Mirek Topolánek si věcně správně, jen asi s dvouměsíčním zpožděním, rýpnul do ministra vnitra, jinak vůči svému nástupci Janu Fischerovi ukázal přiměřenou loajalitu.
Totéž Topolánkův nepřítel Jiří Paroubek. I když u toho šéf sociálních demokratů měl víc řečí, je v jeho případě přihlášení se k nové vládě důležitější. Až dosud si ČSSD hrála na ubližovanou a během nedávné vajíčkové epizody dokonce bitou opozici. To už by jí po včerejšku nemělo procházet tak snadno.
Fischerův kabinet vznikl jako záplata na mezeru v Paroubkově strategickém uvažování, který neměl žádný plán, co dál po smetení Topolánkova kabinetu. Taky se ale šil horkou jehlou, když ODS podlehla dojmu, že prezident si sestaví vládu svou.
V příštích měsících proto oběma velkým stranám nesmíme tolerovat, kdyby se snad chtěly tvářit, že s Fischerovou vládou nemají nic společného. Pokud premiér splní svůj záměr a v tom malém manévrovacím prostoru nad rámec povinných výdajů nastolí úsporný kurz, bude to hlavně pro ČSSD silné pokušení.
Totéž Topolánkův nepřítel Jiří Paroubek. I když u toho šéf sociálních demokratů měl víc řečí, je v jeho případě přihlášení se k nové vládě důležitější. Až dosud si ČSSD hrála na ubližovanou a během nedávné vajíčkové epizody dokonce bitou opozici. To už by jí po včerejšku nemělo procházet tak snadno.
Fischerův kabinet vznikl jako záplata na mezeru v Paroubkově strategickém uvažování, který neměl žádný plán, co dál po smetení Topolánkova kabinetu. Taky se ale šil horkou jehlou, když ODS podlehla dojmu, že prezident si sestaví vládu svou.
V příštích měsících proto oběma velkým stranám nesmíme tolerovat, kdyby se snad chtěly tvářit, že s Fischerovou vládou nemají nic společného. Pokud premiér splní svůj záměr a v tom malém manévrovacím prostoru nad rámec povinných výdajů nastolí úsporný kurz, bude to hlavně pro ČSSD silné pokušení.
