Redaktor LN si zase při rozhovoru s ředitelem Žaludou všiml, že se u něj v kanceláři nalévá Evian. Francouzská voda je klasický statusový symbol, půldruhého litru na trhu stojí kolem 250 korun bez DPH. Provozovatelé restaurací mohou Evian používat k odpuzování těch hostů, kteří by těm správným hostům mohli připadat málo hogo fogo. Chuťově by ovšem Evian třeba od Mattoni nebo jiné české vody těžko kdo rozpoznal. Je jen dražší - prostě "úplná blbost". Nejde samozřejmě o to, kolik stokorun by ČD ušetřily přechodem na českou Dobrou vodu. Jde o to, že ředitel státního podniku, jehož nejrůznější pracoviště doslova smrdí korunou, cítí potřebu používat statusové symboly i v práci.
Žaluda je zřejmě schopný manažer, a pokud by se mu například podařilo snížit stamilionové výdaje za marketing (oblíbený způsob tunelování), ať po něm klidně pojmenují nějaký mezinárodní spoj. Přesto ale ani vedle těchto monumentálních zápasů neztrácí jeho záliba ve francouzské minerálce význam. Dokud se v pracovnách generálních ředitelů pije Evian, dokud málem každá česká firma, od úctyhodných až po ty, které neumějí nic jiného než krást peníze z městských rozpočtů a převádět je do Švýcarska, nese anglický nebo kvazianglický název, a dokud celebrity a politici dávají svým dětem "cizinecká" křestní jména, víme, že nemalá část českých elit je zakomplexovaná. A to se jednou v nějakém historickém součtu musí projevit.
KAISER: Jaký má význam, že se na ústředí ČD podává Evian
Generální ředitel Českých drah Petr Žaluda je oblíbeným terčem levice i novinářů. Může za to relativní upřímnost, s níž si někdejší manažer v soukromém byznysu odmítl po nástupu do ČD hrát na asketu. Před pár měsíci s klidem přiznal, že pobírá měsíčně půl milionu korun základního platu, svůj soukromý vůz Aston Martin nezamkl doma do garáže, a když zjistil, že ve služební limuzíně má nainstalované masážní sedačky, ze zvědavosti je vyzkoušel. (Ohodnotil je pak jako „úplnou blbost“.)
Generální ředitel Českých drah Petr Žaluda foto: ČTK
