Existují hrdinové, existují superhrdinové a pak je tu Hancock, tvrdí distributor. Producenti pod něj schovali žánrový eintopf, který okořenili Smithem a Charlize Theronovou – a teď ho vydávají za akční drama se superhrdinou, humorem a emocemi. Hancock je losangeleský flákač, opilec a misantrop s nadpřirozenými schopnostmi. Neboli superhrdina obrácený na ruby, který zločiny řeší zásadně pod vlivem a Supermanovi by bez váhání kvůli jeho oblečku nadal do homosexuálů. Jednoho dne zachrání PR agenta dobrodince Eda (Bateman, jenž má díky Juno slušnou sezonu), který mu nabídne své služby při změně image. Situaci zkomplikuje Edova manželka (Theronová)...
Škoda pro Smithe i Hancocka
Tvůrci filmu se holedbají, že jejich cílem bylo prolomit stereotyp, že letní filmy jsou akční a podzimní pak dbají na charakter. Hancock má spojovat obojí, nabídnout akci i dostatečně hluboký emocionální příběh. Přináší pseudoušlechtilé úmysly a PR rétoriku, jíž se mají zakrýt díry ve scénáři tak velké jako ty, co většinou zbudou po Hancockových přistávacích manévrech.
Tým kolem režiséra Petera Berga, scenáristů Vincenta Ngo a Vince Gilligana a producentů Akivy Goldsmana a Michaela Manna pracoval se scénářem, jenž byl dlouho přepisován a prošel úpravami od mnoha různých lidí, z nichž každý přidal i ubral – soudě podle výsledku – dost nahodilou metodou. První půle proto vypadá jako úplně jiný žánr než závěrečný akt.
Komickou linku, která tolik sedí Smithovi, střídá nepříliš věrohodná dramatická love story. Do ní jsou za značně nevěrohodných, ale hlavně nezajímavých okolností a osobních historií zapojení právě Hancock a Edova manželka. A pak je tu bandička mstících se zločinců. Uf, je to dřina vyrobit charakterní akční hit. Režisér je navíc fetišista na detailní záběry a rozpohybovanou kameru, které už tak problematickému závěru rozhodně nepomůžou.
Víc než cokoliv jiného křičí Hancock skoro z každé druhé scény, že je promarněnou šancí, hlavně co se týče uplatnění Smithova talentu komika. Jako by producentům nedošlo, že Smithovi víc sedí Mizera než charakterní herectví. Nejpřirozeněji působí Bateman, jehož zoufalé pohledy ztracence pak v závěru jako by vypovídaly víc o tom, co se děje na plátně, než o tom, že sleduje odhalení ne úplně příjemného tajemství z minulosti své ženy.
Proinvestovaných 150 milionů dolarů z rozpočtu padlo nejen na Smithův honorář, ale z velké části na speciální efekty. K dokonalosti mají daleko, ale zkušený Jason Dykstra přichází s několika zajímavými nápady. Cokoliv, co se děje v posledních 15 minutách, k nim ale nepatří. Lidi tě nemají rádi, Hancocku, říká Ed hlavnímu hrdinovi. Vypadám jako někdo, koho zajímá, co si lidé myslí? odpoví Hancock. No právě že ne. Ale na více než slušné tržby to bude stačit.
Škoda pro Smithe i Hancocka
Tvůrci filmu se holedbají, že jejich cílem bylo prolomit stereotyp, že letní filmy jsou akční a podzimní pak dbají na charakter. Hancock má spojovat obojí, nabídnout akci i dostatečně hluboký emocionální příběh. Přináší pseudoušlechtilé úmysly a PR rétoriku, jíž se mají zakrýt díry ve scénáři tak velké jako ty, co většinou zbudou po Hancockových přistávacích manévrech.
Tým kolem režiséra Petera Berga, scenáristů Vincenta Ngo a Vince Gilligana a producentů Akivy Goldsmana a Michaela Manna pracoval se scénářem, jenž byl dlouho přepisován a prošel úpravami od mnoha různých lidí, z nichž každý přidal i ubral – soudě podle výsledku – dost nahodilou metodou. První půle proto vypadá jako úplně jiný žánr než závěrečný akt.
Komickou linku, která tolik sedí Smithovi, střídá nepříliš věrohodná dramatická love story. Do ní jsou za značně nevěrohodných, ale hlavně nezajímavých okolností a osobních historií zapojení právě Hancock a Edova manželka. A pak je tu bandička mstících se zločinců. Uf, je to dřina vyrobit charakterní akční hit. Režisér je navíc fetišista na detailní záběry a rozpohybovanou kameru, které už tak problematickému závěru rozhodně nepomůžou.
Víc než cokoliv jiného křičí Hancock skoro z každé druhé scény, že je promarněnou šancí, hlavně co se týče uplatnění Smithova talentu komika. Jako by producentům nedošlo, že Smithovi víc sedí Mizera než charakterní herectví. Nejpřirozeněji působí Bateman, jehož zoufalé pohledy ztracence pak v závěru jako by vypovídaly víc o tom, co se děje na plátně, než o tom, že sleduje odhalení ne úplně příjemného tajemství z minulosti své ženy.
Proinvestovaných 150 milionů dolarů z rozpočtu padlo nejen na Smithův honorář, ale z velké části na speciální efekty. K dokonalosti mají daleko, ale zkušený Jason Dykstra přichází s několika zajímavými nápady. Cokoliv, co se děje v posledních 15 minutách, k nim ale nepatří. Lidi tě nemají rádi, Hancocku, říká Ed hlavnímu hrdinovi. Vypadám jako někdo, koho zajímá, co si lidé myslí? odpoví Hancock. No právě že ne. Ale na více než slušné tržby to bude stačit.
