8. prosince 2010 11:01 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Jeho Nobelovku převzal právník,
který získané peníze zpronevěřil

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Nobelova medaile | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nobelova medaile | foto: Reprofoto
OSLO/PRAHA Nobelovu cenu si v minulosti nemohla osobně převzít řada laureátů. Vedle zdravotních důvodů jim v cestě do Osla či Stockholmu někdy bránily totalitní komunistické či nacistické režimy či vojenské vlády ve svých vlastních zemích.

Příkladem je třeba sovětský disident Andrej Sacharov, polský odborový předák Lech Walesa, barmská disidentka Do Aun Schan Su Ťij či sovětský spisovatel Alexandr Solženicyn.

Letošní nositel Nobelovy ceny za mír, vězněný čínský spisovatel a literární kritik Liou Siao-po, si také nejspíš ocenění 10. prosince v Oslu osobně nepřevezme.

Su Ťij

Vůbec prvním laureátem, kterému bylo z politických důvodů zabráněno si cenu převzít, byl německý protinacistický spisovatel Carl von Ossietzky (1889-1938), jenž získal Nobelovu cenu za mír v listopadu 1936 zpětně za rok 1935. V té době se ale Ossietzky nacházel ve vězeňské nemocnici v Berlíně, kam byl v květnu 1936 kvůli tuberkulóze převezen z koncentračního tábora, ve kterém byl od svého zatčení v únoru 1933. Nacistický režim po něm požadoval, aby se Nobelovy ceny zřekl, což Ossietzky odmítl. Cenu pak v Oslu převzal berlínský advokát Kurt Wannow, který ale finanční odměnu spojenou s cenou zpronevěřil.

Další tři případy se týkaly komunistických režimů v Evropě. V roce 1970 získal Nobelovu cenu za literaturu sovětský spisovatel Alexandr Solženicyn (1918-2008), který už léta žil v domácím vězení. Ocenění si kvůli obavám, že mu vláda nedovolí návrat do vlasti, osobně nepřevzal. O pět let později zase moskevský komunistický režim zabránil cestě do Osla nositeli Nobelovy ceny za mír, akademiku Andreji Sacharovovi (1921-1989), údajně proto, že byl prý příliš zasvěcený do tajemství výroby sovětských jaderných zbraní. V Norsku pak ocenění převzala jeho žena Jelena Bonnerová.

Alexandr Solženicyn

Ani další protikomunistický aktivista, polský odborový předák Lech Walesa (1943), který získal Nobelovu cenu za mír v roce 1983, do Osla nejel. Walesa se obával, že ho komunistický režim už do země zpátky nepustí, takže cenu převzala jeho žena Danuta.

Lech Walesa u rozhovoru pro LN

Z politických důvodů si zatím naposledy Nobelovu cenu nepřevzala v roce 1991 barmská disidentka Do Aun Schan Su Ťij (1945). Nositelka ocenění za mír byla totiž již od července 1989 držena za "ohrožování státu" vojenskou juntou v domácím vězení. Cenu za ní v Oslu převzal její syn Alexandr.

Kvůli pracovním závazkům v Japonsku si Nobelovu cenu za fyziku za rok 1921 nepřevzal v prosinci 1922 fyzik německého původu a autor teorie relativity Albert Einstein (1879-1955), vážná zranění po autonehodě zase zabránily v roce 1962 v převzetí Nobelovy ceny za fyziku sovětskému vědci Lvu Landauovi (1908-1968).

V roce 1984 si kvůli nemoci nemohl do Stockholmu dojet pro Nobelovu cenu za literaturu český básník Jaroslav Seifert (1901-1986). O udělení významného ocenění signatáři Charty 77 v tehdejších českých novinách vyšly dvě věty, ve slovenských jen jedna. Druhý československý laureát Nobelových cen (po Jaroslavu Heyrovském (1890-1967), který si Nobelovu cenu za chemii v roce 1959 ve Stockholmu osobně vyzvedl, na ceremoniál ale nesměl vzít vlastní děti) byl tak ve Švédsku zastoupen dcerou Janou.

Čtyři laureáti byli donuceni se ocenění zříci
V posledních letech si například v roce 2004 nepřevzala ze zdravotních důvodů Nobelovu cenu za literaturu rakouská spisovatelka Elfriede Jelineková (1946), o rok později si totéž ocenění kvůli nemoci nemohl převzít britský dramatik Harold Pinter (1930-2008).

Nobelovy ceny se dosud zřekli dva laureáti: v roce 1964 odmítl Nobelovu cenu za literaturu francouzský filozof a spisovatel Jean-Paul Sartre (1905-1980) s tím, že odmítá veškeré oficiální tituly, v roce 1973 odmítl Nobelovu cenu za mír severovietnamský komunistický politik Le Duc Tho (1910-1990; dostal ji společně s americkým ministrem zahraničí Henrym Kissingerem za jednání vedoucí k ukončení války ve Vietnamu) kvůli údajné "pokračující americké agresi".

Čtyři laureáti byli donuceni se ocenění zříci. První tři byli němečtí vědci a k odmítnutí je donutil nacistický režim. Jednalo se o nositele Nobelovy ceny za lékařství v roce 1939 Gerharda Domagka (1895-1964), laureáta Nobelovy ceny za chemii v roce 1938 Richarda Kuhna (1900-1967) a držitele stejného ocenění v roce 1939 Adolfa Butenandta (1903-1995). Posledním byl sovětský básník a spisovatel Boris Pasternak (1890-1960), který dostal v roce 1958 Nobelovu cenu za literaturu. Ten cenu zprvu přijal, po hrubém nátlaku ze strany komunistického režimu se ji ale zřekl.

ČTK
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na Lidovky.cz