O tom, že si Jan Pavel II. udílel tělesné tresty, se psalo již dříve v některých publikacích, připomněla agentura AFP. "Jak mohli na vlastní uši slyšet lidé v jeho okolí, v Polsku stejně jako ve Vatikánu, Jan Pavel II. se mrskal," napsal Oder.
V knize je však zveřejněn dosud neznámý dopis z 15. listopadu 1989 napsaný v italštině. Papež v něm prohlašuje, že se chce vzdát svého úřadu v případě nemoci, která by byla podle lékařů nevyléčitelná, dlouhodobá a bránila mu dostatečně vykonávat jeho povinnosti, či v případě jiné závažné a dlouhodobé překážky.
Papeži se do důchodu nikdy nechtělo
Konečné rozhodnutí papež ponechal na kardinálech, kteří jej nikdy po dobu jeho dlouhé nemoci nepoužili. V jiném dopise z roku 1994 papež informoval o svém rozhodnutí řídit se příkladem papeže Pavla VI. a neodstoupit z úřadu po dosažení 75 let věku, kdy biskupové odcházejí do důchodu. Napsal v něm, že cítí jako svůj velký závazek pokračovat v úkolu, k němuž jej "povolal Kristus".
Krátce před atentátem, který na něho 13. května 1981 na náměstí svatého Petra ve Vatikánu spáchal Turek Ali Agca, italské tajné služby signalizovaly, že existuje plán na jeho únos, který vypracovala italská teroristická ultralevicová organizace Rudé brigády, napsal Oder.
Kniha o 114 svědectvích
Jan Pavel II. byl 19. prosince prohlášen za ctihodného, což je poslední etapa před blahořečením. "Blahořečení je na dobré cestě, ale ohledně data není nic jistého," sdělil Oder, jehož kniha vychází z tisíců dokumentů a přináší 114 svědectví.
Jan Pavel II. zemřel 2. dubna 2005 ve věku 84 let, po šestadvaceti letech pontifikátu. Proces jeho blahořečení začal velmi záhy, již 28. června 2005, a to z iniciativy Benedikta XVI. Již při jeho pohřbu na Svatopetrském náměstí 8. dubna 2005 lidé skandovali Santo subito (Svatý hned).
Italský tisk spekuluje o datu blahořečení Jana Pavla II. a v této souvislosti píše buď o nadcházejícím jaru, kdy uplyne pět let od jeho smrti, nebo o letošním říjnu, na kdy připadne 32. výročí zvolení Karola Wojtyly do čela katolické církve.
