Japonská míra plodnosti je s 1,37 potomka na ženu (údaj z roku 2008) jednou z nejnižších na světě, přitom imigrace je pro japonskou společnost tabu. Za 41 let by se tak mohl snížit počet Japonců o 27 milionů na rovnou stovku.
Volební sliby kandidátů do parlamentních voleb, které se v Japonsku uskuteční 30. srpna, se týkají rostoucích rodinných přídavků, navýšení počtu mateřských škol nebo zrušení školného.
V Japonsku se rodí méně než dvě procenta dětí mimo manželství, které tak zůstává základním předpokladem růstu porodnosti. Podle sociologů za klesající porodnost tak může fakt, že lidé se berou čím dál později, nebo nikdy. Průměrný věk japonské nevěsty při první svatbě je 28,3 roků, v roce 1950 byly o pět let mladší.
Přestože drtivá většina svobodných Japonek sní o svatbě, 69 procent z nich říká, že ještě nenašlo ideálního partnera, který dává najevo city, podílí se na domácích pracích a má dobré zaměstnání. "Mnoho moderních japonských žen se svatbou váhá, protože se obávají, že tím ztratí svobodu," tvrdí socioložka Juko Kawanišiová z tokijské univerzity Gakugei.
Žádný sex
Mladým japonským mužům brání v založení rodiny nejistota v zaměstnání. Ani svatba ale není zárukou, že se manželé brzy dočkají potomka. Podle studie univerzity Nihon z roku 2007 asi jeden pár ze čtyř vůbec neprovozuje pohlavní styk. Údajně za to může nekonečná pracovní doba a problémy s ubytováním.
Podle Kawanišiové se k tomu přidává záhadný nedostatek komunikace mezi partnery. "Sexuální průmysl, sexualita jsou v Japonsku všudypřítomné. S výjimkou manželského svazku. Skoro se dá říct, že muži a jejich manželky mají stále něco jiného na práci," politovala socioložka. Přivést na svět potomka pečlivě zvažují však i páry sexuálně aktivní.
Zdravotní pojištění kromě komplikovaných případů nekryje nákladné lékařské prohlídky v těhotenství, stejně tak jako léčbu neplodnosti. Najít v zemi s kritickým nedostatkem dětí pediatra, paní na hlídání nebo dětské hřiště vyžaduje od rodičů mimořádné nasazení. Asi 70 procent žen v zaměstnání kvůli problémům s hlídáním odsouvá příchod prvního dítěte na neurčito.
"Ale je tu především velmi silné smýšlení, podle kterého se od matky očekává, že obětuje vše, aby byla první tři roky dítěti stále nablízku, jinak se dítě nevyvede," vysvětlila Kawanišiová zažitý názor, který podle ní vede mnoho žen k závěru, že mít děti přináší příliš problémů.
