Julínek neumí prodat dobré nápady

Heroický boj o poplatky ve zdravotnictví zuří plnou silou. Za část svých problémů si ovšem může vláda sama; neumí své nápady prodávat. Jak bývá dobrým zvykem vlád, za nové poplatky v reálných korunách poplatníkům slíbí jakési úspory kdesi ve svém hlubokém břichu s pofidérní nadějí, že s nimi bude zacházet velmi dobře. Tůdle! Každý víme, že je to vlastně nová daň. Když už vláda udělala „A“ a zavedla poplatky, má také udělat „B“ a vrátit nám peníze ve formě jmenovité slevy z daní či navýšením důchodů,dětských přídavků a podpor. S reálnými korunami v ruce přestaneme křičet. Regulační dopad peněz, jež nám byly takto svěřeny, a které si raději necháme v kapse, nežli bychom je vyhodili za zbytečné návštěvy lékařů či koupi zbytečných léků, bude zaručen. Pan ministr Julínek má dobré nápady a mnohé z nich jsou dávno prověřeny zahraniční praxí, potřebuje však v sobě najít zdatného obchodníka, který umí prodat situaci, ve které vede na porážku posvátnou krávu z dob reálného socializmu. Přeji mu hodně štěstí, protože ani já si nepřeji být bezprávnou obětí „bezplatné“ zdravotní péče s nárokem na podřadné služby s ponižujícími obálkami všimného za „lepší“ péči.