11. ledna 2010 15:30 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

K letošním zápisům jdou
poprvé pětileté děti

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
Matematicky nadané dítě Vojta Tvrdík, 5 let  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Matematicky nadané dítě Vojta Tvrdík, 5 let | foto:  Tomáš Krist, Lidové noviny
PRAHA Pětiletý Vojta půjde tento týden k zápisu do školy. Ještě před rokem by ale měl smůlu. Letos poprvé totiž mohou do školy pětiletí. První třída ale není úplně vždy vhodná pro všechny nadané předškoláky.

Od svých vrstevníků se pětiletý Vojtěch Tvrdík hodně liší. Téměř vůbec ho nezajímají autíčka ani jiné chlapecké hry. Od dvou let ho ze všeho nejvíce baví čísla a písmenka. Dnes nemá potíže se čtením, matematika a logické uvažování jsou jeho nejoblíbenější činností.

Právě proto bude jedním z dětí, které využijí nové možnosti, jít k zápisu do prvních tříd v pěti letech. Zápisy právě začínají. "Vojta je od dětství fascinovaný světem čísel. Od mala směřovala veškerá jeho činnost k počítání a k poznávání čísel. V současné době má znalost matematiky na úrovni dítěte ve třetí třídě," vysvětluje Vojtova máma Lucie Měchurová.

To, že je Vojta mimořádně nadané dítě, mají jeho rodiče potvrzené i od odborníků. Ti jim také doporučili, aby šel předčasně do školy a napsali jim i doporučení pro školu, aby byl Vojta do první třídy přijat.
"I když školka Vojtu baví, vidíme, že potřebuje posun, který mu já ani mateřinka už nenabídneme. Další rok ve školce by tak pro něj byl zbytečný," říká Lucie Měchurová s tím, že do školy se těší i její syn. "Vše jsme s ním probrali. Nejde o nějaké naše ambice, nepřistoupili bychom k zápisu, pokud by to on sám nechtěl," dodává.

Zápis je pokrok, ale malý

Mimořádně nadané děti mohou jít k zápisu v pěti letech letos vůbec poprvé. Odborníci, kteří se nadanými dětmi zabývají, tuto možnost vítají. Zároveň ale říkají, že je to jen jeden malý krok, který problematiku nadaných dětí úplně neřeší.

Malí géniové

Podle oficiálních statistik jsou v české populaci tři až čtyři procenta mimořádně nadaných dětí. Odborníci však říkají, že ne všechny talentované děti jsou rozpoznány.

Česká školní inspekce v loňském roce zjistila, že pouze 43 procent škol dokáže mimořádný talent u dětí rozpoznat.

Existenci nadaných dětí řeší poprvé školský zákon z roku 2005. Podle toho mohou tyto děti získávat individuální vzdělávací plány či přeskakovat předměty nebo ročníky ve školách. Školy také mohou zakládat speciální "nadané" třídy.

"Toto není péče o nadané děti, jen to uspokojí část jejich potřeb. Systémová péče o tyto děti chybí, stát nemá příliš snahu rozvíjet jejich nadání," říká předseda Dětské Mensy ČR a ředitel sdružení Centrum nadání Václav Fořtík. Problémem, podle jeho slov, je hlavně nesystémová práce škol a školek s dětmi. Jak ukazují i různá šetření České školní inspekce, učitelé nejenže neumí odhalit nadané děti ve třídě, ale ani s nimi neumí pracovat. Podle Fořtíka navíc vyučujícím chybí materiály, jak na nadání dětí přijít a jak ho rozvíjet. "Zásadní chybou například je, že učitelé dávají chytrým dětem víc práce, aby je zabavili. Například v matematice jim dají víc příkladů než ostatním. Místo toho by jim ale měli dát těžší příklady," vysvětlil.
Upozorňuje navíc i na to, že možnost jít do první třídy již v pěti letech není vhodná pro všechny nadané děti. Velkou roli hraje to, jestli je dítě zralé pro školu sociálně. Snadno se může stát, že když nebude, vrátí se časem zpět do školky. "A to by pro něj bylo velmi nepříjemné," dodal Fořtík.

S rozdíly ve věku by si měly poradit školy

S tím souhlasí i dětská psycholožka Václava Masáková. Ta zároveň ale upozorňuje na to, že by rodiče neměli chtít za každou cenu poslat své dítě brzy do školy. "Tyto děti jsou na tom sice mentálně dobře, ale v sociálním a citovém vývoji se často vyvíjejí průměrně. V porovnání s šestiletými dětmi pak tedy pokulhávají," vysvětlila.

Díky nové možnosti se tak může stát, že budou mezi dětmi v jedné třídě velké věkové rozdíly. Nebude již žádnou výjimkou, že se v jedné třídě sejde pětileté a sedmileté dítě, které mělo pro nástup do první třídy roční odklad.

Pro děti ani třídní kolektiv by to ale neměl být velký problém. Již ve školkách se totiž potkávají děti různých věkových kategorií. Běžnou praxí bývá, že se hodiny ve školách propojují a děti z vyšších ročníků spolupracují s dětmi těch nižších.

"Náš vzdělávací systém se změnil, je velice pružný. Do prvních ročníků na středních školách nastupují často děti, které již na některé škole studovaly a nyní začínají znovu. Věkový rozdíl zde již není nic neobvyklého. Na základních školách pak bývá běžná spolupráce celé školy a všech ročníků navzájem. Ani zde se věkové rozdíly již neřeší," dodala Masáková.

Odklad školy: častá cesta k prodloužení dětství

Téměř sedmnáct tisíc dětí, potažmo jejich rodičů, žádá každoročně u zápisů do základních škol o odklad nástupu do první třídy. A podobné to bude i letos.

Důvod? Nejčastěji chtějí rodiče svému dítěti prodloužit dětství. Často argumentují tím, že je jejich dítě pro školu ještě příliš dětské a není na studium dostatečně připravené. "Odklady tvoří zhruba sedmnáct procent. Tento počet je víceméně stabilní posledních několik let," reagovala mluvčí ministerstva školství Kateřina Böhmová.

Přestože jsou poslední roky počty žádostí téměř stejně vysoké, ve skutečnosti je dětí pak ještě více. Rodiče často žádají ještě o dodatečné odklady těsně před nástupem svého dítěte do první třídy.

Rozhodnutí o tom, zda dítě odklad dostane, je v pravomoci ředitele školy. Rodiče, kteří o něj žádají, musejí ve škole předložit potvrzení od lékaře nebo z pedagogicko-psychologické poradny, že jejich dítě odklad skutečně potřebuje. Odborníci však varují před riziky, která odklad může přinášet. "Rodiče musí zvážit, zda pro dítě nebude ten rok zbytečnou ztrátou v rozvoji," dodala Böhmová.

Na druhou stranu může ale odklad pomoci dětem, které mají nějaký handicap. Třeba tím, že se během roku vyrovnají jejich šance dobře ve škole uspět.





Najdete na Lidovky.cz