Ačkoli většina brblá, není její jamrování silné ani natolik, aby ušla pár set metrů do volební místnosti. Což je po největší krizi v dějinách EU veliký úspěch, u nás dokázaný výsledkem proevropských stran, které obsadily první tři místa.
Opět se potvrdila dvě železná pravidla českých voleb. První praví: zatím všechny dopadly jinak, než všichni čekali. A druhé dodává: favorit průzkumů dostane vždy výrazně méně, než očekával.
Z hlediska domácí politiky dopadly volby dobře. Proč? Nerozkolísají poměry v koalici, která navíc ví, že jí opozice šlape na paty. Kdyby se potvrdily předvolební ambice hnutí ANO, mohl by mocenský apetit Andreje Babiše vytvářet ve vládě ještě větší napětí – nemluvě o ataku, který by při neúspěchu ČSSD nejspíše opět začal z vnitrostranické opozice.
Proč je toto dobře? Nijak nefandíme rozhazovačným tendencím této vlády. Ale přiznejme si: země nepotřebuje další permanentní pády premiérů a předčasné volby, jakých jsme byli poslední roky svědky.
