8. listopadu 2012 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Jediná kubistická kavárna na
světě? Snad z ní nebudou kanceláře

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Kubistický dům U Černé Matky Boží. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kubistický dům U Černé Matky Boží. | foto: Lidové noviny
Před pár lety jsem v Japonsku zjistil zajímavou věc. Nejenže tam znají českého architekta Jana Letzela, tvůrce budovy, která přežila jadernou katastrofu v Hirošimě. Oni doslova milují český architektonický kubismus. Jedním z cílů jejich cest je proto i dům U Černé Matky Boží.

Jistě, ne každý Japonec slyšel jména Janák, Gočár, Chochol, ale mnozí se zajímají o to, co je v naší zemi originální, co jinde nemají. To je jejich vášeň, a proto při své cestě do Prahy vyhledávají stavbu, která nemá ve světě obdoby. Dokončena byla přesně před sto lety, nachází se na nároží Ovocného trhu a Celetné ulice na Starém Městě a nese poetický název dům U Černé Matky Boží.

Styl, který se neprosadil


Styl, ve kterém byla postavena, architektonický kubismus, se zrodil v Praze v roce 1911, kdy Pavla Janáka napadlo vytvořit dynamickou architekturu expresivních forem. Inspiroval ji Picassův výtvarný kubismus, ale také třeba pozdní gotika nebo Santiniho barokní gotika. V tomto kuriózním stylu navrhl nejprve rodinný dům v Jičíně, první skutečně výraznou kubistickou stavbu ale vyprojektoval až jeho přítel a někdejší spolupracovník Josef Gočár (1880-1945) v Praze.

Přitom první Gočárův návrh byl jiný, modernistický. Architekt navrhoval v roce 1911 stavbu polyfunkčního domu pro podnikatele Františka Herbsta s obchody, kavárnou, krejčovským salonem i byty ve stylu moderny, podobnou jeho slavnému Wenkeovu domu v Jaroměři. Janákův objev ho však natolik okouzlil, že původní projekt v průběhu stavby zkubizoval. Novostavba byla ostře sledována památkáři, neboť se stavělo v historickém centru na místě dvou pozdně barokních domů, z nichž dům Granovských nesl na nároží sošku černé madony. Ta pak byla přenesena na novostavbu a dala jí také jméno.


ČTĚTE TAKÉ: Bláznivý rok 1912 aneb když se do Prahy dostal kubismus

Hlávkův most od Pavla Janáka z let 1909-1912

Projekt však byl schválen a stal se důkazem, že kubismu to v sousedství pražského baroka a dalších historických stylů skutečně sluší. V pozdním létě roku 1912 byla stavba dokončena. Populární se stala zejména kavárna Grand café Orient, kterou Gočár zařídil kubistickým nábytkem, lustry, tapetami, ba dokonce i věšáky na kabáty.

Nový styl se ale neprosadil v Praze, ani jinde. Vzniklo jen pár staveb - sám Gočár navrhl např. dva domy v Tychonově ulici na pražských Hradčanech, lázeňský pavilon v Bohdanči ve východních Čechách a Bauerovu vilu v Libodřicích u Kolína. Po roce 1913 kubismus nadobro opustil, podobně jako Pavel Janák. Po válce byl propagátorem národního dekorativismu a nakonec dospěl až k funkcionalismu.

Na kubismus se rychle zapomnělo, kavárna časem zmizela. Nová vlna zájmu o poněkud nepraktický a bizarní styl přišla až v šedesátých letech a pak znovu po sametové revoluci. Dnes dokonce inspiruje současné designéry a architekty, jak se můžeme přesvědčit v pražském Karlíně, kde byl nedávno dokončen dům, inspirovaný kubismem, od mladých Švýcarů ze studia EM2N.


Budou i tady kanceláře?

Dům U Černé Matky Boží měl ale složité osudy. Po listopadu 1989 byl v majetku ministerstva kultury, to jej však muselo dát do zástavy bance po nezdařeném rozjezdu loterie. Nyní je ve správě Národního fondu kultury.

Po rekonstrukci architekta Karla Pragera vznikla v polovině 90. let ve třech horních patrech stálá expozice českého kubismu (nejen architektury, ale i výtvarného a užitého umění), kterou připravila Středočeská galerie ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým a Národním technickým muzeem. Tu později nahradila již méně zdařilá výstava Národní galerie. Ta ovšem nyní dům opouští. Údajně se jedná o tom, že by se ho ujalo Uměleckoprůmyslové muzeum, které má k danému tématu nejblíže a má i řadu skvělých exponátů. Držme tedy palce, aby se sem co nejdříve expozice vrátila.

Neméně důležitá je i slavná kavárna, vyhledávaná nejen zmíněnými Japonci, ale také dalšími turisty, a především Pražany. Z vlastní iniciativy ji před pár lety obnovil podnikatel Rudolf Břínek přesně dle původních Gočárových plánů a fotografií (samozřejmě černobílých, takže jsme pak vedli nekonečné debaty, zda byly použité textilie barvy zelené, nebo hnědé).


Replika Janákova porcelánu

Zatím mu nebyla prodloužena nájemní smlouva, osud jediné kubistické kavárny na světě tak může být brzy zpečetěn. Nerad bych se dožil chvíle, kdy by v domě sídlily kanceláře a v prvním patře nějaký butik. Knihkupectví už z přízemních prostor zmizelo před několika lety, nahradil je obchod s módou. Alespoň v sousedství najdete prodejnu se současným designem i kubistickými replikami.



Zdeněk Lukeš, Lidové noviny
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz