Nová strategie je nejjasnějším potvrzením toho, že premiér Šinzó Abe hodlá prosazovat posílení vojenské role své země v době, kdy vzrůstá napětí mezi Tokiem a Pekingem kvůli nárokům na ostrůvky ve Východočínském moři. Hlavní prioritou Abeho, který se ujal funkce před rokem, bylo oživit desetiletí stagnující ekonomiku. Premiér ale také po svém nástupu slíbil, že posílí japonskou obranu, aby byla země schopna postavit se stále asertivnější Číně.
VÍCE ZDE: |
Obavy z Číny
"Čína se pokouší změnit status quo silou ve vzduchu i ve vodách Východočínského a Jihočínského moře a v dalších oblastech, a to na základě vlastních tvrzení, která nejsou v souladu s existujícím mezinárodním právem," uvedla Abeho vláda ve své první strategii národní bezpečnosti. "Čínský postoj k ostatním zemím a její vojenské kroky . . . jsou pro Japonsko a širší mezinárodní společenství zdrojem obav," píše se v dokumentu.
Strategie pětiletého rozvoje armádních sil počítá s posílením vzdušného a námořního průzkumu a zlepšením schopnosti bránit odlehlé ostrovy. V příštích pěti letech Tokio vyčlení na obranu 23,97 bilionu jenů (4,7 bilionu Kč) proti 23,37 bilionu jenů, které vydalo za předešlých pět let.
Japonské vojenské výdaje klesaly deset let, dokud Abe v letošním roce nezvýšil rozpočet na obranu o 0,8 procenta. Ministerstvo obrany požaduje pro fiskální rok od počátku dubna zvýšení o tři procenta, což by byl nejvyšší nárůst za 22 let.
Za dvacet let do loňského roku zůstalo Japonsko zemí s šestými nejvyššími vojenskými výdaji na světě a jeho výdaje za tu dobu reálně vzrostly o 13 procent, uvádějí údaje stockholmského institutu IPRI. Čínské výdaje na obranu se během té doby rozrostly více než pětinásobně a země se vyhoupla ze sedmého na druhé místo ve světě.
Spor o ostrovy
Čínské lodě u sporného souostroví ve Východočínském moři
Čína minulý měsíc zřídila nad spornými ostrovy svou identifikační zónu vzdušné obrany a začala žádat, aby se všechna letadla vstupující do oblasti hlásila Pekingu. Oznámila také. že zahajuje "mimořádná obranná opatření" proti letadlům, která se tam nebudou řádně identifikovat. Japonsko ale uvedlo, že tato zóna nemá žádnou platnost, a stejně jako USA proti čínskému kroku diplomaticky protestovalo.
Souostroví, které Japonci nazývají Senkaku a Číňané Tiao-jü, je obklopeno vodami bohatými na ryby a zřejmě jsou tam i ložiska zemního plynu. Oblastí vedou významné námořní trasy. Konflikt o toto území se vystupňoval loni v září, kdy se Japonsko rozhodlo odkoupit tři z pěti největších ostrovů v souostroví od soukromých vlastníků. To v Číně vyvolalo mohutné protijaponské protesty.
