Úterý 16. dubna 2024, svátek má Irena
130 let

Lidovky.cz

Japonský šok nekončí: počet mrtvých zřejmě přesáhne 10 tisíc

Svět

  6:34aktualizováno  13. března 9:37
TOKIO - Nejméně deset tisíc lidí zahynulo podle nejnovější policejní bilance v Japonsku na následky pátečního mohutného zemětřesení a následné ničivé vlny tsunami. Předchozí celkové odhady vlády uváděly kolem 900 mrtvých s tím, že by jejich počet mohl překročit 1000.

Následky zemětřesení v Japonsku foto: ČTK

Už v sobotu úřady v prefektuře Mijagi pohřešovaly 10.000 obyvatel v přístavním městě Minamisanriku, které mělo před katastrofou 17.000 obyvatel. K dnešnímu ránu bylo v Mijagi původně oficiálně potvrzeno úmrtí 379 osob. Počet zraněných v celém Japonsku byl zatím stanoven na 1570. Množství pohřešovaných, kterých bylo původně 642, rovněž stoupá. Jen v prefektuře Fukušima, rovněž na severovýchodě, je nezvěstných 1167 lidí.

Jaderná elektrárna Fukušima 1 na severovýchodě Japonska se potýká s dalším přehřívajícím se reaktorem. Podle mluvčího vlády Jukia Edana byli odborníci dnes nuceni vypustit trochu radioaktivní páry z reaktoru číslo 3, zatímco ho dál zalévali vodou, aby snížili jeho teplotu a tlak v jeho útrobách.

Kam posílat pomoc

Česká pobočka celosvětové organizace Armády spásy pořádá finanční sbírku, výtěžek předá japonské pobočce Armády spásy. Občané mohou přispět zasláním DMS ARMADASPASY na číslo 87777 nebo na účet sbírky 475 335 533/0300, VS 222.

ADRA otevřela možnost finanční podpory Japonsku zasláním DMS ADRA na číslo 87777, sdělil ředitel ADRA ČR Jan Bárta.

V sobotu vyvolal v Japonsku obavy před rozšířením radioaktivního spadu reaktor číslo 1, jehož železobetonová stavba se po explozi zhroutila.

Kovová konstrukce kryjící samotný reaktor ale spolehlivě odolala. Vlivem výbuchu trochu radioaktivního prachu uniklo, ale jeho průběžně měřené hodnoty pak zase rychle klesly.

Podobný únik byl ale zaznamenán i u druhého reaktoru (číslo 3), jehož palivové tyče se kvůli nedostatku chladící kapaliny dočasně obnažily. To přispělo i k zvýšení teploty reaktoru. Mluvčí Edano připustil možnost dalšího částečného úniku radiace.

Zemi i dnes zasáhly další otřesy. Nejsilnější bylo zemětřesení o síle 6,2 stupně Richterovy škály, jehož epicentrum bylo vzdálené pouhých 180 kilometrů východně od metropole Tokia. Přestože záchvěvy byly zejména na vyšších budovách velmi citelné, zatím nebyli hlášení noví zranění či vážnější hmotné škody.

Japonsko zasáhlo mocné zemětřesení o síle 8,9 stupně, největší, jaké tam kdy bylo zaznamenáno. Doprovázela ho přílivová vlna vysoká až deset metrů.


Podle českých diplomatických zdrojů nejsou zprávy, že by některý z Čechů na japonském souostroví utrpěl nějakou újmu.

Ostrov Honšú se posunul o 2,4 metru
Zemětřesení mělo ohnisko poměrně blízko východního pobřeží ostrova Honšú. Vyvolalo přívalovou vlnu tsunami, která způsobila výrazné škody fakticky jen v Japonsku.

Americká geologická služba uvedla, že hlavní japonský ostrov Honšú se posunul v důsledku otřesu o 2,4 metru. Podle italského Národního institutu pro geofyziku a vulkanologii se posunula o 25 centimetrů i zemská osa.

Páteční zemětřesení bylo páté nejsilnější registrované na světě. Vůbec nejsilnější zaznamenané zemětřesení zasáhlo Chile v roce 1960, dosahovalo 9,5 stupňů Richterovy škály.

Nejhorší jaderné havárie v historii

29. září 1957, Kyštym (Čejlabinská oblast SSSR) - Těžká havárie. V přepracovatelském závodě Majak poblíž města Ozersk vybuchla podzemní nádrž s vysoce radioaktivním odpadem. Příčinou exploze byla porucha na chladícím zařízení. Únik radioaktivity do ovzduší kontaminoval plochu více než 1000 kilometrů čtverečních a podle odhadů zasáhl statisíce lidí. Událost byla utajována, Moskva ji oficiálně přiznala a nahlásila až v roce 1989.

10. října 1957, Windscale/Sellafield (Velká Británie) - Při požáru grafitového reaktoru v závodu, jenž vyráběl plutonium pro vojenský jaderný program Velké Británie, uniklo do vzduchu značné množství radioaktivity. Odhaduje se, že v důsledku nehody podlehlo rakovině přes 200 osob.

26. září 1973, Windscale/Sellafield (Velká Británie) - Radioaktivní látky zamořily areál závodu na zpracování vyhořelého paliva.

28. března 1979, Three Mile Island (Pensylvánie, USA) - V jaderné elektrárně došlo k částečnému roztavení jádra reaktoru a úniku radioaktivní vody. Příčinou události byla závada na pojistném ventilu primárního okruhu. Silné radioaktivní záření proniklo do širokého okolí; jeden člověk zahynul a asi 100 lidí bylo hospitalizováno. Označováno za druhou nejhorší havárii v dějinách.

13. března 1980, Saint-Laurent-des-Eaux (Francie) - Porucha na druhém bloku atomové elektrárny skončila částečným poškozením jádra reaktoru. K úniku radioaktivity nedošlo.

26. dubna 1986, Černobyl (SSSR/Ukrajina) - Velmi těžká havárie, označována za nejhorší svého druhu, a následný výbuch jednoho ze čtyř reaktorů jaderné elektrárny si přímo na místě a v následujících měsících vyžádaly několik desítek životů. Údaje o celkovém počtu lidí, kteří v souvislosti s případem onemocněli a zemřeli, se značně liší. Podle ukrajinského ministerstva zahraničí umřelo více než 125.000 lidí, naproti tomu zpráva Černobylského fóra z roku 2005 hovoří asi o 4000 obětech.

23. července 1991, Kozloduj (Bulharsko) - Po požáru v jaderné elektrárně byla objevena dvě místa úniku radioaktivity. Trhliny v kontrolním tunelu nejstaršího bloku způsobily zamoření sice jen několik metrů čtverečních, ale úroveň radiace dosahovala pěti milirentgenů za hodinu (dvacetinásobek povolené hranice). Podle inspekce Mezinárodní agentury pro atomovou energii došlo ke třem únikům radioaktivity a jednomu požáru.

30. září 1999, Tokaimura (Japonsko) - Nekontrolovanou řetězovou reakci a ozáření v závodě na zpracování uranu pro jaderné elektrárny vyvolal chybný pracovní postup obsluhy. Ozářeno bylo údajně přes 600 osob, dva pracovníci zemřeli. Reakce byla zastavena až druhý den. Havárie byla dosud označována za nejhorší jadernou havárii v Japonsku a třetí nejhorší na světě.

Autoři: ,

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!