U sázkařů už se dá vsadit na barvu klobouku, jaký bude mít v onen den na hlavě královna Alžběta II. - nejvíc nadějí se dává žluté - i na kloboučníka, který šije klobouk, v němž Kate pojede na líbánky. Klobouček, který měla Williamova matka princezna Diana na hlavě při odjezdu na líbánky v roce 1981, se dočkal stovky kopií.
"Při zmínce o kloboucích lidé myslí na její výsost královnu," říká Philip Treacy, který právě pracuje na kloboucích pro několik svatebčanů. "Je to vzrušující práce, protože jak klobouky, tak královské svatby v sobě mají kouzlo a štěstí," tvrdí.
To, proč se Británie stala zemí "šílených kloboučníků", což je odkaz na postavu Kloboučníka z Carrollovy Alenky v říši divů, se snaží vysvětlit mnoho teorií. Kloboučníci získali přídomek šílený, jelikož mnoho z nich trpělo neurologickými potížemi, přičítanými vystavení rtuti, jež se používala při zpracování kůže. Na národní posedlosti může mít podíl britské počasí, v němž se velmi často hodí mít něco na hlavě. Znalci se ale přiklánějí k teorii o královské rodině a její lásce ke kloboukům.
Kurátorka výstavy klobouků Muzea Viktorie a Alberta Oriole Cullenová říká, že klobouk byl v minulosti znamením sociálního postavení. "Až do 50. let platilo, že žena bez klobouku a rukavic nebyla náležitě oblečená," tvrdí.
Kloboučníci neradi vzpomínají na 60. léta, která rozvíjela spíš účesy než klobouky. Mnozí taky nemohou přijít na jméno Johnovi F. Kennedymu, který jako první z amerických prezidentů nenosil klobouk. V Británii však tradice přežila.
Členové královské rodiny byli dlouho fotografováni i portrétováni v kloboucích. Královna matka milovala kreace s volánky a peřím, kdežto její dcera obvykle nosí klobouky méně nápadné. Cylindry a fraky patřily neodmyslitelně k premiérům i poslancům. Na tradičních dostizích v Ascotu nebo regatě v Henley jsou klobouky nezbytné.
Pro svatbu Williama s Kate se sice striktně formální oděv nepožaduje a na pozvánkách se mužům povoluje přijít v obleku, ale je jasné, že ve Westminsterském opatství, kam je pozváno 1900 lidí, bude klobouků moře. Stejně jako tomu bylo v katedrále sv. Pavla při svatbě Diany s Charlesem.
Modisté zaznamenali objednávky okamžitě, jakmile William s Kate loni oznámili zasnoubení. Někteří zákazníky povzbuzovali k originalitě, další ke sladění se zbytkem oblečení a taky k tomu, aby se nepokoušeli přebít nevěstu nebo ostatní členy královské rodiny.
Treacy je autorem dvou klobouků, které měla vévodkyně z Cornwallu v roce 2005, když se vdávala za Charlese. Kreace z jeho dílny může přijít i na 600 liber (17.000 korun). Jsou prý různě pracné, některé zaberou hodiny, jiné týdny námahy. Někdo přijde s vlastní skicou, jiný s ústřižkem materiálu.
Treacy klobouky povazuje za levnější formu kosmetické chirurgie, jelikož jimi lze ovlivnit proporce obličeje. "Když se s někým seznámíte, zaznamenáte nejdřív tvář. Je to část těla, jejíž zkrášlení se nejvíc vyplatí," říká.
Učil se u Shirley Hexové, která šila klobouky pro královnu, její matku i pro Dianu. I ona považuje výběr klobouku za klíč ke všemu. "Správný klobouk může zajistit kariéru," říká a přiznává, že po Dianině svatbě byla vyčerpaná k smrti.
Nadporučík Al Conner bude mezi 27 Williamovými armádními kolegy, kteří na svatbě budou také. Manželky letců prý už nemluví už o ničem jiném než o tom, kdo bude mít jaký klobouk.
Prodeji klobouků a stuh se vlivem krize moc nedaří, ale svatba to asi změní. Londýnští obchodníci, kteří budou mít své podniky otevřené navzdory svátečnímu dni, žádají zaměstnance, aby do práce přišli v kloboucích.
Nestěžují si ani luxusní kloboučníci. U Treacyho je rušno. I když na kolika svatebních kloboucích se tam pracuje, nikdo neřekne. "Šijeme krásné klobouky pro mnoho hostů a já osobně věřím na takové, které vám při pohledu rozbuší srdce," říká tajuplný Treacy.
