Zadruhé je třeba nepídit se zbytečně po podrobnostech a smířit se s tím, že na mnoha místech Číny se za jídlo považuje všechno, co má čtyři nohy a není nábytek, a také to, co má dvě křídla a není letadlo. A do třetice jedna praktická pomůcka: zkuste si formou pokusů a omylů najít jedno jídlo – od restované hadí kůže až po psí žebírka –, které vám bude chutnat nebo pro vás aspoň nebude mimořádně nechutné. Tohle jídlo si pak zapamatujte a naučte se rozeznat jeho název psaný v čínských znacích. Jedině tak si ušetříte překvapení – třeba když se z vámi objednaného "kantonského překvapení" vyklube smažený vrabeček na tyčce.
Celý, i s hlavičkou. Nebudete pak jako já muset večeřet ptačí lízátka se zobáčky a očíčky.
Tímto bych chtěla také odradit případné dobrodruhy, aby si v Číně neobjednávali cokoli, co má v názvu slovo "překvapení". Toho je v autentické čínské kuchyni i tak dost.
V prvních týdnech v jižní Číně jsem ochutnala mysteria s poetickými názvy jako třeba "neviditelná hnědá omáčka bez ořechů", "překvapení přerostlé klobásy" a můj oblíbený "čínský kec", ze kterých se později vyklubaly naprosto nepoetické kuřecí pařáty a jakási směs masa a čehosi, co vypadalo a chutnalo jako kousky koberce, v níž – a tady musím souhlasit – opravdu nebyla ani žádná hnědá omáčka, ani ořechy.
A jsem u dalšího problému s objednáváním jídla v Číně.
Názvy jídel jsou nejen abstraktní, ale když už se snaží přiblížit, co se od pokrmů dá čekat, pak dávají přednost spíš popisu ingrediencí, které v daném jídle nejsou, než těm, které v něm jsou. Například při objednání "masové extruze generála Čanga bez vepřového" je třeba velká dávka představivosti, i když víte, co znamená slovo extruze (synonymem je "vypuzení" či "výlev" – pokud vámtohle vysvětlení pomohlo lépe si představit, co tím tajemným pokrmem generál Čang myslel, tak před vámi smekám).
Svoji záchrannou kulinářskou síť jsem našla až po dvou týdnech. V provincii Sečuán jsem si vytvořila středně těžkou závislost na jídle"má pó dou fú". V mém volném překladu: dva lidi visící na šibenici, nepravidelná borovice, šálek kávy a dvě krabice ve skříni.
V čínštině je to samozřejmě úplně jinak. Nepravidelná borovice je znakem pro starou ženu a šibenicí je míněna osoba s poďobaným obličejem. Zbytek pak znamená sójový tvaroh neboli tofu.
V čínštině se"má pó dou fú" překládá jako "tofu staré poďobané Číňanky", nicméně kdybyste tenhle název našli na jídelním lístku, nelekejte se – je to chutné jídlo. Na talíři sice nevypadá příliš vzhledně, ale věřte, že je to o hodně lepší než třeba "pikantně rozložený mozek".
Legenda praví, že"má pó dou fú" se jmenuje podle jedné staré ženy, která měla obličej zjizvený od neštovic. Protože žila na frekventované cestě u města Čengdu, často se u ní zastavovali pocestní na její vyhlášenou omáčku z chilli papriček s nakrájeným tofu a mletým masem. Pokrm v Číně časem zlidověl a dnes je to jedna z nejpopulárnějších "hotovek". Mleté maso v něm je mimochodem vepřové.
Při pochybnostech ohledně uvařených tvorů se řiďte pravidlem číslo dva. Anebo si vyžádejte vegetariánskou verzi jídla. Musíte ale doufat, že nedopadnete jako moje kamarádka vegetariánka. Ta v Číně málem pošla hlady, protože pod vegetariánskými pokrmy najdete třeba i "žlutou rýži s okapáním z berana".
Nakonec poprosila recepční v hotelu, aby jí napsala čínsky na kus papíru:"Nejím maso, ale jím zeleninu."Myslela si, že když papír ukáže v místních restauracích, oni už jí něco doporučí. Pro jistotu ještě poprosila recepční, aby jí pod jednotlivé čínské znaky napsala, co znamenají v angličtině. Recepční bohužel anglicky moc dobře neuměla a navíc popletla v angličtině podobná slova meat (maso) a meet (seznámit se), respektive vegetable (zelenina) a vag (vagína), takže její překlad zněl: I no meet, but I like vag. Volně přeloženo: Neseznamuji se, ale mám ráda vagíny.
