Domluvit si rozhovor se Ctiradem Mašínem prý nebylo vůbec složité. Přes Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) získal kontakt na jeho bratra, který mu slíbil zprostředkovat kontakt na Ctirada. Než k tomu ale mohlo dojít, ozval se mu starší z bratrů Mašínů sám.
K TÉMATU: |
Začátkem července už seděl v jeho domě na předměstí Clevelendu v americkém státě Ohio, kde vznikl chystaný rozhovor pro Lidové noviny. 22. a 23. července pak viděl Ctirada Mašína naposledy. Při videorozhovoru pro ÚSTR zaznamenal celý jeho životní příběh. A hovořil i s jeho bratrem Josefem, který zrovna přijel na návštěvu.
"Byli mnohem, především tedy Ctirad, mnohem civilnější a milejší, než jsem si myslel, že budou. Čistě lidsky to byli sympatičtí milí pánové s mnohem větší pokorou, než by se třeba mohlo zdát z těch zkratkovitých vyjádření pro média a podobně," popsal dojmy z osobního setkání s bratry Mašíny v rozhovoru pro server Lidovky.cz.
LN Se Ctiradem Mašínem jste se viděl ani ne před měsícem. Jak se tehdy cítil?
Tak on v té době už věděl, ale poměrně čerstvě, že došlo k určitému nálezu (Mašín trpěl akutní formou leukémie, pozn. red.). A byl naprosto srovnán s tím, že je jeho zdravotní stav vážný. Na první pohled se to na něm ale nijak zásadně neprojevovalo. Normálně fungoval - jedl, chodil...
LN Neuvažoval vzhledem ke zdravotnímu stavu o tom, že by se do Česka před smrtí přeci jenom ještě podíval?
Ne. Ten jeho postoj v této věci je velmi kontinuální a vyargumentovaný. Jak říkali Mašíni už nesčetněkrát na veřejnosti, vzhledem ke kontinuitě s komunistickým právním systémem nepřichází jejich cesta do Česka v úvahu. Oni nevidí zásadní změnu v tom společenském naladění, přístupu k vyrovnávání se s komunistickým režimem a do značné míry tu takzvanou sametovou revoluci považují za kosmetický převrat. Pouze Josef byl jednou v Bratislavě, tehdy ho myslím přesvědčil Pavel Žáček, bývalý šéf ÚSTR, k účasti na nějaké akci. To bylo někdy v 90. letech. Ale Ctirad bývalou federaci nikdy nenavštívil.
LN Hovořili jste o negativním postoji některých Čechů k jeho odbojovým aktivitám? Mrzelo ho, že se nedočkal státního vyznamenání?
Podle těch slov, co říkal, jsem obecně přesvědčen, že to není téma, které by ho nějak vzrušovalo. V tom smyslu, že určitě po tom netoužil, aby byl vyznamenán. Samozřejmě by ale asi oba byli radši, kdyby část české veřejnosti měla ten postoj jiný.
LN Existovalo ještě něco, co chtěl před smrtí stihnout?
Zásadnější plány už neměl. Do poslední chvíle pracoval, měl firmu na tepelná zařízení a postupně ji předával jednomu svému kolegovi. V poslední době ale hodně četl. Zajímaly ho moderní dějiny. Četl knihy o organizovaném zločinu, terorismu, ozbrojených konfliktech, špionáži, bolševismu, nacismu...
Tomáš Šmíd působí jako odborný asistent na Katedře politologie Masarykovy univerzity v oboru Bezpečnostní a strategická studia. Odborně se zaměřuje na problematiku asymetrických hrozeb, bezpečnostní problémy v postkomunistickém bloku a kavkazský region.
