Jsme idioti, kteří uvolňují lidi, říkají členové populárního klaunského dua

LN: Vaše výstupy jsou precizně vystavěnými gagy, tak jak můžeme vidět například v němých filmových groteskách a klauniádách. Zároveň pracujete s principy současného mimu. Kudy pro vás vede hranice těchto tří žánrů a který z nich je vám nejbližší?

To, co děláme, se těžko vysvětluje, protože to nikam dobře nepasuje. Když není vyhnutí, popisuji to jako „stand-up slapstick“, protože uplatňujeme principy stand-up komedie na grotesku a komediální divadlo. Ve skutečnosti ale žádné hranice nevidíme, naše představení je směsice různých stylů. A není podloženo žádnou tradicí. Studovali jsme herectví, ale dostalo se nám velmi málo tradičního školení v pantomimě.

LN: Máte za sebou pravidelné účinkování v televizních pořadech pro děti, je dětské chápaní humoru jiné než u dospělých?

Děti jsou mnohem upřímnější a bezprostřednější ve svých reakcích. Dospělí se někdy utápějí v „rozhodování“, jestli je něco humorné. Nakonec, uvnitř jsme pořád všichni dětmi.

LN: Jaké máte vzory či kdo vás inspiruje? Je vám bližší spíše britská škola, reprezentovaná Mr .Beanem či Boratem, americká tradice filmové grotesky Chaplina či Friga, anebo ruská škola krutých klaunů?

Inspirace? Řekněme všichni, které zmiňujete – musel jsem si vyhledat Friga! –, i když Borat a ruští klauni zas ne tak moc. A ještě navíc Michel Gondry, australský komik Shaun Micallef, britský stand-up komik Stewart Lee, The Goodies, staré kreslené filmy od Warner Brothers a klasické věci Jackieho Chana... Plus ještě hromada dalších lidí, na které si zrovna nevzpomenu.

Klaunští bratři The Umbilical Brothers.

LN: Jak vznikají vaše skeče? Jste jejich výhradními autory, anebo spolupracujete s dalšími tvůrci ?

Naše práce vzniká z obvyklých zdrojů: z pozorování života a popkultury. Potom to vymačkáme z našich hlav a doplníme absurditou a přehnanými akcemi jako v animovaném filmu. Naše živá představení většinou tvoříme sami, i když jsme příležitostně pracovali se scenáristy z televize. Na naší televizní show pro děti The Upside Down Showjsme spolupracovali s některými výbornými autory ze Sesame Street.

LN: Jste absolventy divadelních škol, případně vzali byste nabídku na nějaké takové škole učit?

Ano, tři roky jsme studovali divadelnictví v Sydney, kde jsme se také potkali. Nejsem si úplně jistý, jak bychom to učili... museli bychom se zamyslet, jaká je naše metoda! Ale mohla by to být zajímavá výzva.

LN: V několika skečích také vzdáváte humorný hold slavnému francouzskému mimu Marcelu Marceauovi. Vnímáte jeho styl „čisté pantomimy v černém trikotu s bílou tváří“ dnes již za překonaný?

Humorný hold je dobrý způsob, jak to popsat. Tento styl pantomimy dnes je – i kvůli vzhledu mima – předmětem žertů v Austrálii, USA i Británii. Je to snadný cíl, protože je snadno rozeznatelný, ale ty vtipy jsou samá klišé. Myslím, že když se to dělá na mi strovské úrovni, je to nadčasové a mimo jakoukoliv kritiku, a když se to dělá špatně, pak o tom vznikají ty vtipy.

LN: Setkali jste se ale někde na svých cestách s nečekanými reakcemi a jiným vnímáním vaší produkce?

Zdá se, že na většině štací se naše věci líbí. Je to zvláštní, ve většině zemí můžete vyhodit imaginárního psa do vzduchu a sledovat, jak exploduje, a zasmát se tomu, ale v Koreji z toho byli dost rozrušení. Myslím, že si mysleli, že ten pes je realita, a věřili, že snad skutečně vybouchnul.

LN: Vaše tvorba se lavinovitě šíří také internetem. Videa vašich skečů mají miliony zhlédnutí a diváci je znají ještě dříve, než za nimi můžete přijet. Neoslabuje znalost gagů z videí vaše živá vystoupení a v čem vnímáte důležitost živého hraní oproti tomu pro diváky médií?

Bratři z pupeční šňůry. V Brně se představí světoznámé klaunské duo

Samozřejmě, pokud jste už vtip jednou slyšeli, bude podruhé o šedesát tři procent méně směšný, ale živé představení ničím nepřekonáte. Zde je pár důvodů. Zaprvé, video je obvykle pouze malý výsek celého představení. V kompletní show k tomuto momentu vede a po něm následuje řada událostí, takže budete více vtaženi do světa, který vytváříme. A za druhé, i když jste už nějakou scénku viděli, změníme detaily a drobnosti, aby to bylo pro všechny z nás pořád svěží. A konečně v divadle je všechno mnohem hlasitější! S dokonalou zvukovou aparaturou mohu k živému představení přidat příjemnou zvukovou atmosféru. Zaútočí na vás zepředu a bude všude kolem vás.

LN: Kdo je podle vás největší současnou osobností světové klauniády či pantomimy?

Je to zvláštní, ale moc nevíme, co se tam venku děje, takže nejsme v pozici, abychom to mohli posoudit.

LN: Dovedli byste si sebe představit jako tvůrce a aktéry sitcomu – žánru, který kombinuje komiku přesných typů s brilantními slovními vtipy a gagy? A jaký je váš nejoblíbenější?

Uměli bychom si snadno představit, že bychom dělali sitcom, ale muselo by to být něco chytrého a unikátního. Naše divadelní představení také obsahují slovní vtipy, ale většina lidí si pamatuje vizuální gagy. Moje oblíbené sitcomy jsou absurdní a chytré seriály jako britské Black Books a Spaced anebo americké jako Arrested Development.

LN: Pokusili jste se někdy také o politickou satiru, jako například Chaplin ve filmu Diktátor, ve kterém upozorňoval na rizika fašismu? Pokud ne, proč?

Obecně se dá říci, že nejsme aktuální, protože chceme, aby náš malý vesmír existoval sám o sobě a aby se naši diváci dobře bavili. Nicméně, občas nemůžeme odolat a vložíme komentář týkající se stavu světa, jeho „lídrů“, náboženství, médií a podobně.

LN: Vaše představení přinášejí divákům uvolnění, smích a údiv nad vašimi dovednostmi a gagy. Je ale něco, čeho se v současném světě obáváte?

V dnešním světě se obáváme většiny věcí! Četli jste v poslední době noviny? Tato planeta je šílená a lidé, kteří ji vedou, jsou kriminálníci a krátkozrací hlupáci. Naštěstí pro nás, v dobách, jako je ta dnešní, komedie vzkvétá, protože lidé se potřebují uvolnit. A my jsme ti idioti, kteří jim to umožní.