Pan Hudec nevynechá žádnou příležitost k sepsání žlučovitého článku proti kamionům a na realitu se, pokud nezapadá do jeho konstrukcí, nijak neohlíží. Tentokráte si za záminku vybral hromadnou nehodu na D1. Přestože zatím nebyla vyšetřena a policie oznámila, že bude mít nejméně osmdesát viníků, doporučuje dopravcům, aby si někam zalezli, když jejich kamiony způsobily nehodu.
S takovým přístupem k realitě asi nemá cenu autorovi vysvětlovat, že za odporem proti celoročním pátečním zákazům jízdy nestojí hamižnost dopravců, ale logické důvody: nemožnost zákaz realizovat kvůli nedostatku parkovacích míst, obrovské ztráty podniků pracujících v systému just in time, tedy hlavně v automobilovém průmyslu, který táhne naši ekonomiku, zvýšení intenzity provozu a nehodovosti v období mimo zákazy, dopady na řidiče a jejich sociální podmínky, nekompatibilita se zákazy ve zbytku Evropy atd.
Zaráží mne, že člověk, který se podepisuje jako psycholog, může napsat o celé profesní skupině, v tomto případě o řidičích kamionů, že terorizují zbytek motoristické obce. Ujišťuji pana Hudce, že řidiči kamionů na rozdíl od nás běžných amatérů podléhají přísným kontrolám ze strany Státního odborného dozoru i svých zaměstnavatelů, neboť záznam jejich činnosti je uchováván pomocí tachografů, absolvují pravidelná školení a neurologické i dopravně-psychologické vyšetření. Riziko, že se v jejich řadách objeví psychopati pronásledující jinou skupinu obyvatelstva je proto podstatně nižší než například u novinových přispěvatelů.
Ke svému cíli chceme dojet všichni, ať už zrovna řídíme nákladní nebo osobní automobil. Mrzí mne proto, že i v seriózních novinách nacházejí místo texty, které se snaží rozdmýchávat vášně tam, kde by bylo naopak zapotřebí více tolerance.
S takovým přístupem k realitě asi nemá cenu autorovi vysvětlovat, že za odporem proti celoročním pátečním zákazům jízdy nestojí hamižnost dopravců, ale logické důvody: nemožnost zákaz realizovat kvůli nedostatku parkovacích míst, obrovské ztráty podniků pracujících v systému just in time, tedy hlavně v automobilovém průmyslu, který táhne naši ekonomiku, zvýšení intenzity provozu a nehodovosti v období mimo zákazy, dopady na řidiče a jejich sociální podmínky, nekompatibilita se zákazy ve zbytku Evropy atd.
Zaráží mne, že člověk, který se podepisuje jako psycholog, může napsat o celé profesní skupině, v tomto případě o řidičích kamionů, že terorizují zbytek motoristické obce. Ujišťuji pana Hudce, že řidiči kamionů na rozdíl od nás běžných amatérů podléhají přísným kontrolám ze strany Státního odborného dozoru i svých zaměstnavatelů, neboť záznam jejich činnosti je uchováván pomocí tachografů, absolvují pravidelná školení a neurologické i dopravně-psychologické vyšetření. Riziko, že se v jejich řadách objeví psychopati pronásledující jinou skupinu obyvatelstva je proto podstatně nižší než například u novinových přispěvatelů.
Ke svému cíli chceme dojet všichni, ať už zrovna řídíme nákladní nebo osobní automobil. Mrzí mne proto, že i v seriózních novinách nacházejí místo texty, které se snaží rozdmýchávat vášně tam, kde by bylo naopak zapotřebí více tolerance.
