Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Janžurové je sedmdesát, s divadlem seknout nedokáže

Lidé

  7:00
PRAHA - Od šedesátých let patří Iva Janžurová k nejpopulárnějším českým herečkám. Diváci většinou milují typická gesta a smích mírně potrhlé, hubaté "Janžurky" z crazy-komedií. Zároveň obdivují tragikomické kreace a dramatické role z širokého rejstříku dlouholeté členky Národního divadla. Janžurová oslaví 19. května sedmdesátiny.

Iva Janžurová na archivním snímku z roku 2001

"Rozhodně nepatřím mezi herce, kteří chtějí umřít na divadle," řekla nedávno Iva Janžurová, i když nechtěně ji před devíti lety po pádu kulisy na jevišti Stavovského divadla podobný osud málem potkal. Herectví má ale ráda. "Hrát divadlo je moje práce, často velice těžká, někdy i bolestná nebo naopak veselá," vyznala se. "Je to zaměstnání, kde se uplatní i starší ročníky, a to je ten kámen úrazu, proč si stále nedokážu dát s divadlem pokoj," přiznala.

V Národním nyní mimo jiné hraje v Jiráskově Lucerně, v Shakespearově Richardovi III., v Andersenově Sněhové královně má dokonce čtyři role, úspěch má také v dramatu Mikve.

Éterická krasavice s neuvěřitelnými grimasami
Už jako dítě si v domácích představeních přála rozesmávat ostatní, být herečkou. I když ji bratři odrazovali, že není dost hezká, zkusila to.

Mnohokrát potom dokázala v rolích éterických krasavic diváky o své kráse přesvědčit. Stejně silně, jako přesvědčit třeba o nenávisti v záporné roli, anebo rozesmát nepřekonatelnými grimasami. Nikdy neřešila, jestli jí to v roli sluší nebo ne, ale zda převlek slouží k vymezení postavy nebo to "vymaškaření" pomůže většímu komickému účinku.

Iva Janžurová na archivním snímku z roku 2001

Láska k divadlu nakonec Janžurovou, která se narodila 19. května 1941 v Žirovnici na Pelhřimovsku, svedla z uvažované učitelské dráhy. DAMU absolvovala v roce 1963 u Vlasty Fabianové a herecky začínala v Liberci. Už po roce ji však režisér Luboš Pistorius zlákal na Vinohrady. Zazářila tu jako svatá Jana z Anouilhova Skřivánka či Jeffersova Médea. Strávila tu krásných, ale za normalizace i těžkých 23 let. Vedle mimořádných rolí zažila i omezování, to jako "trest" za to, že v roce 1968 s Martou Kubišovou přivítaly Alexandra Dubčeka, za "okupační" díl seriálu Písně pro Rudolfa III. či články pro týdeník Zítřek. Překonat nepřízeň jí tehdy pomohlo mateřství, dcery Sabina a Theodora. A také to, že se svým mužem, hercem a režisérem Stanislavem Remundou, začali psát komedie pro své zájezdy.

Důležité filmové a divadelní role
Velké role, za něž je vděčná, na ni čekaly také v Národním divadle, na jehož scéně hraje od roku 1987. Byla to třeba Malva v Topolově hře Sbohem, Sokrate nebo Alžběta v Schillerově Marii Stuartovně. Za "prubířský kámen" označila Winnie v Beckettových Šťastných dnech, za kterou získala Thálii a Cenu Alfréda Radoka. Těžkou a krásnou rolí byla i Eržika v Örkényho Kočičí hře.

Talentované herečky si brzy všiml také film. Přesvědčila v dramatickém Kachyňově Kočáru do Vídně a v psychologických Petrolejových lampách Juraje Herze. V jeho morytátu Morgiana pak předvedla v dvojroli krásné Kláry a závistivé Viktorie jeden z největších ženských hereckých výkonů filmu 70. let.

Přestože tvrdila, že nemá ten "správný exteriér", zařadila se v mládí mezi několik sexy blondýnek českého filmu. Nejvíce ale ve filmu i v televizi využila svůj komediální talent. Bez její trojrole by režisér Vorlíček určitě nenatočil tak úspěšnou crazy-komedii Pane, vy jste vdova! nebo Což takhle dát si špenát, kde se mistrně převtělila do batolete ve velkém těle.

Světačky Iva Janžurová, Jiřina Bohdalová a Jiřina

Světáci, Čtyři vraždy stačí, drahoušku, Marečku, podejte mi pero! či Zítra to roztočíme, drahoušku! se už dávno zařadily do zlatého fondu filmových komedií. Oblibu jí přinesly i seriály jako Eliška a její rod, Fantom operety či Arabela, a zejména nezapomenutelná sestra Huňková-Pěnkavová z Nemocnice na kraji města. Loni se na obrazovce objevila v rodinné Cukrárně.

Dvě sošky Českého lva
Celovečerní filmy ji v poslední době moc nepotkávají. Koncem 90. let ale získala dva České lvy. První za debut Romana Vávry Co chytneš v žitě a druhý za Výlet Alice Nellis, kde si zahrála i s oběma dcerami.

Iva Janžurová, Alice Nellis a prezident Václav Klaus.

Na práci si stále vytížená herečka nestěžuje. "Dokážu si užít dobré role i volného času," říká. Užívá si občas zahrádky, sem tam dobrého vína, ale především početné rodiny. Pod svými křídly má v domě obě dcery a jejich rodiny a žije rolí šťastné babičky čtyř vnoučat - Alfréda, Kajetána, Vincenta a Adynky.

Autoři: ,