Exposlanec a bývalý středočeský hejtman se z vazby nakonec dostal 11. listopadu, ve vězení strávil 1,5 roku. Ústavní soudci po tu dobu všechny jeho stížnosti, kterých bylo nejméně 12, odmítali bez detailního projednání. Dvě poslední stížnosti ovšem dostali na starost noví členové soudu Šimáčková s Davidem.
Proč stížnost uspěla?Rozhodnutí Ústavního soudu o vazbě Davida Ratha lze vykládat také jako názorový střet zástupců dvou generací ústavních soudců. Rath totiž s posledními stížnostmi uspěl díky tomu, že noví soudci Kateřina Šimáčková a Ludvík David přehlasovali předsedkyni senátu Ivanu Janů, která u soudu působí skoro 20 let. V obou nálezech soudci konstatovali, že Vrchní soud v Praze loni při prodlužování vazby porušil Rathova základní práva. Janů ve svých odlišných stanoviscích, takzvaných disentech, zdůraznila, že nepolemizuje s teoretickými východisky Šimáčkové a Davida. Poukázala ale na zásadu zdrženlivosti v rozhodování. |
Podle Ratha Vrchní soud v Praze loni při potvrzování vazby porušil jeho práva na osobní svobodu, soudní ochranu a spravedlivý proces. Nepřihlédl prý k argumentaci a návrhům vzneseným obhajobou a řádně nezvážil možnosti nahrazení vazby jiným opatřením. Podle Ratha nelze po více než roční době vazby její důvodnost opírat o skutečnosti známé už při zahájení trestního stíhání.
Ústavní soud vyhověl Rathovi jen částečně. Samotné vzetí do vazby bylo prý v pořádku, problémy nastaly až při jejím prodlužování. Vrchní soud v Praze se podle Šimáčkové skutečně nevypořádal s tím, jak se na důvodech útěkové vazby podepisovalo plynutí času. Při potvrzení vazby totiž znovu odkazoval jen na údaje a informace, které podle vyšetřovatelů vyvolávaly obavy z Rathova útěku do ciziny v době před zahájením stíhání.
Nestačí ani pouhý odkaz na hrozbu vysokého trestu. "Delší trvání vazby musí být ospravedlněno dalšími závažnými konkrétními důvody, které vylučují nahrazení vazby jiným opatřením podle trestního řádu," stojí v nálezu. Chybu spatřuje Ústavní soud také v tom, že soud při potvrzení vazby nepřípustně argumentoval charakterem Ratha, který však vyvozoval jen ze skutečnosti, že je trestně stíhán. To je v rozporu s principem presumpce neviny, uvedla Šimáčková.
ČTĚTE TAKÉ: |
Státní zástupce v Rathově kauze viní skupinu 11 lidí z upravování veřejných zakázek ve Středočeském kraji v letech 2011 a 2012. Týkaly se prý opravy zámku Buštěhrad a gymnázia v Hostivici a modernizace nemocnic. Podmínky obchodních soutěží financovaných z části dotacemi Evropské unie byly údajně "ušité na míru" předem domluvené firmě.
Žalobce označuje za organizátory Kateřinu Pancovou a Petra Kotta, přičemž Rath údajně o všem věděl a dělil se o úplatky. Zbylých osm obžalovaných jsou šéfové a manažeři firem. Rathovi hrozí nejvyšší trest - až 12 let vězení. Obžaloba ho viní z přijetí úplatků v celkové výši 16 milionů korun.
ČASOVÁ OSA |
