospody První Pivní Tramwaye r. 97, dochází r. 05 k tomu fenomenálnímu nápadu ze čtvrté pípy točit stále jiná a jiná piva. Od té doby pije Plzeň již jen velmi zřídka a Kofolu vůbec. V současné době pivo vyznává pro jeho hořkost. Upřímně nenávidět se odnaučil. Piva má rád skoro všechna (když preferuje, tak IPA) jen nemusí spontánně kvašená piva typu lambik či gueuze a ani k nim nechce chuťově dorůst.
PPE vidí jako nejen výbornou zábavu pro dospělý kluky, ale i jako poslání, neb nasazuje vlastní útroby na oltář poznání.


První pivní extraliga (PPE)
Další informace:
www.prvnipivniextraliga.cz

No a když sládek pivovaru prohlásí po výhře svého piva obecně považovaného za europivo: "Když dostanu dobrej rozpočet na várku, tak uvařím super pivo". Také o objektivitě degustačních soutěží dobře pohoštěných novinářů lze pochybovat.

První pivní extraliga degustuje piva zakoupená v běžné obchodní síti, v základních kolech a semifinále ví jen nákupčí, jaké značky se ocitnou v degustačních sklenkách. Všichni hodnotitelé přistupují k degustaci s maximální zodpovědností a jsou neúplatní.

První pivní extraliga (PPE)
  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz