Roky doufala, že jednoho dne otevře dveře, objeví se v nich pohledný muž a řekne: "Ahoj. Myslím, že jsi moje máma." Anebo se to stane jinak. Na tom nesejde. Důležité bylo setkání se synem, jehož dala po narození k adopci. Psal se rok 1967, jí bylo devatenáct let a nebyla sezdaná. Dítěte se prý vzdala hlavně kvůli svému otci, řediteli školy. Jemu by coby padlá dcera v rámci tehdejší morálky poškodila reputaci.
Léta plynula a Carol King-Eckersleyová se držela slibu: nepátrat po synovi a nezasahovat mu do života. Byť jeho jméno po adopci znala – Kenneth Bissett. Přísahu se rozhodla porušit nedávno, po smrti manžela. Synovo jméno pak skutečně objevila. Mezi oběťmi atentátu nad skotským Lockerbie...
"Dvě stě sedmdesát lidí při této tragédii zemřelo a jedním z nich bylo jediné dítě, které jsem měla. A do dubna jsem to ani nevěděla. Stalo se to pro mě dvojí tragédií. Našla jsem ho i ztratila v jeden den," popsala nyní pro britskou pětašedesátiletá žena z Oregonu.
V Londýně se zdržel kvůli oslavě narozenin
Kennetha viděla naposledy krátce po porodu. Netušila tak, že studoval na Cornellově univerzitě. A že se před 25 lety zúčastnil studijního programu v Londýně. Nevěděla, že měl letět domů na Vánoce dříve, ale přátelé mu uspořádali k narozeninám oslavu a on se v Británii zdržel. A že nasedl v Londýně do letadla společnosti Pan Am mířícího do New Yorku až 21. prosince 1988. Číslo letu 103.
Nenapadlo ji, že bomba, jež explodovala v letadle asi půl hodiny po startu, v době, kdy přelétalo nad skotským Lockerbie, mohla připravit o život i jejího syna. Jména obětí detailně nestudovala.
Vždyť jich bylo 270. Při atentátu zemřelo všech 243 pasažérů letadla, 16 členů posádky a 11 obyvatel města, na něž se stroj zřítil.
Nejasnosti a spekulace i čtvrt století po neštěstí
Teroristický útok, jenž je dosud považován za nejhorší v Evropě, stále obestírá řada nejasností a spekulací. Svým způsobem i rozděluje rodiny obětí. Američané, jichž cestovala v letadle většina, vesměs věří, že za útokem skutečně stál Libyjec Abdal Basat Alí Muhammad Midžrahí. Jediný muž, jenž byl za tento atentát odsouzen. Mnozí britští příbuzní však pochybují.
Důkazy proti někdejšímu zpravodajskému důstojníkovi Libye byly prý nedostatečné. Proto je ani příliš nerozhořčilo, když Skotsko Midžrahího v roce 2009 z humanitárních důvodů (trpěl rakovinou prostaty) propustilo. A on se pak vrátil do rodné Libye, kde loni zemřel. Do poslední minuty vinu popíral.
Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí nicméně v roce 2002 oznámil, že je ochoten přijmout odpovědnost za činy svých funkcionářů, a rodinám obětí vyplatil deset milionů dolarů. Čímž Tripolis nakročil ven z dlouholeté mezinárodní izolace. Ale to spekulace neudusilo.
Za útokem stál Egypťan, tvrdí tajná zpráva
Televize nyní upozorňuje na více než deset let starou (avšak nikdy nezveřejněnou) zprávu vyšetřovatelů najatých Midžrahího právníky. Tvrdí se v ní, že důkazy byly policií a CIA zfalšované a že útoky spáchal egyptský atentátník jménem Mohamed Abú Talb. Jenž byl mimochodem mezi prvními podezřelými už kdysi. Výměnou za imunitu pak svědčil proti Midžrahímu. Dnes je ve Švédsku, kde ho zavřeli za jiný teror.
Bývalý šéf FBI Robert Mueller BBC řekl, že očekává v případu Lockerbie další obvinění. Vyšetřování pokračuje a vyšetřovatelé v něm prý po pádu Kaddáfího režimu v roce 2011 učinili pokrok. Více však neprozradil. Zároveň je přesvědčen o vině Midžrahího.
Předseda amerického sdružení obětí z Lockerbie Frank Duggan však v naději na nalezení pravdy zůstává opatrný. Hlavně kvůli chaotické situaci v Libyi. Ta nyní přislíbila důležitou věc: americkým a britským vyšetřovatelům umožní vyslechnout exšéfa rozvědky Abdulláha Senussiho, jenž byl podezřelý z podílu na atentátu.
Carol King-Eckersleyová se až nyní dozvídá o svém synovi, jehož nikdy nepoznala, alespoň střípky. I proto, že jeho adoptivní rodiče už nežijí. Další děti mít nemohla, ale za vlastního přijala syna svého manžela. Oba "chlapce" chtěla seznámit. "Teď už nebudu moci," povzdechla si.
