Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

JANOUŠEK: Rusko není přítel. Putin rozehrál nebezpečnou hru

USA

  10:51
Můžeme tomu říkat studená válka číslo dvě, můžeme zvolit i jiné označení - ať tak či tak, krymské referendum znamená přelom. Podle všeho znovu míříme do fáze, kdy se v mezinárodních vztazích bude více vyskytovat destrukční napětí. Nejde jen o Rusko. Reakci Západu bedlivě sleduje i Čína.

Pro-ruští občané oslavují v ulicích krymské referendum. foto: ČTK

Zahrávat si s různými historickými analogiemi je velice ošidné. Snaha srovnávat časově vzdálené dějinné události či trendy s sebou téměř vždy přináší velkou míru zjednodušení. Na druhou stranu historické paralely pomáhají najít pevné body, které slouží k orientaci v dnešku. Občas proto má cenu si zahřešit.

Jaké tedy plyne poučení z krymského referenda? O co přišla Ukrajina, je jasné. O Krym. Ale co kvůli ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi ztratil Západ?

Oč jsme přišli

Ztráta první - přišli jsme o pocit jistoty. Poslední zhruba čtvrtstoletí žil Západ, ke kterému jsme se postupně přičlenili i my, v pocitu jakési sladké nevědomosti. Po konci studené války se i přes různé karamboly - třeba v podobě války Ruska s Gruzií - prosadil pocit, že vše jde kupředu správným směrem. O tento sen nás však nyní Putin nekompromisně připravil.

Rovněž jsme si mysleli, že v současné Evropě nelze hranice měnit silou. I tuto iluzi nám ruský vladař sebral. Pravděpodobně tak vstupujeme do éry, kdy se v mezinárodních vztazích daleko více než doposud bude vyskytovat destrukční napětí.

Ztráta druhá - utrpěla víra, že agresora lze zastavit. Letos uplyne 75 let od začátku 2. světové války. Toto výročí se vždy nese ve znamení připomínky, jak jedna hlava státu (respektive dvě, pokud k Hitlerovi přičteme i Stalina) dokázala sama vehnat svět do války.Co si lze pod tímto pojmem představit? Velký válečný konflikt není reálný, zřetelné ale je, že se Západ a Rusko mnohem více než doposud začnou přetlačovat pomocí různých mocenských nástrojů. Mezi takové patří třeba víza či sankce a další ekonomické páky. (Američané v tomto boji mohou získat trumfy třeba svým břidlicovým plynem, kterým vytvoří konkurenci ruskému energetickému molochu.)

ČTĚTE TAKÉ:

Vladimir Putin nyní rozehrál mimořádně nebezpečnou hru. Ukazuje se, že Spojené státy, NATO ani Evropská unie ho neumějí zastavit. A ruský prezident si to moc dobře uvědomuje. Důkazem je i to, že na americkém seznamu ostrakizovaných Rusů a Ukrajinců zodpovědných za intervenci Putin jako hlavní viník chybí. Je možné, že napětí, které šéf Kremlu obsazením Krymu vyvolal, mu vyhovuje.

Skoro by se chtělo říct, že Putin touží být apoštolem nového světového pořádku, kdy snaha o konstruktivní spolupráci mezi velmocemi přestane být normou. V nestabilním prostředí se totiž dravci jako on pohybují nejlépe.

Ztráta třetí - už není jasné, zda bude na Čínu vždycky spoleh. Pokud by skutečně došlo k chronické destabilizaci současných poměrů, mohla by další ohniska napětí rychle vznikat v Asii. Problémem by za určitých okolností mohly být územní nároky Číny. Američané nyní sami připouštějí, že jejich chování dřímající čínský obr pečlivě sleduje. Číňané na Krymu mohou vypozorovat to, jak daleko jsou USA schopny zajít v nátlaku na Rusko. Z toho pak bude Peking odvozovat, jak moc se má americké reakce bát. Čína se velmocenské politice teprve učí. V zájmu Západu však stejně jako za dob Henryho Kissingera musí být vražení klínu mezi Moskvu a Peking. Ten by případné čínské ambice aspoň trochu oslaboval.

Ztráta čtvrtá - už víme, že Rusko není přítel. Zvláště v našem středoevropském prostoru se v posledních letech zapomínalo na to, že Rusko má své vlastní zájmy a že není laskavým sousedem, který se na nás kouká stejně jako my na něj. Putinova anexe Krymu v tomto ohledu představuje nepříjemný budíček. S Kremlem se sice vyplatí spolupracovat v oblastech, jako je íránský jaderný program nebo syrská válka, na jeho drápy se však nesmí zapomínat.

A co když se nezastaví?

Již nyní by proto Spojené státy a celá Severoatlantická aliance měly promýšlet, jak zareagovat na případný ruský agresivní postup vůči pobaltským státům. I kdyby současná krize časem vyšuměla, jako memento musí nadále zůstat v naší paměti.

Ztráta pátá - zjištění, že západní hodnoty mohou prohrát. Zvykli jsme si na to, že dnešku dominuje svět v čele s demokratickými Spojenými státy. Tedy takové uspořádání, které klade důraz na svobodu jedince. Putinův postup ale ukázal, že liberální demokracie automatický patent na přetlačení uzurpátorů nemají. Ti naopak mohou být někdy v různých mocenských hrátkách pružnější.

Závěrečná otázka zní: jak dlouho může silně zvýšené napětí ve vztazích Ruska a Západu trvat? Těžko říci. I kdyby se jednalo jen o několikaměsíční či několikaletou epizodu, Pandořinu skříňku již Putin otevřel. Nyní bude těžké pragmaticky s Ruskem hledat shodu a kompromis. Zdá se, že mezinárodní klima díky tomu bude protkané mimořádně velkou dávkou napětí. A to není nikdy moc dobrá zpráva.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...