Podle Josefa Jařaba Václav Klaus „trvale od moskevského puče v roce 1991přes Bosnu a Kosovo až po dnešek zastává linii shodnou s imperiálními zájmy Ruska“. Jako doklad uvádí mj., že Klaus v polovině 90. let vystupoval proti zřízení pojistky, tj. dovážení ropy a plynu přes Ingolstadt. A na jiném místě článku, že Klaus na adresu Ruska za jeho vpád do Gruzie neřekl jediné kritické slovo.
Na Jařabův článek zareagoval Petr Hájek, zástupce vedoucího kanceláře prezidenta. Ve věci ingolstadtské „pojistky“ uvádfí, že právě pod vedením Klause jako předsedy vlády vláda tuto „pojistku“z vysoce pragmatických důvodů vybojovala. A k rusko-gruzínskému konfliktu Hájek cituje Klausovo vyjádření: „Zásadně odsuzuji gruzínský útok na Jižní Osetii, vraždění civilistů v této oblasti i masivní nasazení ruské armády.“
V některých věcech se V. Klaus může mnohým jevit jako proruský. Nejde mu však – jako prezidentu a tudíž státníkovi s nadhledem - pragmaticky o udržení dobrých ekonomických vztahů s Ruskem - v náš prospěch? A být přitom zároveń proti „masivnímu nasazení ruské armády“?
Na Jařabův článek zareagoval Petr Hájek, zástupce vedoucího kanceláře prezidenta. Ve věci ingolstadtské „pojistky“ uvádfí, že právě pod vedením Klause jako předsedy vlády vláda tuto „pojistku“z vysoce pragmatických důvodů vybojovala. A k rusko-gruzínskému konfliktu Hájek cituje Klausovo vyjádření: „Zásadně odsuzuji gruzínský útok na Jižní Osetii, vraždění civilistů v této oblasti i masivní nasazení ruské armády.“
V některých věcech se V. Klaus může mnohým jevit jako proruský. Nejde mu však – jako prezidentu a tudíž státníkovi s nadhledem - pragmaticky o udržení dobrých ekonomických vztahů s Ruskem - v náš prospěch? A být přitom zároveń proti „masivnímu nasazení ruské armády“?
