27. září 2011 19:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Jiří Hubač: autor
zvláštních lidských osudů

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Zemřel scenárista Jiří Hubač | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zemřel scenárista Jiří Hubač | foto: ČTK
Jiří Hubač se k dramatické tvorbě paradoxně dostal díky tuberkulóze, kterou se nakazil za druhé světové války. Když nemoc propukla, musel se léčit a v té době začal psát. Zážitky ze sanatoria mu pak v 90. letech posloužily jako téma filmu Učitel tance (1994).

Jako vystudovaný elektrotechnik po válce  pracoval u firmy Křižík, byl i zaměstnancem Patentního úřadu a  posléze redaktorem časopisu Technická politika. V  roce 1960 dostal nabídku, aby se stal dramaturgem a scenáristou tehdy začínající Československé televize, což přijal, strávil tam čtrnáct let a pak odešel na volnou nohu. Záhy začal  psát i divadelní hry, začínal adaptacemi velkých děl světové literatury a pro Vinohradské divadlo vytvořil dramatizace děl Jamese Clavella Král krysa (1974) a Ernesta Hemingwaye Komu zvoní hrana (1977). 

ČTĚTE VÍCE


Vinohradskému divadlu zůstal věrný dlouhá léta a patřil k těm autorům, kteří píší s  představou konkrétního herce – například několik efektních rolí napsal pro Jiřinu Bohdalovou. Byla to především divadelní hra Dům na nebesích (1980), kterou v devadesátých letech přepracoval do televizního scénáře (Jedna kočka za druhou). Téma hry patřilo k těm, které jej jako dramatika zajímalo celý život, bavilo jej psát o životních outsiderech, kterým ale nechybí srdce a cit. O lidech, kteří navzdory nepříznivým okolnostem nakonec projeví životní sílu.

V Domě na nebesích je bufetářka Klára  svou nadlidskou dobrotou neustále zachraňuje svého bratra, jeho hysterickou snoubenku i svého otce, stárnoucího svůdníka a dlužníka.  Podobně v apokryfní hře Generálka (1986),  kterou pro televizi upravil pod názvem Generálka Jeho Veličenstva (1995), líčí osudy  hospodyně Napoleona I., který sice už zmoudřel, ale přesto potřebuje její ochranu. Krédo, že je  třeba pomáhat, a nikoli opovrhovat pak vtělil do  Fany (1995), do příběhu primářky Jiřiny a její mentálně postižené sestry. Uměl také vystihnout člověka v mezní situaci a tragiku obyčejného života. 

Po Dietlovi

Po smrti Jaroslava Dietla v polovině osmdesátých let byl Hubač považován za jeho nástupce v seriálové tvorbě. Hubač už s Dietlem v šedesátých letech spolupracoval na seriálech Tři chlapi v chalupě a Eliška a její rod,  přesto ale seriály příliš rád neměl.  Nakonec mu ale přinesly úspěch, zejména  Dobrá voda (1983) a  pak Sanitka (1984). Přesto nebyl spokojen, tvrdil, že námaha, kterou vynaložil, neodpovídala výsledkům. Hubač psal každý díl jako samostatnou kapitolu, hrál si s psychologií postav. Odmítal se podílet na současném způsobu výroby seriálů, tvrdil, že dnes se očekává jen rychlost a „jak to bude dál“. Nechtěl psát pokračování Sanitky a práva předal svému synovi, který připravil scénář dalších dílů.

Tvorba Jiřího Hubače byla z větší části,  v dobrém slova smyslu, spotřební zboží. Měl však cit pro herce a uměl jim napsat psychologicky zajímavé postavy. Několik jeho televizních her  i díky skvělým hereckým výkonům překročilo běžnou normu tohoto typu dramatické tvorby, i když  ne vždy se mu dařilo držet v mezích sentiment a patos. 

Český lev za poslední scénář

To platí i pro dvě televizní inscenace Ikarův pád (1976) a Tažní ptáci (1984), které Hubač napsal pro Vladimíra Menšíka. Líčí osudy člověka, který celý život zápasí s alkoholem. Měl se točit ještě třetí díl  Zima poutníků, ale po Menšíkově smrti k tomu už nedošlo, autor ji později pod názvem Hodina klavíru (2007) přepracoval pro Bolka Polívku a Pavla Lišku. Ikarův pád a Tažní ptáci ještě s Nezralými malinami bývají označovány za vrchol Hubačovy tvorby. Výtečný ale byl i jeho Zámek v Čechách se skvělou Jiřinou Jiráskovou v roli hraběnky, která hodlá za každou cenu oslavit své narozeniny v zámku, který ji komunisté znárodnili. Tady příběh určitý sentiment i melodramatičnost unesl bez obtíží.   

Posledním Hubačovým scénářem k celovečernímu filmu bylo Babí léto (2001) s Vlastimilem Brodským, Stellou Zázvorkovou a Stanislavem Zindulka. Všichni za něj obdrželi Českého lva.   

  • 1Diskuse
Jana Machalická

Autor

Jana Machalickájana.machalicka@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz