Olga Sommerová, režisérka:
V Havlově čechovovském pojetí současného politického tématu vidím pošetilost lidského usilování o moc, směju se, mrazí mě. Poselství Havlova filmu mě zasáhlo právě tak jako Radokova inscenace.
David Černý, výtvarník:
Četl jsem text, ten je skvělý, pak jsem viděl divadlo, to bylo taky moc pěkné. A k filmu – je naprosto v pořádku, že si pan prezident natáčení vyzkoušel. Bylo to jeho přání a to je dobře, že se mu ho podařilo splnit. Osobně z těch tří útvarů nejvíc preferuju původní text. Ale je legitimní, že ten film vznikl, a nebál bych se na něj nahlížet prizmatem toho, kdo ho natočil. To je neodpáratelná, neoddělitelná záležitost.
Anketa
Chystáte se na Havlovo filmové Odcházení?
Jan Novák, spisovatel a režisér:
Mně se film líbil víc než divadelní představení. Měl jsem strach, jak to dopadne, a dopadlo to dobře.
Eva Zaoralová, umělecká poradkyně MFF Karlovy Vary:
Odcházení není možná tak zdařilý filmový debut, jak se čekalo, ale přinejmenším seznámí s myšlenkovým světem autora diváky, kteří jeho hru neznali. Je ale škoda, že tak málo recenzentů podložilo své texty opravdovými argumenty a věnovali své recenze jen povrchním soudům.
Miroslav Janek, režisér:
Kolem filmového Odcházení vznikla nesmyslná hysterie. Je to film, který patrně není úplně povedený, ale je dobře že vznikl, protože je zajímavější než většina dnešní filmové produkce.
Martin C. Putna, literární historik:
S hlubokým respektem k Havlovu celoživotnímu dílu se nijak nevylučuje konstatování, že toto je omyl. Odcházení je výtečná hra,ironický pošklebek své směšnosti, uvázlosti v osidlech moci, ženě, podlézavým a manipulátorským tajemníkům. Ale filmový přepis – či jak to nazvat – je spíš znamením bezmoci. Inu, takové rodinné video.
