„Jsou k smrti vystrašení. A velice otevřeně to přiznávají. Zoufale si žádají naše vedení,“ komentoval pro americký deník New York Times svou aktuální zkušenost ze speciální mise generál Raymond Thomas, šéf Velitelství speciálních operací ozbrojených sil USA (USSOCOM). Dodal, že ’speciálové’ kvůli tomu zůstanou v Litvě, Lotyšsku a Estonsku trvale přítomní.
Pobaltí je Moskvě nevděčné za mírový odchod ze SSSR, stěžuje si Lavrov |
Na klidu v Pobaltí nepřidalo ani rozmístění ruských balistických střel Iskander schopných nést jaderné hlavice do enklávy kolem města Kaliningrad těsně sousedící s Polskem a Litvou. Nepomohlo ani ujištění Moskvy, že jde pouze o rutinní cvičení.
Zhruba tucet amerických příslušníků elitních jednotek se do každého ze tří států postupně potichu přesunul v posledních několika měsících. Záměrně ale chtěli, aby si jejich přítomnosti Rusové všimli. „Vědí Rusové, že tu jsme? Ano,“ řekl newyorskému deníku generál Thomas.
Potvrdil tím, že tyto snahy patří do širší strategie amerických speciálních jednotek. Hlavním cílem je odstrašit jakoukoliv budoucí ruskou agresi.
Vzájemná pomoc
Slovensko plánuje vyslat do Lotyšska na cvičení asi 150 vojákůSlovensko plánuje vyslat přibližně 150 vojáků do Lotyšska, kde budou působit ve druhém letošním čtvrtletí. Návrh na účast slovenských vojáků na cvičení v této pobaltské zemi připravilo slovenské ministerstvo obrany poté, co země na loňském summitu NATO podpořila opatření na zvýšení kolektivní bezpečnosti Severoatlantické aliance. Vyplývá to z materiálu slovenského ministerstva. Pětimilionové Slovensko se do projektu hodlá zapojit v rámci společné iniciativy států visegrádské čtyřky (V4), do které patří také Česká republika, Maďarsko a Polsko. Armády států V4 by se na cvičení v pobaltských zemích měly střídat po celý letošní rok. Česko se do projektu podle dřívějších informací zapojí s více než stovkou vojáků na cvičení v Litvě. Slovenské ministerstvo obrany navrhlo vyslat do Lotyšska na období od dubna do června do 152 příslušníků ozbrojených sil. S jejich účastí na cvičení v pobaltské zemi musí podle slovenské ústavy souhlasit vláda premiéra Roberta Fica a také slovenský parlament. |
Úkolem Američanů je proto poskytnout sofistikované zpravodajské technologie a naučit své partnery využívat širokých zdrojů tajných informací, píše NY Times. Především o konvenčních schopnostech Rusů totiž mají v Pobaltí dobrou představu. Potřebují se ale lépe umět bránit kyberútokům, špionským „lstem“ a dalším taktikám, jichž Rusové využívají při podkopávání prozápadních vlád.
„Tady v Pobaltí zakoušíme laviny ruské propagandy. Jejím účelem je podkopat politickou i společenskou soudržnost, šířit nedůvěru mezi politickými představiteli a dokonce podkopávat naši státnost,“ popsal americkému deníku ředitel litevského Státního bezpečnostního oddělení a bývalý velitel litevských speciálních jednotek Darius Jauniskis.
Speciální jednotky proto se svými pobaltskými protějšky navzájem sdílejí veškerá důležitá zjištění Ústřední zpravodajské služby (CIA) a amerických diplomatů týkající se podezřelých ruských aktivit. Těží z toho proto i americká strana.
„Je důležité mít lidi v poli, aby byli v kontaktu s tím, co se právě děje,“ potvrdil pro NY Times generálporučík Ben Hodges, velitel amerických sil v Evropě. Pochvaloval si, že díky tomu mohou rychleji rozpoznat nebezpečnou ruskou činnost.
Co na to Trump?
Otázkou zůstává, jak dlouho iniciativa amerických složek vydrží. Je totiž nejisté, jak se k ní postaví nově zvolený prezident Donald Trump. Pokud by se naplnily předpoklady, že bude uklidňovat spory se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem a požadovat větší účast na společné obraně ze strany členů NATO, nemusí mít zájem pokračovat v projektu v Pobaltí.
  |
Podpora USA spojencům ze Severoatlantické aliance nabrala vyšších obrátek kvůli ruské anexi Krymu a hybridní válce na východní Ukrajině. NATO zintenzívnilo společná vojenská cvičení a letos na jaře by mělo vyslat 800 až 1200 mužů do pobaltských zemí a Polska.
Uklidnit severoatlantické spojence se snažili i tři američtí senátoři, republikáni John McCain a Lindsey Graham a demokratka Amy Klobucharová. Minulý týden navštívili Pobaltí a uklidňovali regionální lídry obávající se, že Trump nebude plně podporovat společnou obranu. „Jsem přesvědčen, že naše vztahy, a vztahy USA s NATO, zůstanou stejné,“ řekl McCain v Estonsku.
Nejrychleji rostoucí výdaje na obranu
Pobaltské státy ale na vlastní pěst začaly zavádět různá bezpečnostní opatření, aby zvýšily svou obranyschopnost proti skrytým ruským aktivitám. Od počátku ukrajinské krize před třemi lety zdvojnásobily poptávku po vojenském vybavení. V dalších dvou letech se navíc očekává další zdvojnásobení, napsala britská analytická firma IHS Markit.
Výdaje na obranu dohromady ve třech státech vzrostly mezi roky 2014 a 2016 téměř dvojnásobně ze zhruba 5,5 miliard na 10,1 miliard v přepočtu na koruny. Litva a Lotyšsko navíc mají nejrychleji rostoucí rozpočtové výdaje na obranu na světě, napsal NY Times.
Estonská armáda o počtu 6 tisíc mužů si uvědomuje, že by nebyla proti Rusku schopna obstát. Začala proto oficiálně trénovat členy paramilitární organizace Estonská obranná liga. Ukazují jim, jak bojovat partyzánským způsobem či připravovat improvizovaná bombová zařízení.
Litva zase vydala civilní příručku radící lidem, co dělat v případě ruské invaze. Mezi občany se jí dostalo několik desítek tisíc výtisků. V roce 2015 navíc Litevci oznámili, že obnoví povinnou vojenskou službu pro muže mezi 19. a 26. rokem života. Počet příslušníků tamní domobrany má navíc v roce 2017 vzrůst na 4900 osob.
